Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Dějepis - 1. ročník

Studijní text!

Studijní text!
Audio, video!
CD!
Důležitá data!
Mapa!
Odkaz na internetu!
Otázky a úkoly!
Pojmy!
Dějepis 1. ročník!

Pojmy!

Obsah!
Použitá literatura!
Pracovní listy!
Referáty!
Studijní text!
Testy!
Tématický plán!
Zajímavé čtení!
Zápis ve wordu!
     
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
   
Starověké Řecko - Počátky dějin
Hodina č. 17

Úvod
Egejská oblast působí dojmem, jako by se tu z mořského dna zvedaly vrcholky rozlehlého pohoří. Ty nejnižší zůstávají skryty pod hladinou nebo vyčnívají z vln v podobě větších či menších ostrovů, ale čím větší výšky dosahují, tím souvislejší pevninu vytvářejí - od rozeklaného pobřeží Peloponésu až po hornatý Balkán. Pohoří, která tvoří střed Řecka, dosahují výšky přes 2000 m a jejich úbočí strmě spadají do moře. Mezi jednotlivými výběžky horských masivů se rozprostírají nepříliš rozsáhlé roviny tvořené většinou říčními naplaveninami. Jen tady, v horami izolovaných nížinách, byly podmínky vhodné pro zemědělství. Zemědělská půda zabírala pouhých 20 % z celkové rozlohy Řecka. V horských oblastech panovaly kruté zimy s mrazy a sněhem, jinak bylo podnebí v Řecku stejné jako dnes - suchá, horká léta a dostatek srážek pouze na podzim a v zimě. Voda sice v Řecku nepředstavovala takový problém jako na Předním východě či v Egyptě, ale vzácná byla. Vždyť například na Krétě je jen málo stálých vodních toků - přes léto jsou obvykle vyschlé. Přesto nebylo Řecko původně tak vyprahlé jako dnes, mělo totiž podstatně více lesů. Ty však vzaly za své už ve starověku, spotřeba dřeva jako stavebního materiálu (většinou na lodě) byla totiž tak vysoká, že se muselo dokonce dovážet z Makedonie.

Počátky řeckých dějin

Minojská Kréta
Kréta je největší řecký ostrov. Leží ve Středozemním moři a zaujímá v něm strategicky výhodnou polohu, díky níž hrála ve starověku velmi důležitou roli. Vyspělé civilizace byly příliš daleko na to, aby pro ně bylo zajímavé Krétu ovládnout, ale zase dost blízko, aby Kréta mohla těžit z obchodu s nimi. A tak na Krétě - jako na prvním místě v Evropě - vznikla ve 2. tisíciletí př. n. l. civilizace, kterou podle mytického krále Minoa nazýváme minojská.
Politické dějiny minojské Kréty prakticky neznáme. Ty se totiž dají zjistit pouze z písemných památek, jež nám bohužel pro tuto oblast zůstaly odepřeny. Ne proto, že by Kréťané byli negramotní! Znali a postupně užívali tři druhy písma - hieroglyfické, takzvané lineární písmo A a lineární písmo B. Jenže se dochovaly pouze texty na trvanlivém materiálu - hliněných destičkách, které byly užívány prakticky výhradně pro úřední účely (záznamy o daních, soupisy řemeslníků, obchodní smlouvy atd.). Přitom z vláken papyru, která ulpěla na hliněných pečetích, víme, že mezi jednotlivými krétskými paláci probíhala čilá korespondence, z níž by se historik leccos dozvěděl - kdyby se zachovala.
Ostatně ani s krétskými lineárními písmy to není jednoduché. Texty psané lineárním písmem A nejsou dosud rozluštěny vůbec a lineární písmo B vzdorovalo velmi dlouho, než se zjistilo, že bylo na Krétě vytvořeno pro potřeby archaické řečtiny. Odtud se také rozšířilo i do Řecka, řada tabulek jím popsaných se nalezla v mykénských palácích v Pylu, Mykénách, Thébách i jinde. Leč i tyto zápisy jsou pouze úřední povahy. A tak vše, co víme o historii starověké Kréty, je to, co lze vyčíst z archeologických nálezů.

Dějiny starověké Kréty
Někdy kolem roku 2000 př. n. l. vznikla na Krétě první města s paláci. Tím začala éra, kterou v krétských dějinách nazýváme období prvních paláců. Středisky vývoje byly tři nejdůležitější paláce - Knossos, Faistos a Mallia. Není pravděpodobné, že by některý z nich byl sídlem panovníka celé Kréty, na Krétě tehdy centralizovaný stát těžko existoval. Kolem roku 1700 př. n. l. však byly paláce zničeny přírodní katastrofou (pravděpodobně silným zemětřesením), která ukončila první etapu krétských dějin. V následující éře, označované jako období druhých paláců, zaznamenaly minojské paláce svůj největší rozkvět. Minojská města prakticky neměla hradby, zato disponovala úctyhodným loďstvem. Kréťané tehdy byli pány této části Středozemního moře. Kréta významně ovlivňovala například kykladské ostrovy, na nichž vznikala minojská sídliště. V 15. století př. n. l. však začaly Krétu sužovat blíže neurčené katastrofy a jejího oslabení pak využili i řečtí Achájové, kteří na čas ovládli Knossos, v této době nejvýznačnější palác. Achájové zřejmě opanovali i značnou část ostrova a ostatní paláce, které tak ztratily svoje mocenské postavení, upadaly. Kolem poloviny 14. století př. n. l. byl Knossos vyvrácen a minojská civilizace zanikla.

Minojské paláce
Knossos, Faistos, Mallia a Zakro byly největší krétské paláce, ne však jediné. V současné době vědí archeologové minimálně o patnácti větších či menších palácích. Paláce ležely obvykle uprostřed města. Domky chudšího obyvatelstva byly prosté a namačkané v blocích oddělených úzkými uličkami, ale kromě nich se tu nacházely i výstavné vily místních boháčů připomínající zmenšeniny paláců - také měly dvůr, sklady, koupelny, zdi zdobené freskami a podobně.
Střed minojských paláců tvořil velký dlážděný obdélníkový dvůr nebo nádvoří, obklopené jedno – až dvoupodlažními budovami. V Knossu mají některé části paláce i dvě podlaží podzemní. Paláce byly nepřehlednou spletí chodeb, obytných i úředních místností, dílen, domácích svatyň (Kréťané neznali monumentální chrámy jako Řekové) a skladišť. Kdo v takovém paláci nežil delší dobu, měl pramalou naději se tu vyznat. Půdorys Knossu je tak neuvěřitelně složitý, že není divu, že dal vzniknout pověsti o labyrintu ukrývajícím bájného Minotaura. Na omítnutých zdech se zachovaly malby zářivých barev. V palácích byla i kanalizace, která odváděla dešťovou vodu, a dokonce vany (první v Evropě).

Minojská společnost
Minojské paláce byly nejenom sídly panovníků, ale také správními a hospodářskými středisky ovládané krajiny. Existovalo tu - podobně jako na Předním východě - palácové hospodářství. Z paláce se rozdělovaly nejen potraviny, obilniny a suroviny, nýbrž i řemeslné výrobky, dobytek, a dokonce i otroci. Díky dálkovému obchodu s Kykladami, Egyptem, Kyprem a Malou Asií, později s mykénským Řeckem, si Kréťané obstarávali suroviny (měď, cín, zlato, stříbro, slonovinu, jantar, polodrahokamy). Jejich vývozním zbožím bylo dřevo, vlna, barvené tkaniny, různé řemeslné výrobky, kůže, víno a olivový olej.
Ženy měly v krétské společnosti poměrně významné postavení, zřejmě proto, že hlavním krétským božstvem byla původně bohyně - matka (přírodní bohyně vegetace, plodnosti a úrody). Teprve kolem roku 1400 př. n. l. se Kréta seznámila s řeckými bohy, ale své bohyni zůstala většina obyvatel věrna. I tak se Kréta stala důležitým dějištěm řady řeckých mýtů (část svého dětství tu například strávil sám nejvyšší řecký bůh Zeus).
Posvátným zvířetem byl býk, který hraje v minojských mýtech podstatnou roli (Europa, podle níž se v řeckých bájích jmenuje náš světadíl, se na Krétu dostala na hřbetě obrovského bílého býka, v nějž se proměnil Zeus; netvor Minotauros, žijící v labyrintu, měl lidské tělo a býčí hlavu; býci se objevují na nástěnných malbách paláců atd.).

Mykénské období
První řecké kmeny (Achájové) přišly do Řecka kolem roku 2000 př. n. l. z krajin položených poněkud severněji. Zničily zdejší původní kulturu, která se nazývá heladská a stála na vyšším stupni než kultura jejich, a vývoj řecké civilizace se tak na nějakou dobu zpomalil. Proto mohla pevninské Řecko předstihnout Kréta.
Mykénská kultura, která po příchodu Achájů v Řecku vznikla, dosáhla svého vrcholu ve 14.-13. století př. n. l. Z této doby pocházejí monumentální hrady a paláce, z nichž nejznámější jsou Mykény, které také celé epoše daly jméno. Mykénská společnost byla světem lovců a válečníků, proto je možné, že předměty z Kréty a Egypta, nalezené v pokladech vládců, se do Řecka dostaly nejen prostřednictvím obchodu, ale i jako pirátská kořist nebo jako odměna za vojenské služby. Jednotliví panovníci byli často spřízněni sňatky, na druhou stranu mezi sebou vedli hojné války o území, dobytek, poklady či o moc, čehož důkazem jsou i mohutné hradby chránící jejich paláce. Vzájemné boje je samozřejmě oslabovaly, na což také doplatili. Mykénská sídliště byla zničena ve dvou etapách na přelomu 13. a 12. století př. n. l., kdy do Řecka vpadly mořské národy (ty měly na svědomí první vlnu katastrof) a o něco málo později nové řecké kmeny, Dórové a severozápadní Řekové, kteří dovršili to, co mořské národy započaly, neboť mykénští vládcové vyčerpaní vzájemnými boji jim nebyli schopni klást účinný odpor. Zatímco mořské národy Řeckem pouze prošly, Dórové se usadili na jihu a východě Peloponésu a severozápadní Řekové na zbytku poloostrova (odtud také jejich jméno) a v části středního Řecka.

Mykénská společnost
Jednotlivá poměrně malá území v tehdejším Řecku ovládala řada panovníků. Rozdíl mezi touto vládnoucí špičkou a prostým obyvatelstvem byl propastný. Zatímco příslušníci vládnoucí vrstvy byli pohřbíváni v bohatě vybavených šachtových hrobech či v hrobkách a jejich kamenná obydlí budí dodnes obdiv, životní podmínky obyčejných lidí byly tak skrovné, že se po nich téměř nic nezachovalo. A tak vše, co můžeme o mykénské společnosti říci, se týká většinou právě horních vrstev. Víme například, že Achájové znali písmo - je to ono lineární písmo B, které převzali od Kréťanů. Také víme, že podobně jako na Krétě i tady plnil palác funkci hospodářského a správního centra. Jsou zachovány záznamy o daních, zásobách paláce, různých výdajích, dílnách atd. Vládce měl k ruce řadu úředníků a místních náčelníků, kteří se podíleli na řízení chodu státu. Existovali tu i otroci. Už od 15. století př. n. l. kvetl v mykénském Řecku námořní obchod s Krétou, Egyptem, Sýrií, Palestinou, Kyprem, Malou Asií, Itálií i Sicílií. Z Řecka se vyvážely většinou umělecké předměty, olej a textil, dovážely se kovy, slonovina a koření. S některými oblastmi byly obchodní styky tak intenzivní, že tu vznikaly mykénské osady - například v jižní Itálii či v Malé Asii.

Mykénské hrady
Nejvýznamnější hrady mykénského období jsou Mykény a Tiryns. Nejsou však jediné, archeologové znají desítky dalších, někdy i mnohem větších než oba jmenované. Hrady byly například v Athénách, Spartě, Argu, Thébách, Iolku, Pylu a jinde. Některé z nich (Théby, Sparta) nejsou ani archeologicky prozkoumané, protože leží pod současnou městskou zástavbou.
Návrší, na němž vznikl hrad Tiryns, bylo osídleno už v neolitu, ale vlastní hrad se dočkal opevnění až kolem roku 1400 př. n. l., celý vršek zhruba o sto let později. Místní vládce zde žil v jistém přepychu - nejenže se zachovaly zlomky nádherných barevných fresek, barevných dlaždic a ozdobných alabastrových vlysů s výplněmi z modré skloviny, ale na Tirynthu byla i koupelna - první v Evropě. (Její podlahu tvořil kvádr o rozměrech 4 x 3 m vážící asi 20 000 kg.) Další zajímavostí tirynthského hradu jsou chodby v síle hradeb zaklenuté nepravou klenbou. V 5. století př. n. l. padl Tiryns do rukou sousednímu Argu.
Podobné počátky jako Tiryns měly i Mykény. Také mykénský pahorek byl osídlen dávno předtím, než tu vznikl hrad. První opevnění pochází z poloviny 14. století př. n. l. V této době ovládali mykénští králové nejen Argolidu, ale i celý severovýchod Peloponésu. Až kolem roku 1100 př. n. l. byl hrad vypálen a na čas opuštěn. Později jej osídlili Dórové, kteří přišli do této oblasti, a zhruba ve stejné době jako Tiryns vyvrátili mykénský hrad Argejci.
Až na tři úseky hradeb, které pobořili Argejci a později musely být opraveny, je celé opevnění Mykén původní. Hradby na první pohled uchvátí svou mohutností; kvádry, z nichž jsou postaveny, skutečně musely lidem vnuknout myšlenku, že jsou dílem obrů. Nad branou, jíž se do hradu vstupuje, se skví monumentální plastika dvou lvů (odtud název Lví brána) a nedaleko za vchodem se otvírá pohled na prostranství ohraničené dvěma soustřednými kruhy kamenných desek. Zde bylo nalezeno několik královských šachtových hrobů a několik hrobů obyčejných. Mrtví byli do hrobů ukládáni s bohatou pohřební výbavou, kterou tvořily šperky, bronzové meče, dýky s čepelemi vykládanými zlatem a stříbrem a zlaté nádoby. Někteří mrtví měli obličeje překryty zlatými maskami. Celkem se v hrobech našlo asi 15 kg zlata. V okolí hradu se nacházejí další hroby a hrobky, z nichž nejvýznamnější je takzvaná Átreova pokladnice.

Řecké mýty
Řecké mýty se dají rozdělit do několika skupin: mýty kosmologické vysvětlují vznik a uspořádání světa, původ bohů a některých kultů, genealogické mýty vyprávějí o héroích, kteří se stali zakladateli některých mocných rodů. Mezi civilizační mýty patří pověsti o hrdinech, kteří zbavovali okolí nebezpečných zvířat či lidí, o založení měst a o vynálezech (například píšťaly, lyry). Aitiologické mýty (aition je řecky příčina) vysvětlují původ různých zvyků a slavností. Tyto mýty vykládají i některé přírodní jevy, a proto se mezi ně řadí také metamorfózy - pověsti o proměnách lidí v zvířata, rostliny či neživé předměty a naopak a také vyprávění o vzniku různých souhvězdí.
Řecké báje a pověsti jsou záležitostí doby mykénské. Všechny se odehrávají před trojskou válkou nebo vyprávějí o osudech trojských hrdinů, o posledních dobrodružstvích, která prožili mykénští vládcové, než jejich svět zanikl s příchodem Dórů...

Temné (homérské) období
Zmatky a úpadek, které zachvátily Řecko po trojské válce, připisovali Řekové návratu heraklovců - četných Heraklových synů, kteří se bojem chtěli zmocnit vlády nejen na Peloponésu, ale i v Attice a jinde a podle tradice se jim to také podařilo. Ve skutečnosti kmenové posuny způsobil příchod Dórů. Protože Dórové byli na nižší kulturní úrovni než místní obyvatelstvo, znamenal jejich vpád hmotný i kulturní úpadek celé oblasti. To dalo tomuto období název temné. Postupně však došlo opět k vzestupu, čehož důkazem je zejména vznik nejslavnějších řeckých eposů, Iliady a Odyssey, podle jejichž autora se temnému období říká také homérské.
Část dříve usazených řeckých kmenů ustoupila před Dóry přes Egejské moře až do Malé Asie, kam byla o něco později následována i některými Dóry (mluvíme o maloasijské řecké kolonizaci). Maloasijská řecká města nebyla pouhými koloniemi, byla rovnocenná městům peloponéským a pevninským. Značná část řeckých umělců, spisovatelů, vědců a jiných významných osobností pochází právě odtud.
Nově příchozí Dórové se s původním obyvatelstvem vyrovnávali dvojím způsobem. Buď se starousedlíky splynuli, nebo vytvořili přísně oddělenou vládnoucí vrstvu, která domorodce udržovala v područí z pozice síly (vzorovým příkladem je Sparta - proto museli být Sparťané tak dokonalými válečníky, aby dokázali ovládat mnohem početnější porobené obyvatelstvo).

Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 1, Pravěk a starověk, SPN Praha, 2004
(studijní text byl převzat a upraven pro potřeby studentů gymnázia)

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
17. července 1918 byl s rodinou popraven poslední ruský car Mikuláš II.

Virtuální galerie
Více zde.
El Greco: Laokoon, 137 x 172 cm (Washington, National Gallery)

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Klášter St. Gallen ve Švýcarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
23. leden 1997 - Den, kdy se Češka stala první ministryní zahraničí USA

Historie olympiád
Více zde.
Melbourne 1956

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1988 - Nejkrásnější gól Eura


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!