Mucha Alfons, 1860-1939, český malíř, grafik a návrhář; působil v USA a v Paříži (vlastní malířská škola). Představitel secese s prvky českého folklóru; tvůrce moderního plakátu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Mucha Alfons: Ovoce, 1897.

Životopis Alfonse Muchy
Alfons Mucha byl jednou z nejpozoruhodnějších postav českého a světového umění konce 19. a první poloviny 20. století. Svým všestranným nadáním zasáhl do celé řady uměleckých oborů - do malířství, sochařství, divadla. Celý svět jej však bude navždy spojovat s jeho úžasnými grafikami, plakáty, dekorativními či symbolickými obrazy a freskami. Do dějin našich zemí se vedle toho nesmazatelně zapsal úchvatnou kolekcí monumentálních pláten cyklu "Slovanská epopej", kterou je v současné době možné zhlédnout na zámku v Moravském Krumlově.
Alfons Mucha pocházel z nezámožné rodiny. Otec Ondřej byl vyučený krejčí, v době mistrova narození byl ve službách okresního soudu jako soudní sluha. Na přání maminky Amálie, bylo ke jménu Alfons připojeno Mária.
Během studií na Slovanském gymnáziu si přivydělával v Brně jako fundatista v chrámu na Petrově. Po nepřijetí na pražskou akademii nastoupil jako písař u ivančického soudu. V letech 1879-1881 pracoval v dílně divadelních dekorací ve Vídni. V roce 1885 odešel na akademii do Mnichova a v roce 1887 do Paříže. Změna v Muchově kariéře nastává získáním objednávky na plakát pro nejslavnější dámu Francie Sarah Bernhardtovou. Přes noc se stává uznávaným umělcem. Sarah Bernhardtová je tak unesena výtvarným projevem Alfonse Muchy, že s ním uzavírá exkluzivní smlouvu. Jejich spolupráce se postupně rozšiřuje až na návrhy kostýmů, šperků, kulis apod. Alfons Mucha v tomto čase plně využívá všech zkušeností, které nabyl v dobách svých obtížných  začátků. Nejúspěšnější mistrovo období je kolem roku 1900, kdy na světové výstavě v Paříži bylo Muchovo umění "Art nouveau" patrno na každém kroku.

Zdroj:
Internet - více zde

Alfons Mucha (1860-1939).

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci lidského srdce

Virtuální galerie El Greco: Kristus v domě Šimonově, kolem 1608

Architektura Romantická architektura - Zámek Konopiště

Slavné a významné dny v historii 22. červen 1941 - Den, kdy Hitler napadl Sovětský svaz

Historie olympiád Paříž 1900

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1908 - Srdceryvný maraton