Renoir Auguste, 1841-1919, francouzský malíř a sochař. V počátcích tvorby ovlivněn Courbetem, po setkání s impresionisty prosvětlil kolorit, ač pravým impresionistou nebyl. Autor ženských aktů (Akt na slunci), výjevů z lidových zábav (Tanec v Moulin de la Galette), krajin a portrétů.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Renoir Auguste: Čtenářka, kolem 1875/76, 47 x 38 cm (Paříž, Louvre).
Renoirův umělecký vývoj byl velmi komplikovaný. Až do své cesty do Itálie byl přesvědčen
o přednostech plenérové malby, avšak setkání s klasickým uměním, Raffaelem
a pompejskými nástěnnými malbami v něm vyvolalo novou touhu po klasické dokonalosti.
Impresionismus, umělecký směr poslední čtvrtiny 19. století usilující o zachycení okamžitých vjemů. Vznikl jako reakce na oficiální ateliérovou malbu. Cílem impresionistické tvorby je malba v plenéru zaznamenávající přírodu a světlem prostoupenou atmosféru v určitém časovém okamžiku. Pro malířskou techniku impresionismu je typické nanášení čistých barevných tónů, které se do polotónů mísí až na sítnici divákova oka, výrazné zjasnění palety, vyloučení černé barvy, detailů a kontur. Název vznikl 1874 podle obrazu Impression, soleil levant (Dojem, východ slunce) C. Moneta, k němuž se připojili další pařížští malíři (C. Pissaro, A. Sisley, A. Renoir, E. Degas, P. Cézanne). Neoimpresionismus (pointilismus) převáděl nanášení barev v bodech (francouzsky les points) na vědecké bázi; důležitý byl kontrast doplňkových barev; hlavními představiteli ve Francii byli G. Seurat a P. Signac; český neoimpresionismus byl spojen hlavně se secesí (L. Kuba, J. Preisler).
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|