David Jacques-Louis, 1748-1825, francouzský malíř. Zakladatel francouzského klasicismu (vzorem se staly obrazy Únos Sabinek a Přísaha Horatiů). Jako člen konventu a předseda klubu jakobínů se účastnil Velké francouzské revoluce, později se stal Napoleonovým přívržencem a autorem reprezentačních oficiálních obrazů (Napoleonova korunovace). Propagoval myšlenku společenského významu umění.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

David Jacques-Louis: Maratova smrt, 1793, 160 x 125 cm.
David se ve Francouzské revoluci významně angažoval.
Zúčastnil se vzrušených debat v Konventu, v nichž byl  - spolu s ostatními
intelektuály - smeten. Marata - zavražděného roajalistkou Charlottou Cordayovou,
jež se na čin připravovala půstem a modlitbami - David zidealizoval jako moderního světce.
Marat byl ve skutečnosti málo pohledný muž. Trpěl kožní chorobou, a proto se musel často koupat. David ho ovšem ukazuje jako vzorného mučedníka, zlikvidovaného uprostřed činorodé práce ve prospěch národa. Tvůrce namaloval to, co sám považoval za pravdu - je to výsostně propagandistické dílo, jemuž propůjčuje ohromnou sílu umělcova vášnivá víra v revoluci a její očišťující moc. Zapomeneme-li na Marata a zobecníme-li tuto výpověď, je před námi smrt v celé své nahotě. Vznikla paralela s křesťanskými mučedníky: temné pozadí se napravo prosvětluje, jako by umírajícího světce očekával nebeský jas. David nás ovšem v tomto smyslu nikterak násilně nebalamutí; veškeré náznaky jsou velmi jemné.

Klasicismus, sloh rozvíjející klasické umění antiky a renesance, zejména kompoziční a výrazové vlastnictví.
Klasicismus ve výtvarném umění je charakteristický pro pozdní italskou renesanci, francouzské umění a architekturu 17. a 18. století. Nová vlna v poslední čtvrtině 18. století vyšla z Francie a rozšířila se po celé Evropě (klasicismus Ludvíka XVI., empír), jako novoklasicismus (neoklasicismus).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci lidského srdce

Virtuální galerie El Greco: Kristus v domě Šimonově, kolem 1608

Architektura Romantická architektura - Zámek Konopiště

Slavné a významné dny v historii 22. červen 1941 - Den, kdy Hitler napadl Sovětský svaz

Historie olympiád Paříž 1900

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1908 - Srdceryvný maraton