11. říjen 1424

11. října 1424, na počátku tažení husitských vojsk na Moravu, zemřel u Přibyslavi hejtman Jan Žižka z Trocnova. Narodil se kolem roku 1360.

Žižka Jan, po 1370-1424, český husitský válečník, původně příslušník nižší šlechty. Od počátku husitské revoluce 1419 čelná osobnost, 1419 v Praze, 1419-20 v Plzni, 1420 až 1422 táborský hejtman, od 1423 vůdce východočeského (po jeho smrti sirotčího) svazu. Tvůrce husitské vojenské taktiky, založené na využití vozové hradby; jednooký (od června 1421 zřejmě slepý), leč nepřemožený vojevůdce. Nejslavnější bitvy: 1420 Sudoměř a Vítkov, 1423 Hořice a Strauchův dvůr, 1424 Malešov. Zemřel při obléhání Přibyslavi.

Orebité, jedno z křídel husitského hnutí, zorganizované ve východních Čechách Janem Žižkou po jeho odchodu z Tábora.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Jan Žižka z Trocnova.

Zemřel slavný vojevůdce Jan Žižka z Trocnova
V roce 1424 zemřel během vojenského tažení na Moravu jeden z největších mužů české historie, geniální stratég a odvážný vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Narodil se kolem roku 1360 na jihočeské tvrzi Trocnov a až do roku 1419, kdy se zařadil mezi přední postavy husitského hnutí, o něm není mnoho známo. V roce 1420 se Žižka v čele táborských husitů vydal na pomoc Praze, obléhané křižáckou výpravou, kde slavil vítězství v bitvě na Vítkově.
Na sklonku života byl Žižka, přezdívaný husitský kníže, považován za nejmocnějšího muže v Čechách a vyhrával jedno vítězství za druhým, dokonce i jako slepý. O jedno oko přišel už asi ve 12 letech a o druhé při obléhání hradu Rábí v roce 1421.
Osudy Žižkových ostatků jsou nejasné. Podle dochovaných zpráv byl nejdříve slavnostně pohřben v Hradci Králové v chrámu sv. Ducha. Za nejasných okolností bylo ovšem jeho tělo tajně odvezeno do Čáslavi a zde pohřbeno v děkanském kostele sv. Petra a Pavla. Později byl k jeho poctě pořízen tesaný náhrobek. Ten byl zničen za doby rekatolizace roku 1623, přičemž v něm ale nebyly nalezeny žádné pozůstatky. Roku 1631 horlivý páter Gramsci v kostele nalezl údajné Žižkovy kosti, a dal je veřejně "spálit a popel rozptýlit do vzduchu, aby bylo jasné, že ani ta nejmenší památka nezůstala na tak krutého tyrana".
Teprve při rekonstrukci kostela roku 1910 byl nalezen nejdříve zazděný výklenek se zprávou, kde hledat, a poté v protější zdi několik kostí s kalvou (lebeční klenbou). Nicméně pochybnosti o pravosti lebky trvají dodnes.

Zdroj:
Internet - více zde

Původní znak Jana Žižky z Trocnova s rakem jako erbovním znamením.
Pečeť Jana Žižky jako táborského hejtmana.

Pomník Jana Žižky z Trocnova.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák