Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
26. listopad 1939
26. listopadu 1939 se započalo schylovat k "Zimní válce" mezi Sovětským svazem a Finskem.
Zimní válka (sovětsko-finská válka, listopad 1939-březen1940)
26. listopadu 1939 započalo kritizování Finska v sovětském tisku a předstírané pohraniční incidenty stále více zhoršovaly finsko-sovětské vztahy. Sovětský vůdce Josif Stalin pak následně vypověděl Finsku smlouvu o neútočení a přerušil všechny styky. Přesto se však Finsko, které nemělo žádné spojence a nedostávalo se mu zbraní, odmítalo začít připravovat na válku a věřilo, že diplomatickými rozhovory se hrozící konflikt podaří zažehnat.
30. listopadu sovětské vojenské síly přesahující 600 000 vojáků podporované ze vzduchu i na moři zaútočily na Finsko. Oficiálním důvodem byla "žádost" nově ustavené finské lidové vlády v čele s Ottou Kuusinenem, která však byla ovládána Rusy. Sovětská letadla bombardovala finské hlavní město Helsinky. Do čela finského odporu se postavil polní maršál Karl von Mannerheim, jenž velel armádě složené z rezervistů, která byla početně mnohem slabší a hůře vyzbrojená ve srovnání s Rudou armádou. Hlavní sovětský nápor směřující přes Karelskou šíji byl zastaven Mannerheimovou linií, což byl systém opevnění táhnoucí se hornatou a lesnatou krajinou. Další útoky Sověti spustili na východě a severu Finska, stejně tak na jižním pobřeží provedli několik obojživelných akcí. S postupem války vysoce motivované finské jednotky, jež využívaly znalosti terénu a v zimních podmínkách pak schopnosti lyžovat, a tím se rychle přesouvat zasněženým terénem, začaly na ruské jednotky podnikat útoky typu "udeř a uteč". Rusové byli navíc devastováni i počasím.
Sovětská armáda během tří měsíců postoupila přes ohromné ztráty jen o několik desítek km. Finsko ztratilo některá teritoria, uhájilo však nezávislost.
Použitá literatura:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Maršál Karl von Mannerheim stál v čele finského
odhodlaného odporu proti sovětskému útoku na jeho vlast.
Mannerheim Carl Gustav, 1867-1951, finský politik. Vrchní velitel finské armády ve válkách proti SSSR 1939-40 a 1941-44. 1944-46 prezident.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Mannerheimova linie, opevněné pásmo vybudované 1929-39 na Karelské šíji; dlouhé 125 km. 1940 a 1944 prolomeno Rudou armádou.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Finská pěchota v severním Finsku v lednu 1940.
Finští důstojníci diskutují nad postupem bojů proti sovětským vetřelcům.
Skupina finských vojáků s kulometem.
Raatská cesta po bitvě představuje největší finské vítězství v zimní válce
a jednu z nejdrtivějších porážek v historii Rudé armády.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
