8. leden 1642

8. ledna 1642 zemřel toskánský astronom, filozof a fyzik Galileo Galilei.
Narodil se 15. února 1564 v Pise.

Proslul svou poznámku před arcibiskupem: "A přece se točí!" (zeměkoule).

Galileo Galilei, 1564-1642, italský fyzik, matematik a astronom; původně lékař.
Zlepšil dalekohled a jeho okuláry, objevil krátery na Měsíci, sluneční skvrny, 4 Jupiterovy měsíce, první spatřil Mléčnou dráhu jako shluk vzdálených hvězd. Svými pozorováními potvrdil správnost heliocentrické soustavy.
Zabýval se i dynamikou těles, objevil např. setrvačnost, zákon skládání rychlostí, zákony volného pádu, šikmého vrhu a zákony závislosti doby kyvu kyvadla na jeho délce.
1632 byl postaven před církevní soud, obviněn z hereze a donucen k odvolání heliocentrismu. 1992 papež Jan Pavel II. inkviziční proces plně revidoval.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Portrét Galileo Galileie od Giusta Sustermanse.

Galileo Galilei objevil čtyři velké měsíce Jupiteru
Italský fyzik, astronom, matematik a filozof Galileo Galilei, jenž je často uváděn jako "otec moderní astronomie" či "otec moderní fyziky", objevil 7. ledna 1610 první čtyři velké měsíce Jupiteru. Měsíce Europa, Ganymed, Callisto a Io, což jsou vůbec první nebeská tělesa objevená dalekohledem, se souhrnně nazývají Galileovy měsíce. Sám Galileo je pojmenoval Medicejské hvězdy podle svých mecenášů. Tento objev měl pro astronomii veliký význam, protože prokázal, že existují nebeská tělesa, která neobíhají kolem Země, zároveň objev znamenal velkou podporu pro uznání heliocentrického systému. Dnes má Jupiter jako největší planeta sluneční soustavy potvrzeno 63 měsíců.
Rodák z Pisy, narozený 15. února 1564, byl významným učencem. V roce 1609 například předvedl v Benátkách první dalekohled, provedl četná astronomická pozorování, která ho přesvědčila o správnosti Koperníkovy teorie. Sestrojil i hydrostatické váhy, objevil neměnnost doby kyvu kyvadla, studoval zákony pádu, odhalil i zákon akcelerace. Sestrojil mimo jiné první primitivní teploměr, tehdy nazývaný vzduchový termoskop.

Rehabilitován až 350 let po smrti
Církev, která zprvu nové objevy tolerovala jako možné hypotézy, však v roce 1616 heliocentrický názor zakázala. Protože Galilei hlásal, že Slunce stojí a Země se točí, byla proti němu podána u inkvizice žaloba, a jeho hlavní dílo Rozhovory o dvou velkých světových soustavách ptolemaiovské a koperníkovské (1632) bylo označeno za kacířské. V roce 1633 byl proti němu veden v Římě proces, na němž byl nucen zříci se svých "bludů", a až do konce svého života pak zůstal pod kontrolou inkvizice. Zemřel slepý ve své vile v Arcetri (severně od Florencie) 8. ledna 1642. Katolická církev jej s konečnou platností rehabilitovala v říjnu 1992.

Zdroj:
Internet - více zde

Umlčená věda.
Galileiho předvolali před inkvizici do Říma, aby se "přísežně vzdal svého heretického" názoru,
že ze země pohybuje, "a tento náhled proklel".
Tváří tvář mučení Galilei odvolal.

Malba Cristiana Bantiho z roku 1857.
Galileo čelí římské inkvizici.

Měsíc zblízka.
Součástí jednoho z dalekohledů, který umožnil Galileimu (vlevo dole)
nakreslit fáze měsíce (vpravo), měnící se podle toho, jaká část jeho povrchu
osvětlená Sluncem je viditelná při oběhu Měsíce kolem Země, tvořila nepatrná čočka,
která je dnes vsazena do lůžka ze slonoviny. Ukázalo se, že Měsíc je zjizven krátery
a po jeho povrchu se rozkládají pláně podobné mořím, takže připomíná "nedokonalou Zemi".

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák