Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

10. březen 1948

10. března 1948 zemřel za záhadných okolností československý ministr zahraničních věcí Jan Masaryk.

Masaryk Jan, 1886-1948, československý diplomat a politik; syn Tomáše Garrigue Masaryka, 1919 charge d´affaires v USA, 1925-1938 vyslanec ve Velké Británii, 1940-45 ministr zahraničních věcí československé exilové vlády v Londýně, 1945-48 ministr zahraničních věcí ve vládách osvobozeného Československa. V únoru 1948 nepodal demisi, 10.3. téhož roku za dosud nevyjasněných okolností zemřel.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Československý diplomat a politik Jan Masaryk

Československý diplomat a politik Jan Masaryk.

1948: Smrt Jana Masaryka zůstává dodnes zahalena tajemstvím
Tragický konec jednoho z nejoblíbenějších českých politiků Jana Masaryka, který byl nalezen mrtev časně ráno 10. března 1948 na nádvoří Černínského paláce pod okny svého bytu, zůstane pravděpodobně navždy neobjasněn. Přestože se jeho smrtí zabývaly desítky odborníků, doposud se nepodařilo odpovědět na otázku, zda se jednalo o sebevraždu, vraždu či nešťastnou náhodu. Shoda panuje jen v tom, že první šetření smrti někdejšího československého ministra zahraničí bylo nedbalé a účelově směřovalo jen k jednomu závěru: sebevražda.
"Svět nikdy nezažije, aby syn TGM byl československému parlamentu představen jako člen komunistické vlády," řekl prý Jan Masaryk svému příteli Arnoštu Heidrichovi krátce po únorovém puči. A právě 10. března se měla rekonstruovaná vláda Klementa Gottwalda představit parlamentu. V této vládě zůstal Masaryk jen kvůli nemocnému prezidentovi Edvardu Benešovi, jehož slíbil neopustit ani v dobách nejtěžších. 
Právě tuto skutečnost Masarykovi někteří zazlívali, on se ale držel posledního přání svého otce - nikdy neopouštěj Beneše - a také až do poslední chvíle věřil, že tak svému národu bude moci být ještě nějak prospěšný. Zároveň si ale uvědomoval, že spoluprací s komunisty se zpronevěřuje demokratickému odkazu svého otce. 
S Benešem spolupracoval již od roku 1940, kdy se v Anglii jako ministr zahraničí exilové vlády zapojil do československého odboje. V poválečné vládě měl ale Masaryk jako šéf diplomacie jen málo času něco ovlivnit, přesto se všemi silami pokoušel snahou o spolupráci Východu a Západu zastavit pád železné opony.

Všechna dosavadní zkoumání okolností Masarykovy smrti jsou neúspěšná 
Lidé z Masarykova okolí se většinou kloní k sebevraždě, neboť o tomto způsobu ukončení života Masaryk v posledních dnech často hovořil. "Jeden den euforicky plánoval útěk na Západ a druhý den jako jediné východisko viděl smrt," vzpomínal jeho tajemník Antonín Sum.
Naopak dosud poslední vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z let 2001 až 2003 učinilo závěr, že Masaryk byl zavražděn, pachatele se ale nepodařilo zjistit. Při tomto šetření česká strana mj. požádala moskevskou prokuraturu o výslech někdejší plukovnice sovětské tajné služby Jelizavety Paršinové, která v letech 1945 až 1953 působila v Československu a později tvrdila, že zná identitu Masarykových vrahů. V době žádosti ale už Paršinová nežila.
Rusko požádala Praha i o zpřístupnění archívů, jež zůstávají zřejmě poslední nadějí pro objasnění Masarykovy smrti. V lednu 2003 ale ruská generální prokuratura sdělila, že ony archívy jsou předmětem utajení. Vzhledem k politickým postojům Jana Masaryka, mohla mít Moskva zájem na jeho odstranění. Masaryk neměl s moskevskými vůdci příliš vřelé vztahy. Například v roce 1947 se nebál postavit Stalinovi, když se vzepřel požadavku odmítnout hospodářskou pomoc USA, tzv. Marshallův plán. 
Podle další z hypotéz poslalo oné osudné noci domácí komunistické vedení, ve snaze dostat Masaryka na svou stranu, do jeho bytu komando pro materiály, jimiž ho pak chtělo vydírat. Masaryk se ale pokusil utéct po okenní římse, z níž spadl. K této verzi se přiklonil i vyšetřovatel ÚDV Jan Havel, který závěry šetření z let 1993-96 shrnul v knize Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty. 
Objasnění smrti Jana Masaryka ztěžuje zejména skutečnost, že první vyšetřování z roku 1948 již po necelé hodině převzala Státní bezpečnost (StB), která neprovedla řadu expertíz. Mimo jiné nezabránila manipulaci s tělem před fotodokumentací, i když většina fotografií se nakonec stejně ztratila, či nezaznamenala vzdálenost těla od budovy. Až v roce 1968 se objevil náčrtek kriminálního inspektora, který ho ukryl před StB.
Než byl případ v roce 1968 znovu otevřen, zemřela řada svědků. Například už pár měsíců po Masarykově smrti spáchal sebevraždu lékař Josef Teplý, který ohledával tělo a který prý shledal na mrtvém známky násilí - uvedl to údajně v tajné zprávě, která se v roce 1951 dostala do USA. Zatčena byla v 50. letech i lékařka, která zkoumala nedopalky z bytu a část expertízy zatajila před StB. Expertíza se ztratila a lékařka krátce po propuštění z vězení v roce 1961 zemřela.
Při posledním vyšetřování byly vypracovány znalecké posudky, mimo jiné od biomechaniků, kteří podle dopadu těla vyloučili spontánní pád i vysunutí bezvládného těla z okna. Z pitevního nálezu též vyplynulo, že padal pozadu - měl svislé oděrky na břiše, vzniklé asi o okno či římsu. A podle odborníků je skok pozadu pro sebevrahy nezvyklý.

Zdroj:
Internet - více zde

Usměvavý Jan Masaryk

Usměvavý Jan Masaryk.

Jan Masaryk se svým otcem Tomášem Garriguem Masarykem

Jan Masaryk se svým otcem Tomášem Garriguem Masarykem.

Jan Masaryk při projevu ve Velké Británii v druhé světové válce

Jan Masaryk při projevu ve Velké Británii v druhé světové válce.

Nehoda, sebevražda nebo vražda?

Nehoda, sebevražda nebo vražda?
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu je přesvědčený,
že správná je poslední možnost.

Vstupní dveře do bytu Jana Masaryka

Vstupní dveře do bytu, z jehož okna Jan Masaryk vypadl, vyskočil nebo byl vyhozen.
Správnou odpověď neznáme...

Pamětní deska před Černínským palácem v Praze

Pamětní deska před Černínským palácem v Praze.

Pamětní deska u Vily Osvěta na pražských Vinohradech

Pamětní deska u Vily Osvěta na pražských Vinohradech.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
16. srpna 1744 byla zahájena vpádem pruského krále Fridricha II. Velikého do Čech druhá slezská válka

Virtuální galerie
Více zde.
Bonnard Pierre: Schody v malířově zahradě, 1942-1944

Architektura
Více zde.
Gotický sloh - Karlův most v Praze

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
26. duben 1986 - Den, kdy vybuchl Černobyl

Historie olympiád
Více zde.
Los Angeles 1984

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1998 - Miláček publika


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!