Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

26. březen 1696

26. března 1696 se narodil český přírodovědec, vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš.

Diviš Prokop, 1696-1765, český přírodovědec; katolický kněz. Zabýval se pokusy s atmosférickou elektřinou a na základě pokusů postavil bleskosvod.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Prokop Diviš

Prokop Diviš
Jeden z mnoha pozoruhodných současníků Marie Terezie - legendární farář z Přímětic u Znojma Prokop Diviš (1696-1765). Budiž, tento průkopník českých bádání o elektřině byl o generaci starší než ona. To však nic nemění na zajímavosti příběhu, jehož byl protagonistou právě v tereziánských dobách... Diviš takřka celý život prožil na jižní Moravě. Ve skutečnosti se jmenoval Václav Divíšek, byl synem chudého domkáře od Žamberka a své řádové jméno přijal mezi řeholníky premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde studoval a kde byl vysvěcen na kněze. Odedávna bývá Prokop Diviš líčen jako typ amatérského koumáka, který v provinciální izolaci a nezávisle na objevu Američana Benjamina Franklina dokázal prý roku 1754 zkonstruovat bleskosvod. Pokusme se deformovaný obraz tohoto českého vynálezce načrtnout s větším respektem ke skutečnosti... Tak především - přímětický farář nebyl žádný zapadlý vlastenec či prosťáček s fištronem, nýbrž teolog s doktorátem ze Salcburku a fyzikální experimentátor s mnoha zájmy i styky. Mezi jeho přátele patřil mj. špičkový vídeňský univerzitní profesor, matematik a fyzik, vychovatel budoucího císaře Josefa II. jezuita P. Josef Franz. Diviš čile korespondoval s geniálním švýcarským matematikem Leonardem Eulerem a dalšími kapacitami. Pokud si takové styky vůbec mohl dovolit, musel být široce orientován v tehdejší vědě. To, že se kolem roku 1748 začal zabývat elektrickými jevy, nebylo tenkrát nic výjimečného - třecí elektriky, leydenské láhve a jiskrové výboje byly už všeobecně v módě. A zájem Divišův o atmosférickou elektřinu? Vyvěral ze dvou zdrojů. Ten první souvisel s historií samotných premonstrátů, k nimž Diviš patřil. Zakladatel řádu sv. Norbert Xantenský byl po značnou část svého života hrabivým, poživačným a neřestným prelátem. V jeho obrácení k svatému životu sehrál rozhodující roli blesk - boží posel či výstraha. Při jedné z Norbertových cest právě blesk z čistého nebe prý před ním náhle rozčísl zem, vytvořil hluboký kráter a povalil budoucího světce i s koněm, aniž oběma ublížil. Je pravděpodobné, že živá legenda premonstrátů motivovala Divišův prvotní zájem o rozpoznání povahy blesku. Druhý zdroj jeho zvědavosti tkvěl pak právě v informacích o obdobných experimentech Franklina, Lomonosova a dalších učenců. Není pravdou, že Diviš o nich nic nevěděl. Zpráv o průkopnických pokusech bylo tehdy v novinách dost, přičemž tu nejsenzačnější přinesly Pražské poštovské noviny začátkem září 1753. S pravděpodobností rovnající se takřka jistotě musíme předpokládat, že Diviš ji nepřehlédl: Lomonosovův spolupracovník akademik Georg W. Richman byl při experimentu za bouřky zabit bleskem, což se ostatně právě tak snadno mohlo stát už předtím Franklinovi. Patrně v reakci na Richmanovu smrt postavil Diviš vzápětí, totiž 15. června 1754, na farní zahradě v Příměticích svoji první "mašinu proti povětří". V roce 1760 pak na zvonici přímětického kostela instaloval další prototyp bleskosvodu. Protože však sám tvrdil, že jeho vynález ovlivňuje počasí, zlikvidovali mu jej nakonec vystrašení poddaní z okolních vesnic. Uvěřili Divišovým představám a nabyli přesvědčení, že jeho "mašina" způsobila holomrazy, které jim zničily osevy. A tak nás objektivnější pohled na starý romanticky traktovaný příběh Prokopa Diviše opět jednou přivádí k poznání, že "všechno je jinak". Nemáme před sebou geniálního samouka, ale vzdělance poučeného na cizích vzorech. Mimochodem, nemáme před sebou dokonce ani vlasteneckého přítele lidu, jak bývá líčen, nýbrž arogantního církevního hodnostáře, který se k farníkům choval velmi hrubě a ani za mák nebyl oblíben. Ostatně stačí, přečteme-li si jeden z dochovaných Divišových zápisů: "Selský lid je nejlepší, když pláče, nejhorší, když se směje."
Na rozdíl od Franklinova tyčového bleskosvodu byl ten Divišův složitou konstrukcí se čtyřmi stovkami ostrých kovových hrotů v dřevěných krabicích naplněných železnými pilinami. Pomocí kotevních řetězů byl uzemněn - možná, že bezděčně. Informace o sacích účincích kovových výčnělků Diviš přejal. Ve své "povětrnostní mašině" ovšem neviděl bleskosvod v pravém slova smyslu, tedy ochranu proti výboji blesku, ač vynález mohl takovou roli primitivně plnit. Byl přesvědčen, že odsáváním elektřiny z atmosféry lze předcházet bouřím, rozhánět mraky a přivolávat pěkné počasí.

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Vladimír Novák: Toulky českou minulostí 5 /Od časů Marie Terezie (1740) do konce napoleonských válek (1815)/, Baronet & Via Facti, 1996

Český farář Prokop Diviš studoval vliv elektřiny

Český farář Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) studoval vliv elektřiny na živé organismy a sestrojil i pozoruhodný elektrický strunný nástroj.
Jeho bleskosvod postavený na počátku 2. poloviny 18. století v Příměticích u Znojma
"vysával" blesky pomocí 400 uzemněných kovových hrotů na nosné tyči.

Divišův bleskosvod

Divišův bleskosvod.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
19. března 1944 kvůli rychlému postupu Rudé armády k Balkánu, vyslal Hitler svoje jednotky do Maďarska, aby okupovaly tuto zemi

Virtuální galerie
Více zde.
Jaeckel Willy: Les, 1923, 120 x 81 cm (Berlín, Sammlung Bröhan)

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Einsteinova věž v Postupimi v Německu

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
12. listopad 1989 - Den, kdy byla svatořečena Anežka Česká

Historie olympiád
Více zde.
Atény 2004

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1980 - Zázrak na ledě


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!