Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Gymnázium
EDUCAnet Ostrava

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry




e-mail: marek.simonak@educanet.cz


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

27. březen 1357

27. března 1357 byl za účasti císaře a krále Karla IV. slavnostně otevřen hrad Karlštejn.

Hrad Karlštejn
Základní kámen tohoto hradu položil arcibiskup Arnošt z Pardubic 10. června 1348 za přítomnosti mnoha významných šlechticů Království českého. Původně byl vybudován jako nedobytná pevnost a fungoval jako pokladnice říšských korunovačních klenotů.

Zdroj:
Internet - více zde

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn.

Karlštejn – pomník Otce vlasti
Karlštejn je zřejmě nejznámějším a také nejlépe dochovaným českým hradem. I když jeho dnešní takřka pohádkový vzhled je zčásti dílem konce 19. století, kdy se mu architekti při puristických úpravách v letech 1868-1899 pokusili navrátit ryze středověký vzhled, neztratil nic ze své monumentálnosti a velebnosti. Na skalnatém kopci nad Budňanským potokem jej v roce 1348 založil český král a římský císař Karel IV. Nebyl stálou panovníkovou rezidencí, ale především bezpečnou schránkou pro uložení říšských korunovačních klenotů a dalších cenností a také místem, kam král občas jezdíval za odpočinkem a rozjímáním. Hrad vystavěla do roku 1357 královská stavební huť v čele s Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem, dalších několik let se pak pracovalo na umělecké výzdobě vnitřních prostor. Srdcem celého hradu je mohutná čtyřpatrová Velká věž s nádhernou kaplí sv. Kříže, jejíž stěny jsou vykládané drahými kameny, vyzdobené gotickými malbami a 127 deskovými obrazy světců z let 1357-1363 od Mistra Theodorika. Zlacená klenba kaple znázorňuje hvězdnou oblohu. Právě tady, ve výklenku nad oltářem, dal Otec vlasti uložit říšské klenoty a ostatky svatých. Dřevěná krytá lávka spojuje Velkou věž s nižší věží Mariánskou, v níž najdeme kostel P. Marie a soukromou panovníkovu svatyni - kapli sv. Kateřiny, rovněž se skvostnou výzdobou. K pobytu císaře, jeho dvora a hostů sloužil Císařský palác s řadou honosných sálů a komnat. V nejnižším místě hradu stojí purkrabství, k němuž přiléhá úzké nádvoří se studniční věží a 81 metrů hlubokou cisternou.

Text převzat z:
David, P., Soukup, V.: Za strašidly na hrady a zámky, Euromedia Group, k.s.-Ikar, Praha, 2005

Karel IV. přejímá ostatek od neznámého vladaře

Karel IV. přejímá ostatek od neznámého vladaře, kopie nástěnné malby z kostela P. Marie
na Karlštejně, pořízená 1574-1575 Matoušem Ornysem. Praha, Národní galérie.

Svatý Jeroným

Svatý Jeroným,
deskový obraz Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně,
kolem r. 1365. Praha, Národní galérie.

Přízrak Blanky z Valois
Není divu, že tak starobylý a pohádkový hrad má svá strašidla. A není jich právě málo. Vypráví se například, že již samotné stavbě nepřály pekelné mocnosti a snažily se dílo mařit. Karel IV. proto povolal vyhlášené rytíře, aby se s ďábly utkali. Jak se však ukázalo, ani ti nejudatnější s pekelníky nic nezmohli, ty nakonec vypudil až prostý, ale chytrý ovčák. Ten se tu také občas zjevuje. Potkáme ho nejspíš za měsíční noci, oblečeného do kožichu, jak vede na provaze berana podivného vzhledu. Neprochází se tady pro nic za nic - hlídá karlštejnský poklad. Velmi zvláštní strašidelné jevy je možné čas od času spatřit u purkrabství. Mohou za to vojáci, kteří ve zdejším sklepení kdysi objevili mešní víno. Než jej stačili ochutnat, daly se sudy samy do pohybu, s velkým hřmotem se vyvalily na nádvoří a zmizely ve tmě. Ještě dnes se tu prý někdy rozestoupí země, sudy z ní vypadnou a koulí se směrem k hradní studni. Šlehají z nich plameny a obruče jsou rozžhavené do běla... Karlštejn má také svou Bílou paní, mlžnou přízračnou postavu, která sedává na roubení studny a pláče. Je to prý duch první Karlovy ženy Blanky z Valois. Někdy se vydává i na cestu do podhradního městečka, klepe na dveře jednotlivých stavení a ptá se, zda jsou všichni doma. Když lidé přisvědčí, prozradí jim, kdo z nemocných se uzdraví a kdo naopak zemře. Proto se jí Budňanští báli, v noci nikomu neotvírali, a dokonce i zakrývali okna, jen aby Bílou paní ani koutkem oka nezahlédli. Jiná pověst tvrdí, že se na hradbách v době úplňku občas zjevuje Bílých paní dokonce dvanáct. Jde o přízraky umučených panen. Kdysi se dvanáct vojáků rozhodlo, že je ze zakletí vysvobodí. Podmínkou bylo, že během celého roku nesmějí opustit hrad. Slib dodržel jen jejich velitel, ostatní slovo nedodrželi a za to je stihl strašlivý trest - jednou ráno je našli mrtvé s uřezanými hlavami.

Text převzat z:
David, P., Soukup, V.: Za strašidly na hrady a zámky, Euromedia Group, k.s.-Ikar, Praha, 2005

Chytrý ovčák

Chytrý ovčák.

Co možná o Karlštejně nevíte
- Slabinou Karlštejna bývala voda. Kutnohorští havíři, kteří hloubili studnu, na ni ani v úrovni podhradního potoka nenarazili. Proto spojili vyraženou cisternu štolou s potokem. Tato skutečnost musela zůstat v přísné tajnosti. Při obležení hradu by totiž dobyvatelům stačilo přívod vody do štoly zahradit a posádka - bez dostatečného přísunu tekutin - by byla nucena se brzy vzdát.
- V minulosti se tvrdilo, že z příkazu Karla IV. nesměla na Karlštejně spát žádná žena. Na tom založil Jaroslav Vrchlický i zápletku své známé divadelní komedie Noc na Karlštejně. Panovníkův zákaz však zněl poněkud jinak a týkal se pouze těch částí hradu, kde se nacházely svatyně, tedy Velké a Mariánské věže, kde "nebylo nikomu dovoleno se ženou, byť i zákonitou manželkou, spáti nebo lehati". České královny měly - stejně jako jejich manželé - své komnaty a ložnice v Císařském paláci.
- Malované desky s "nebeským vojskem Kristovým", tedy s tvářemi světců a světic-mučedníků od Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže jsou největším souborem gotických deskových obrazů na světě. Jsou zvláštní i tím, že malba pokračuje i na dřevěných rámech. Zobrazení svatí mají individualistické, zemité až jadrné figury a obličeje. Proto se soudí, že malíři stáli modelem jeho současníci, zřejmě obyčejní lidé z jeho okolí.
- Vstup do kaple sv. Kříže zajišťovaly čtyři dveře s devatenácti zámky. Do oltářního prostoru, odděleného mříží, mívaly přístup jen vybrané osobnosti a sám císař tam vstupoval bosý. Prostor kaple osvětlovalo při slavnostních příležitostech 1300 svíček, jejichž záře se i dokonale odrážela zejména od klenby, znázorňující oblohu.

Text převzat z:
David, P., Soukup, V.: Za strašidly na hrady a zámky, Euromedia Group, k.s.-Ikar, Praha, 2005

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:

Velikonoční prázdniny
začínají za: 19 dnů

Historický kalendář
Více zde.
25. března 1420 proběhla bitva u Sudoměře. V této bitvě porazil vojevůdce Jan Žižka z Trocnova vojsko katolických pánů

Virtuální galerie
Více zde.
Terborch Gerard ml.: Loupání jablek, 36 x 30 cm (Vídeň, Kunsthistorisches Museum)

Architektura
Více zde.
Renesanční sloh, zámek Český Krumlov

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
14. leden 1967 - Den, kdy začala zlatá éra hippies

Historie olympiád
Více zde.
Salt Lake City 2002

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1962 - Češi ve finále MS ve fotbale


Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích

Vstupte!
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy 2017
"

Vstupte!
Mapy

Vstupte!
EDUCAnet Cyklo Team

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!