5. březen 1953
5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Stalin.
Stalin Josif Vissarionovič, 1879-1953, vlastním jménem Džugašvili, sovětský diktátor gruzínského původu. Nedokončil bohoslovecký seminář, od počátku 20. století zapojen v revolučním sociálním hnutí, do 1917 několikrát vězněn, jeden z organizátorů bolševické revoluce 1917, od 1917 člen nejužšího vedení sovětského státu, 1923-29 v boji o nástupnictví po V. I. Leninovi dokázal jako generální tajemník komunistické strany (od 1922) odstranit své konkurenty. 1929 po porážce skupiny N. I. Bucharina zaujal diktátorské postavení, které stále posiloval; po 1929 inicioval a řídil tzv. 2. bolševickou revoluci (kolektivizace, industrializace, masový teror, koncentrační tábory, pravidelné čistky, fyzická likvidace bývalých politických odpůrců). Za jeho vlády byl prohlouben totalitní charakter sovětské moci.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
J. V. Stalin.
Zemřel sovětský vůdce Josif Stalin
Nejhrůznější období sovětské totality skončilo 5. března 1953 smrtí Josifa Vissarionoviče Džugašviliho, který se do dějin zapsal pod jménem Stalin. Sovětský diktátor zemřel v důsledku mozkové mrtvice, kterou utrpěl při hádce se členy sovětského politbyra. Otázkou dodnes zůstává, proč tehdejší ministr vnitra Lavrentij Berija povolal k nemocnému Stalinovi lékaře až dva dny po této příhodě. Doktor už nemohl umírajícímu vůdci prý nijak pomoci.
Stalin se narodil v Gruzii 21. prosince 1879. Sovětskému svazu vládl železnou rukou od roku 1927. V devatenácti letech zanechal studií v pravoslavném semináři a stal se profesionálním revolucionářem, který podporoval nejprve sociální demokraty a posléze bolševiky. Do jejich čela se dostal na návrh Vladimíra Iljiče Lenina v roce 1922.
V roce 1927 Stalin postupně zlikvidoval všechny své politické protivníky a stal se neomezeným vládcem Sovětského svazu. Jeho diktátorské praktiky si podle historických pramenů vyžádaly životy nejméně 42 milionů lidí.
Zdroj:
Internet - více zde
"Leninskou cestou jdeme ke komunismu" - sovětský plakát
s Hospodářem Josifem Vissarionovičem Stalinem,
třímajícím v ruce plán přeměny Sovětského svazu.
Reprodukce z r. 1950.
Josif Stalin
Josif Stalin (1879-1953) byl vůdcem Sovětského svazu. V roce 1917 se účastnil bolševické revoluce a pak postupoval vzhůru ve funkcích v komunistické straně. Po Leninově smrti v roce 1924 se stal diktátorem a vypořádal se s politickou opozicí. Pokrok v průmyslu a zemědělství byl vykoupen ohromnými lidskými oběťmi, ale učinil ze Sovětského svazu pozoruhodnou mocnost.
Když se v třicátých letech začalo v Evropě schylovat k válce, obával se Stalin, že válka s Německem je nevyhnutelná, a podařilo se mu ji na krátkou dobu oddálit uzavřením Paktu o neútočení s Německem v roce 1939. Pak okupoval pobaltské státy, část Polska a Finska, ale vlastní přípravy na obranu před nadcházejícím německým útokem nebyly zdaleka dostatečné. Stalin sám byl Hitlerovým útokem v červnu 1941 naprosto ohromen, a Sovětský svaz nebyl daleko od kolapsu, než se Stalinovi podařilo zmobilizovat veškeré lidské a ekonomické rezervy Sovětského svazu nutné pro efektivní obranu. Jako předseda Rady lidových komisařů kontroloval veškeré civilní i vojenské záležitosti. V obou oblastech trval tvrdě na maximalizaci sovětského válečného úsilí a neustoupil ani v kritických okamžicích, když dorazili k branám Moskvy. Neváhal dokonce ke svým účelům využít ruského nacionálního sentimentu a cítění, aby pozvedl morálku obyvatelstva, když ho vyzval k "vlastenecké válce" na obranu "Matky Rusi".
Během vrcholných spojeneckých konferencí se Stalin projevil jako velmi tvrdý vyjednavač, který neustále naléhal na otevření "druhé fronty" v Evropě, jež měla ulehčit Sovětskému svazu v jeho úsilí, a na zvyšování dodávek ze strany spojenců. S pokračováním války Stalin stále častěji obcházel závěry těchto spojeneckých konferencí, protože už měl na mysli poválečné uspořádání Evropy. Spojenci pak museli s nervozitou přihlížet, jak Stalin manévruje, aby kolem Sovětského svazu vytvořil systém komunistických "nárazníkových států".
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Stalin s Leninem v březnu 1919.
Po válce dosáhl Stalinův kult nebývalých rozměrů
(Oslava 30 let od bolševické revoluce ve Velkém divadle v Moskvě).
Stalin a Gottwald.
Stalin v rakvi.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|