6. březen 1869
6. března 1869 předvedl Dmitrij Ivanovič Mendělejev poprvé u ruské chemické společnosti periodickou tabulku prvků.
Mendělejev Dmitrij Ivanovič, 1834-1907, ruský chemik; zakladatel moderní anorganické chemie. 1869 objevil periodický zákon prvků. Zasloužil se o rozvoj chemického a hutního průmyslu a zpracování rud a ropy v Rusku.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Vědec, který vymyslel periodický zákon.
Portrét D. I. Mendělejeva od I. J. Repina.
Mendělejev představil periodickou tabulku prvků
Roku 1869 publikoval Mendělejev poprvé periodický zákon, který tuto závislost vyjadřuje, a periodickou tabulku prvků, která je grafickým vyjádřením periodického zákona. V tabulce vynechal místa pro prvky, o kterých předpověděl, že budou objeveny později. Mendělejev, který kromě chemie psal i články o fyzice, ekonomii či o původu ropy, zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci "Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem" o periodickém zákonu chemických prvků.
Periodická tabulka prvků je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího protonového čísla a seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. Geniálnost Mendělejevova uspořádání prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a kvantová mechanika.
Legenda o chemikově objevu: pasiáns
Legenda tvrdí, že chemikovi pomohl tehdy rozšířený pasiáns. Vyrobil si kartičky s názvy a vlastnostmi chemických prvků a pokoušel se je nějak logicky seřadit. Řešení údajně objevil, když u něj propukla chřipka a tóny Schumannova kvintetu E dur mu splynuly s chemickými prvky. V hudbě se tóny podobné zvukové kvality opakují v oktávách a Mendělejev dovodil, že se budou opakovat i kvality prvků. Z pravidelně se opakujících vlastností prvků pak vyvodil tzv. periodický zákon.
Rok po oznámení objevu předložil tento rodilý Sibiřan tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Ve své tabulce navíc ponechal mnoho volných míst pro ještě neobjevené prvky. V roce 1870 předpověděl existenci prvků ekaaluminia (gallium), ekaboru (skandium) a ekasilicia (germanium), což bylo bráno se značnou skepsí. Když však byly tyto prvky později skutečně objeveny, dosáhl Mendělejev světového uznání.
Objasnění, proč vlastně jeho zákon platí, se Mendělejev nedočkal a nedočkal se ani Nobelovy ceny. To vysvětlil v roce 1913 britský fyzik Henry Moseley, který objevil závislost mezi frekvencí určitých čar prvku a počtem protonů v jeho jádře. Tím upřesnil periodickou soustavu v tom smyslu, že rozhodující pro postavení prvku v tabulce není jeho atomová hmotnost, ale protonové číslo.
Jako nejmladší z 15 sourozenců se Dmitrij Ivanovič Mendělejev narodil 8. února 1834 v sibiřském Tobolsku. Otec byl slepý a matka řídila továrnu na výrobu skla. Po gymnáziu v Moskvě vystudoval na petrohradském pedagogickém institutu němčinu, francouzštinu a chemii. Krátce působil v Německu a ve Francii. Z Petrohradské státní univerzity odešel v roce 1890.
Náruživý kuřák a piják čaje, který byl dvakrát ženatý, zemřel na infarkt v Petrohradě 2. února 1907, šest dní před svými 73. narozeninami.
Zdroj:
Internet - více zde
Fotoportrét Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva.
Dmitrij Ivanovič Mendělejev na známce vydané v Sovětském svazu
ke 100. výročí publikování svého periodického zákona.
Mendělejevova periodická soustava prvků.
Pomník na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva v Bratislavě.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|