Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

15. červen 1363

15. června 1363 byl již jako dvouletý korunován českým králem Václav IV. Lucemburský.

Václav IV.
z dynastie Lucemburků, 1361-1419, od 1378 český, od 1376 král Svaté říše římské (1400 sesazen, ale tento akt neuznal); syn Karla IV. Za jeho panování všestranná krize české společnosti, rozmach reformního hnutí a 1419 výbuch husitské revoluce.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Mladý Václav IV. na Votivním obraze Jana Očka z Vlašimi (14. století)

Mladý Václav IV. na Votivním obraze Jana Očka z Vlašimi (14. století).

Václav IV.
V mládí se mu otcovou zásluhou dostalo vynikajícího vzdělání. Po celý život dával najevo kulturní zájmy, hlavně zálibu v nádherných knihách. Skvělou tělesnou kondici prokazoval při častých lovech. Mnoho času tak strávil v hradech Královského hvozdu, především na Křivoklátu, Žebráku, Točníku (dal jej vystavět kolem roku 1400), v pozdějším věku pak na Novém hradě (v nynějším Krčském lese) u Prahy. Politika ho příliš nezajímala. Ani diplomatický um nebyl jeho předností. Při závažných jednáních nedokázal zkrotit své osobní založení. Jeho nálady byly rozkolísané a vyznačovaly se jak prudkými projevy radosti a hněvu, tak nápadnou ochablostí. Tyto stavy násobil sklon k pití vína. V dobrém rozmaru však král dokázal zvládnout nejeden problém. Po smrti Jana z Pomuku o něm církev rozšiřovala povídačky, že se přátelí s katem, neboť sám je horší než kat. Mezi přívrženci husitství vznikly naopak pověsti o jeho spravedlivém chování (dával prý máčet nepoctivé prodejce ve Vltavě). Povídání o jeho vztahu k lazebnici Zuzaně, která mu údajně pomohla k útěku z vězení, si vymyslel až kronikář Václav Hájek v 16. století na základě špatného pochopení obrazů a ilustrací z Václavovy doby.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Václav IV.

Václav IV.
O Václavovi IV. se už za jeho života vyprávělo všelicos. Jenštejnovi přívrženci
a vlivné církevní kruhy jej označovali za tyrana, který se přátelí s katem,
toulá se po jeho boku noční Prahou a má raději lovecké psy než lidi.
Časem tak vznikla pověst, že jeden ze psů zadávil Václavovu první choť Johanu.
Výpady proti králi hojně využívaly jeho záliby v alkoholu, cholericky výbušné povahy
a prý i zájmu o krásné ženy, ač byl (podle svědectví osobního lékaře) krátce po padesátce impotentní. Zamýšlel prý také zapálit Prahu jako kdysi Nero Řím. Husitské prostředí zrodilo
později okruh jinak naladěných pověstí. Král v nich vystupuje jako spravedlivý panovník, který trestá nepoctivé a pracuje v přestrojení na vinici, aby se osobně přesvědčil o nádenické dřině.

Zhoršení poměrů v českých zemích za panování Václava IV.
Panování Karlova nejstaršího syna Václava IV. (vládl v letech 1378 - 1419) nezačalo šťastně. V roce 1380 zasáhla České království epidemie moru, zřejmě největší, jaká kdy české země postihla. Na nemoc zemřelo asi 10-15% veškerého obyvatelstva. Podobně jako jinde v Evropě prohloubila "černá smrt" i v českém prostředí pocity zbožnosti, spojené se snahou spasit vlastní duši.
Také hospodářské poměry se zhoršily. Kutnohorské doly dávaly stále méně stříbra, poněvadž dolování ve větších hloubkách bylo nákladné a nebezpečné. Klesala rovněž hodnota českého groše, což bylo velmi nepříjemné hlavně pro vrchnosti. Výše poddanských dávek byla totiž stanovena na "věčné časy". Šlechtici a další majitelé pozemků (včetně církve) tak dostávali od poddaných stále méně peněz. Úbytek příjmů souvisel i s úbytkem lidí. Počet obyvatel se dále nezvyšoval, příliv přistěhovalců do českých zemích ustal, kolonizace skončila. Nikdo neměl peníze na nové velké stavby a budování obrovských chrámů (v Praze například Svatovítského, Týnského či Panny Marie Sněžné) pokračovalo pomalu. Poněvadž šlechtici pokládali tělesnou práci a obchod za nedůstojnou činnost, někteří z nich si chybějící peníze a zboží obstarávali loupežemi na silnicích. Bylo tomu tak nejen v Čechách a na Moravě, ale i ve Francii a německých oblastech říše.
V zemi vzrůstala nespokojenost. Král Václav IV. se nejprve dostal do sporu s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Arcibiskup chtěl, aby církev byla i politickou silou, která by se podílela na řízení státu. Václav s tímto názorem nesouhlasil. Svár se vyostřil roku 1393, když dal panovník zmučit Jenštejnova spolupracovníka Jana z Pomuku. Jeho mrtvé tělo hodili biřici do Vltavy. V pozdějších staletích dala tato událost vzniknout legendě o sv. Janu Nepomuckém (Pomuk je dnešní Nepomuk). Arcibiskup pak odjel z Čech a zemřel zapomenut v Římě. Církev se poté již proti královské moci nedokázala prosadit.
Také vysoká šlechta (panstvo) poznala, že Václav není tak obratným vládcem jako jeho otec. Snažila se proto oslabit královo postavení a ujmout se řízení české vnitřní politiky. Její spory s Václavem IV. zašly až tak daleko, že šlechtici s pomocí jiných členů lucemburského rodu panovníka dvakrát zajali a uvěznili (roku 1394 a 1402). Václav se proto raději obklopoval rádci z řad nižších šlechticů a měšťanstva.
Ani v zahraniční politice Václav IV. neuspěl. Již v roce 1378 proti sobě stanuli dva papežové (jeden sídlil v Římě, druhý - profrancouzský - v Avignonu), vzniklo papežské schizma. Václav, který byl zároveň i králem Svaté říše římské, se ocitl pod tlakem francouzské politiky. Nepokusil se jet do Říma, aby získal císařskou korunu. Tím však utrpělo jeho mezinárodní postavení. V roce 1400 zbavili porýnští kurfiřti Václava hodnosti římského krále.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Francouzský král hostí své příbuzné – císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV.

Francouzský král hostí své příbuzné – císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV.
Při hostině se hodující baví představením herců o dobývání Jeruzaléma křižáky.

Václav IV., Karel IV. a moravský markrabě Jošt (Olomoucký právní kodex)

Václav IV., Karel IV. a moravský markrabě Jošt (Olomoucký právní kodex).

Socha Václava IV. na mostecké věži v Praze

Socha Václava IV. na mostecké věži v Praze.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. října 1740 nastoupila na rakouský trůn Marie Terezie

Virtuální galerie
Více zde.
Bellini Giovanni: Hostina bohů, 1514, 170 x 188 cm

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Klášter St. Gallen ve Švýcarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
1. únor 2003 - Den zkázy raketoplánu Columbia

Historie olympiád
Více zde.
Svatý Mořic 1928

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1992 - Šok na Euru


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!