10. srpen 843
10. srpna 843 byla smlouvou z Verdunu Francká říše rozdělena mezi syny krále Ludvíka Pobožného: Lothara I., Karla Holého a Ludvíka Němce.
Vznikly tak tři nové státní útvary: západofrancká říše, ležící západně od Rýna (pozdější Francie), východofrancká říše (velká část pozdějšího Německa) a Lotharingie (nazvaná podle jejího panovníka Lothara I.), zahrnující pruh území kolem toku Rýna, severní Itálii a Burgundsko. Její jméno dosud zaznívá z názvu oblasti Lotrinsko. Později se právě toto území stalo předmětem staletých sporů mezi Francií a Německem.
Karel Veliký na malbě Albrechta Dürera.
Karel byl otec Ludvíka Pobožného.
Od Karla Velikého k rozdělení říše
Jediný legitimní syn, kterého kromě mnoha nemanželských dětí císař (Karel Veliký) zanechal, Ludvík (později zvaný Pobožný), se mu měl podobat rysy tváře, nikoli však postavou. Karel měl podle svého životopisce přes metr devadesát, žoviální obr to byl, jak u stolu, tak v politice. Ludvík, malý vzrůstem, ale s velikýma rukama a nohama jako by se i do politiky pustil dost neohrabaně. Karel ho dal ve třech letech, roku 781, korunovat na krále a odeslal ho do Akvitánie. Tam se Ludvík během dalších třiceti let projevoval v kruhu svých poradců jako velmi povolný místodržící. Císař očividně dlouho váhal, než svého syna podle byzantského zvyku korunoval roku 813 na spolucísaře, a definitivně ho tím určil svým nástupcem, ale možná tak učinil jenom proto, že Ludvík do té doby přežil všechny bratry.
V dubnu 817 utrpěl císař Ludvík úraz, možná že to byl atentát, a o tři měsíce nato upravil devětatřicetiletý panovník podmínky svého následnictví. Lothara, nejstaršího syna, povýšil na spoluvládce a podle vzoru Karla Velikého mu nasadil císařskou korunu. Pipin a Ludvík se stali králi v Akvitánii a v Bavorsku.
...Ludvík Pobožný si pro své druhé, pozdní manželství vyvolil princeznu Juditu z rodu Welfů. ...Přivedla na svět syna Karla, ale povídalo se, že to není syn Ludvíkův: záštiplné dvorské pletichy příznak vytrácející se autority. Zaopatřením tohoto potomka ohrozil Ludvík dědičné i následnické uspořádání, na které sám Ludvík roku 817 znovu přísahal.
...Ludvík zemřel roku 840 při tažení proti onomu ze svých synů, jehož dosadil na východě franské říše a jenž do historie proto vešel jako "Ludvík Němec". Dva ze tří Ludvíkových synů, tenkrát ještě žijících, právě onen Ludvík a později narozený Karel, říši roku 842 rozdělili na západní a východní a toto ujednání stvrdili slavnostními přísahami ve Štrasburku. Tehdy poprvé se při státoprávním aktu mluvilo francouzsky a německy.
...Lothar, nejstarší syn, byl z dělení říše zpočátku vyloučen.
Na novém uspořádání se podílel teprve ve verdunské smlouvě z roku 843. Území, na něž se vztahovala jeho moc, mělo zahrnovat úzký střední pruh od Severního moře až po Riviéru, se sídly v Cáchách a v Římě. S vrchní mocí nad jeho mladšími bratry se při tom nepočítalo. Tak se císařství propadlo k pouhému jménu bez politické síly. Středověk pak už nebyl s to při nejrůznějších zvratech tento problém vyřešit.
(Seibt, F. Lesk a bída středověku. Praha: Mladá fronta, 2000.)
Rozdělení Franské říše podle verdunské smlouvy z roku 843.
Karel Veliký a jeho syn Ludvík Pobožný.
Karel Veliký i jeho nástupci věnovali velkou pozornost výzdobě knih:
Bohatě vyřezávaná destička ze slonoviny tvořila část skvostné knižní vazby.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|