Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

12. srpen 1928

12. srpna 1928 zemřel moravský světově uznávaný hudební skladatel Leoš Janáček.

Janáček Leoš, 1854-1928, český skladatel. Organizátor českého hudebního života v Brně. Sběratel moravských lidových písní. Po tradicionalistické první tvůrčí periodě vykrystalizoval asi 1900 jeho vysoce individuální styl. Vytvořil řadu oper (Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Příhody Lišky Bystroušky, Z mrtvého domu), orchestrálních skladeb (Taras Bulba, Symfonietta), sborů (Kantor Halfar), kantát (Glagolská mše) a komorních skladeb. Činný také teoreticky (tzv. nápěvková teorie, výzkum lidové písně) a pedagogicky (1881-1919 ředitel varhanické školy a 1919 až 1925 profesor mistrovské školy v Brně).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Hudební skladatel Leoš Janáček na dobovém portrétu

Hudební skladatel Leoš Janáček na dobovém portrétu.

Leoš Janáček čekal na pražskou premiéru opery Její pastorkyňa 12 let
Tvrdohlavý novátor, originální skladatel a jedna z nejoriginálnějších osobností české a světové hudební moderny, to vše byl Leoš Janáček, který nečekaně zemřel 12. srpna 1928. Jeho skladby jsou ceněny především pro svou nezvyklou melodiku, vycházející z lidové moravské hudby. Janáček také jako první použil prozaický text v libretu. Jeho dílo patří k pilířům světové moderní hudby, vytvořil devět oper, z nichž nejslavnější je Její pastorkyňa (dokončena 1903) podle dramatu Gabriely Preissové. Opera, kterou původně Národní divadlo v Praze odmítalo uvést, sklidila úspěch ve Vídni, v Německu a v roce 1924 v New Yorku. K dalším Janáčkovým operám patří Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová či Věc Makropulos. Světový ohlas mu zajistila i komorní kantáta Zápisník zmizelého či ve staroslověnštině zpívaná Glagolská mše. 
Než ale svět začal Janáčka vnímat jako jednoho z největších tvůrců 20. století, uběhlo několik desítek dlouhých let. Skladatel se zaslouženého uznání dočkal až ve svých 60. letech. Skutečný úspěch, mimo domovského Brna, zaznamenal až v roce 1916. Tehdy se Janáček dočkal premiéry opery Její pastorkyňa, kterou Národní divadlo odmítalo uvést plných 12 let. 
Za posledních deset let svého života složil několik stěžejních děl. Světlo světa spatřily další čtyři opery - Káťa Kabanová, Příhody Lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu. Dále dva smyčcové kvartety a vokální cyklus Zápisník zmizelého.
Leoš Janáček se narodil ve vesničce Hukvaldy na Lašsku 3. července 1854 do hudebně vzdělané, ale chudé rodiny. Od 11 let žil v Brně, kde se stal fundatistou starobrněnského kláštera. Základní hudební vzdělání zde dostal od kněze a sborového skladatele Pavla Křížkovského. Mladý Janáček absolvoval reálku a učitelský ústav, v Praze pak varhanickou školu.
Svůj profesní život spojil Janáček s Brnem. Zde se také v roce 1881 oženil se svou šestnáctiletou žákyní Zdenou Schulzovou, se kterou měl dvě děti (obě zemřely v mladém věku). Působil jako ředitel kůru a varhaník, na učitelském ústavu učil hudbu, byl ředitelem varhanické školy a dirigentem, hudebním organizátorem i teoretikem, uznávaným sběratelem lidových písní.
Tvůrcem, pro něhož je hudba základním smyslem existence, se Janáček stal vlastně až po smrti dcery Olgy v roce 1903 a po dokončení Její pastorkyně (1894 až 1903). V této opeře také poprvé použil svou novou kompoziční metodu s takzvanými nápěvky mluvy. Na jeho kontě už tehdy ale byla řada různorodých skladeb, uváděných většinou v Brně. Janáček je autorem výrazně vokálním (sbory, písňové cykly, kantáty), ale v jeho odkazu nechybí vedle stěžejních oper i čistě orchestrální, symfonické a komorní skladby.
Janáček se stal prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity. Na prahu svých sedmdesáti let se v roce 1921 odstěhoval zpátky na Hukvaldy, kde koupil domek své švagrové. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928 na zápal plic v ostravském sanatoriu uprostřed práce na korekturách opisu své poslední opery Z mrtvého domu.

Zdroj:
Internet

Leoš Janáček se svou manželkou Zdenou (1881)

Leoš Janáček se svou manželkou Zdenou (1881).

Jediná dochovaná stránka Janáčkovy partitury opery Její pastorkyňa

Jediná dochovaná stránka Janáčkovy partitury opery Její pastorkyňa.

Pamětní deska Leoše Janáčka

Budova staré školy v níž se Leoš Janáček 3. července 1854 narodil dnes již neexistuje.
Na jejím místě stojí nová patrová budova bývalé školy, která ji v roce 1877 nahradila. Je zde umístěna pamětní deska s bronzovou bustou skladatele od sochaře Augustina Handzela.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
27. června 1950 byla popravena Milada Horáková. Stala se obětí justiční vraždy komunistického režimu 50. let v Československu

Virtuální galerie
Více zde.
Gentileschi Orazio: Hráčka na loutnu, kolem 1610, 144 x 129 cm

Architektura
Více zde.
Římská architektura - Koloseum je amfiteátr v centru města Říma v Itálii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. červen 1908 - Den tunguzské katastrofy

Historie olympiád
Více zde.
Stockholm 1912

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Baseball, 1960 - Nejslavnější odpal v dějinách baseballu


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!