Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

21. srpen 1968

21. srpna 1968 byla provedena okupace Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska). Touto vojenskou intervencí byl zastaven reformní proces Pražského jara.

Srpen 1968
a) intervence vojsk pěti států (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, NDR) Varšavské smlouvy, která v noci z 20. na 21.8. 1968 vpadla do Československa, aby potlačila reformy, označené jako Pražské jaro;
b) události 20.-31.8. 1968, tj. od počátku intervence vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa do schválení tzv. moskevských protokolů ÚV KSČ. Těchto 12 dní bylo vyplněno bouřlivými protisovětskými manifestacemi (několik lidí bylo zabito); spontánními akcemi vyjadřovalo obyvatelstvo odpor vůči okupaci, dávalo najevo podporu reformním československým představitelům a jejich jednání v Moskvě (23.-26.8), mimořádnému XIV. sjezdu KSČ (vysočanskému sjezdu) konanému 22.8. v Praze-Vysočanech i touhu pokračovat v obrodném procesu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

21. srpen 1968

21. srpen 1968.

Pražské jaro 1968, reformní proces 5.1.-21.8. 1968, tj. od demise Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ do vojenské intervence armád pěti států Varšavské smlouvy. Snahy o částečnou ekonomickou a politickou reformu společnosti a o nové uspořádání vztahů mezi Čechy a Slováky reagovaly na neutěšený stav společnosti a její volání po nápravě. Kontrolu nad probíhajícími změnami měla reformně orientovaná skupina ve vedení KSČ (A. Dubček; J. Smrkovský; O. Černík, Č. Císař), prosazující program "socialismu s lidskou tváří". Třebaže se komunističtí reformátoři na jedné straně bránili jakékoli radikalizaci a na druhé straně se nedokázali plně rozejít se stalinskými dogmatiky, získali plnou podporu obyvatel.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Titulní strana novin krátce po invazi

Titulní strana novin krátce po invazi.

Spřátelená vojska přijela zabít sen o socialismu s lidskou tváří
Je úterý 20. srpna 1968 kolem 23. hodiny. Spřátelená vojska Varšavské smlouvy právě překročila státní hranice Československa jako internacionální "bratrská" pomoc proti rostoucí kontrarevoluci. Kromě sovětských jednotek se na invazi podílela také polská, východoněmecká, maďarská a bulharská armáda. Stalo se tak bez vědomí nejvyšších představitelů země. "Zachovejte klid a pořádek! Nedejte se vyprovokovat k činům, na které čekají nepřátelé našeho lidu! Naše síla je v jednotě, v klidu a v rozvaze! V našem spravedlivém zanícení pro pravdu a právo nejsme sami!" Takto k obyvatelům promlouvaly zvláštní vydání deníků krátce po vstupu vojsk. Nicméně Západ se invazí příliš nezabýval. Spojené státy se jasně vyjádřily již před invazí. "Je to věc samotných Čechů. Navíc - je to věc Čechů  a ostatních států Varšavské smlouvy," charakterizoval postoj hlavní západní mocnosti tehdejší americký ministr zahraničí Dean Rusk.

Trnem v oku byla postupná liberalizace socialismu
Skutečným důvodem k okupaci byla obava vedoucích představitelů zemí sovětského bloku z postupné liberalizace socialismu v tehdejším Československu. Pozvolné uvolňování poměrů nabralo tempo právě po zvolení Alexandra Dubčeka do čela KSČ v lednu 1968. Ve snaze o očištění socialismu od deformací a o nápravu křivd přijala KSČ v dubnu Akční program. Strana v něm deklarovala, že nadále nemá lidem "vládnout", nýbrž "sloužit". Neoficiálním heslem Pražského jara se tak po zvolení Ludvíka Svobody prezidentem stalo "Se Svobodou za svobodu". Tehdejší místopředseda vlády Ota Šik se dokonce pouští do ekonomické reformy s využitím tržních principů.
Představitelé komunistických zemí, stále více znepokojeni vývojem v Československu, připomněli počátkem srpna 1968 v Čierné nad Tisou vedení československých komunistů odpovědnost za osud socialismu. Antonín Kapek při jednání údajně předal sovětské delegaci jeden ze zvacích dopisů. S dalším dopisem se na "spojence" obrátilo dalších pět vedoucích funkcionářů KSČ v čele s Vasilem Biĺakem. V dopise, jejž měli předat 3. srpna na bratislavské schůzce, žádali o pomoc "všemi prostředky" proti nebezpečí kontrarevoluce.

O intervenci definitivně rozhodnuto 18. srpna v Moskvě
Okupační vojska začala ihned 21. srpna obsazovat nejdůležitější místa v zemi. Ještě v noci vyzývá vedení země prostřednictvím rozhlasu občany ke klidu s tím, aby "nekladli postupujícím vojskům odpor, neboť obrana našich státních hranic je v této chvíli nemožná." Podle historiků se v té chvíli na československém území pohybovalo 600 tisíc okupačních vojáků. Československá armáda čítala 200 tisíc mužů. I tak si bratrská invaze vyžádala pravděpodobně 72 obětí a skoro 700 lidí bylo zraněno.
Invaze byla mimořádně úspěšná. Velitelé při ní využili zkušenosti nabyté při vojenském cvičení Šumava, kterého  se  zúčastnila vojska  Varšavské smlouvy  dva měsíce před invazí. Hlavní dopravní uzly, vojenské objekty a centra všech větších měst tak vojáci obsadili velmi rychle. Před devátou hodinou ranní získala armáda pod kontrolu sídlo pražského rozhlasu a posléze i pražské studio televize. Velitel spojeneckých vojsk v Praze vydal ještě týž den zákaz nočního vycházení a veřejných shromáždění.
Nezlomná naděje ve zdárné dokončení reforem zahájených na jaře 1968 semkla národ dohromady a ten se jako jeden muž postavil za nejvyšší vedení státu, jehož významní členové Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, František Kriegel a Josef Špaček byli ihned 21. srpna zatčeni a později převezeni na sovětské území.
Odpověď českých komunistů na sebe nenechala dlouho čekat. Hned 22. srpna se v pražských Vysočanech konal mimořádný sjezd komunistické strany, který odmítl porušení suverenity země a žádal okamžité stažení cizích vojsk. Závěry toho sjezdu nakonec zrušilo jednání nejvyšších komunistických představitelů v Moskvě, které vyústilo v tzv. moskevský protokol.

Zdroj:
Internet - více zde

Protesty obyvatel

Protesty obyvatel.
Po celý srpnový týden (21. až 27. srpna) občané Československa
spontánně demonstrovali svůj odpor k sovětské okupaci.

Sovětský tank v horní části pražského Václavského náměstí

Ráno 21. srpna.
Sovětský tank v horní části pražského Václavského náměstí.

Střet před rozhlasem

Střet před rozhlasem.
Po výbuchu muničního vozu zůstalo před budovou Československého rozhlasu v Praze
na Vinohradské třídě ležet sedmnáct mrtvých a desítky raněných.

Srpnová invaze v roce 1968

Srpnová invaze v roce 1968.

Nápisy proti okupaci a na podporu reformním představitelům u sochy Josefa Jungmanna v Praze

Lidová slovesnost.
Nápisy proti okupaci a na podporu reformním představitelům u sochy Josefa Jungmanna v Praze. Veřejnost státnímu i stranickému aparátu věřila.
Odhodlání a jednotu ale brzy vystřídalo zklamání, pocit zrady a později i lhostejnost.

Mapa invaze

Mapa invaze.

Novinové fotografie ze srpna 1968

Novinové fotografie ze srpna 1968.

Invazní vojska

Invazní vojska.
Jednotky sovětské armády v ulicích Karlových Varů.

Seznam zrádců

Seznam zrádců.
Veřejnost znala od prvních hodin okupace jména konzervativců ve vedení KSČ
a podezírala je ze zrady. Na veřejných místech se objevily jejich seznamy,
například tento byl vystaven v centru Liberce.

Vzkaz internovaného Dubčeka

Vzkaz internovaného Dubčeka.

Okupanti v centru Prahy

Okupanti v centru Prahy.
Sovětská vojenská technika, označená invazními bílými pruhy,
parkuje před pomníkem Jana Husa na Staroměstském náměstí.

Vyhořelý autobus na Vinohradské třídě před rozhlasem

Bratrská pomoc.
Vyhořelý autobus na Vinohradské třídě před rozhlasem,
kde dopoledne 21. srpna zahynulo 17. lidí.

Průčelí Národního muzea poškozené kulometnou palbou ze sovětských tanků

Bratrská pomoc.
Průčelí Národního muzea poškozené kulometnou palbou ze sovětských tanků.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
25. června 1950 začala útokem severokorejské armády Korejská válka

Virtuální galerie
Více zde.
Monet Claude: Katedrála v Rouenu, západní průčelí za úsvitu, 1894, 100 x 66 cm

Architektura
Více zde.
Neoklasicismus - Bazilika svatého Štěpána v Budapešti v Maďarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
7. březen 1876 - Den, kdy byl patentován telefon

Historie olympiád
Více zde.
Saint Louis 1904

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1980 - Zázrak na ledě


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!