26. srpen 1278
26. srpna 1278 byl poražen v bitvě na Moravském poli český král Přemysl Otakar II.
V této bitvě přišel o život.
Moravské pole, německy Marchfeld – území v Rakousku u soutoku Moravy s Dunajem, kde 1260 Přemysl Otakar II. porazil Uhry; 26. 8. 1278 byl poražen Rudolfem I. Habsburským a padl.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Přemysl Otakar II. jako markrabě moravský
na iluminaci Gelnhausenova kodexu z počátku 15. století.
Přemysl Otakar II.
Poslední Přemyslovci upřeli nejdříve svůj zájem jižním směrem. Tuto politiku zahájil král Václav I. (zemřel 1253) a pokračoval v ní jeho syn Přemysl Otakar II., jenž získal sňatkem rakouské země a využil i nabídky vládnout ve Štýrsku. Tento čin vyvolal odpor uherského krále Bély IV., který si na štýrské území dělal rovněž nárok. Spor rozhodla roku 1260 bitva u Kressenbrunnu (na rakousko-uherském pomezí), v níž obávaní čeští "železní" (tj. těžkoodění) jezdci porazili uherské vojsko. Později získal Přemysl Otakar II. i Korutany a Kraňsko, takže jeho moc sahala od Krkonoš přes Alpy až k pobřeží Jaderského moře. Současníci ho proto s obdivem nazývali "králem železným a zlatým".
Český panovník si opravdu počínal jako rytíř. Vydal se i na křížové tažení, nikoli ovšem do Svaté země, nýbrž do Pobaltí, kde ještě žily zbytky pohanského obyvatelstva. Zde, ve východním Prusku, založil roku 1255 město Königsberg (doslova Králova hora), česky nazývané Královec. Je to nynější Kaliningrad.
Sílící Přemyslova moc vyvolávala nespokojenost v českých zemích i v zahraničí. Obávala se jí vyšší česká šlechta, která s nelibostí sledovala, jak panovník podporuje zakládání královských měst a nových klášterů. Dotčeni byli především členové jihočeského rodu Vítkovců. V sousedství jejich držav založil totiž král města České Budějovice a Písek i klášter Zlatou Korunu.
Rovněž v německých oblastech Svaté říše římské nebudil Přemyslův vzestup nadšení. Německá knížata zabránila jeho zvolení římsko-německým králem a roku 1273 svěřila (bez Přemyslova vědomí) tento titul do té doby nepříliš známému hraběti Rudolfovi Habsburskému. Nový římský král se rozhodl Přemyslovu moc oslabit, což se mu také podařilo. Český panovník, čelící odporu nespokojené domácí šlechty, se musel Rudolfovi podrobit, přijal od něho český stát v léno a vzdal se alpských zemí. Nepřestal však myslet na odvetu. V bitvě na Moravském poli v srpnu roku 1278 byl však poražen a zabit. Habsburkové tím s konečnou platností získali rakouské a alpské země, které (s výjimkou Švýcarska) drželi prakticky až do roku 1918.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Průběh bitvy na Moravském poli.

V bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II. zahynul,
byv údajně zrazen i částí české a moravské šlechty.

Smrtelné poranění Přemysla Otakara II. je na lebce dobře patrné.
Zjistěte, co se onoho 26. srpna 1278 na Moravském poli odehrálo.

Náhrobek Přemysla Otakara II. (detail).

Náhrobek krále Přemysla Otakara II. v pražské Svatovítské katedrále.

Pohřební insignie Přemysla Otakara II.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|






























