6. srpen 1945

6. srpna 1945 bombardér B-29 Superfortess Enola Gay shazuje atomovou bombu na japonské město Hirošima. Zahyne 70 000 lidí, stejný počet je raněn.

Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004

Následky záření po výbuchu atomové bomby v Hirošimě.

Japonsko se stále potýká s následky Hirošimy
Na začátku srpna roku 1945 se Evropa už čtvrt roku těšila z míru. Hrůzy 2. světové války byly pro mnoho zemí starého kontinentu již minulostí. V Tichomoří však stále zuřily tvrdé boje. Během dobývání dvou menších ostrovů, Iwodživy a Okinavy, ztratili Američané téměř 20 000 vojáků. Na japonské straně zemřelo 200 000 fanatických obránců a civilistů. Obavy z obrovských ztrát při invazi byly jedním z hlavních důvodů, proč se americké velení rozhodlo použít na samém konci války atomovou bombu. Prvním cílem bylo japonské město Hirošima, kde během dalších měsíců zahynulo až 140 000 lidí. Další tisíce umíraly v následujících letech na nemoci spojené s ozářením. Desítky Japonců se ale dosud marně snaží dokázat, že jejich zdravotní problémy mají počátek na konci války.
Nová zbraň hromadného ničení byla svržena na Hirošimu 6. srpna 1945. Podle výpovědí přeživších svědků se na obloze objevilo nové Slunce. Atomová bomba s poetickým názvem Little Boy (Malý chlapeček) dosáhla při výbuchu síly 12 až 20 kilotun dynamitu.
Město Hirošima bylo jako cíl atomového útoku vybráno hned z několika důvodů. Většina japonských měst byla již v té době výrazně poničena řadovými nálety, avšak Hirošima byla jedno z mála zachovaných. Předně se jednalo o významnou průmyslovou oblast a podle informací americké armády se v dané oblasti nevyskytovali američtí váleční zajatci. Jak se později ukázalo, jejich údaje byly mylné.
Obyvatelům postižených měst byly shozeny statisíce letáků, které měly upozornit na zbraň s ohromnou ničivou silou. Avšak obyvatelé předem adresovanému nebezpečí nepřikládali důležitost. Dne 27. července Japonsko obdrželo poslední výzvu k ukončení války, kterou ignorovalo…
Puma způsobila především mohutnou a ničivou tlakovou vlnu, která usmrtila většinu místních obyvatel. Při explozi zemřelo na 80 000 lidí. O život přišel téměř každý, kdo se pohyboval blíže než kilometr a půl od hypocentra atomové bomby. Uranová puma ale zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti.

Ničivé následky atomové bomby pociťují Japonci dodnes
Zbytek obyvatel města dostal nemoc z ozáření. Ta si vyžádala další životy. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 000 lidí. V letech 1946 až 1951 přibylo na dalších 60 000 obětí.
Starosta japonské Hirošimy Tadatoši Akiba u příležitosti vzpomínkových akcí vyzývá k celosvětovému jadernému odzbrojení. "Prezident Obama při návštěvě Prahy řekl, že Spojené státy mají jako jediná země, která použila jadernou zbraň, morální povinnost usilovat o jaderné odzbrojení," řekl starosta na vzpomínkové akci.

I po mnoha letech má Japonsko nezhojené rány Kijoko Sumikawové bylo v srpnu 1945 11 let. I když nežila v kritické 3,5kilometrové vzdálenosti od místa výbuchu, atomová bomba její život pravděpodobně poznamenala víc, než jsou úřady ochotné připustit. Přišla o vaječníky, dělohu a rakovinu má od 34 let. Japonské úřady zatím neuznaly, že by za zdravotní problémy paní Sumikawové mohlo takzvané vnitřní ozáření. Podle některých odborníků je prokázání přímého vlivu jen otázkou času. Obyvatelé jsou si jisti, že všechny takové zdravotní problémy způsobil černý déšť. Černý déšť neboli radioaktivní spad přinášený srážkami může působit skrz vodu nebo třeba potraviny. Prokázat jeho přímou souvislost se zdravotními problémy je ale problematické.

Zdroj:
Internet - více zde

6. srpna 1945 8:15: První atomová bomba vybuchla nad japonským městem
Hirošimou; výbuch si vyžádal přes sto tisíc životů.

Japonské město Hirošima
zničené první atomovou bombou použitou ve válce dne 6. srpna 1945.

Ruiny města Hirošimy po ničivém výbuchu.

Hrůza smrti po výbuchu atomové bomby.

Památník obětem atomového útoku v Hirošimě.

Památník obětem atomového útoku v Hirošimě.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 25. dubna 1859 byl otevřen Suezský průplav. Průplav o délce 163 kilometrů je hranicí mezi Asií a Afrikou a doslova otevřel Evropě Asii

Virtuální galerie Hausner Rudolf: Adam podle měřítka, 1973, 70 x 71 cm (Vídeň, soukromá sbírka)

Architektura Barokní sloh – Poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

Slavné a významné dny v historii 25. únor 1948 - Den, kdy došlo ke komunistickému převratu

Historie olympiád Montreal 1976

Slavné okamžiky v dějinách sportu Snowboard, 2012 - Triumf snowboardové legendy