1. září 1939
1. září 1939 bylo v 5 hodin ráno napadeno hitlerovským Německem Polsko.
V tento den začala 2. světová válka.
Východní fronta, Polsko
Německá armáda v síle 53 divizí podporovaná 1600 letouny překročila několika obchvatnými údery německé a slovenské hranice do Polska. Plán Bílý, za jehož realizaci odpovídal generál Walther von Brauchitsch, měl za cíl naprosto paralyzovat 24 polských divizí. Měly být rychle obklíčeny a přetnuty jejich komunikační a zásobovací linie. Zatímco Poláci teprve mobilizovali, jejich aktivní divize, kterým se nedostávalo letecké a obrněné podpory, byly široce roztažené podél hranic s Německem. Byly rychle převálcovány a posily většinou dorazily příliš pozdě na to, aby mohly zastavit německý postup.
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Luftwaffe se probouzí.
Polský odpor pomáhala zlomit i tehdy velmi rychle rostoucí luftwaffe.
Německo přepadlo Polsko – začala 2. světová válka
1. září. Časně ráno ve 4.45 hodin překročily oddíly německého wehrmachtu bez vypovězení války polské hranice. Hitler, jenž útok zdůvodnil "přepadem" německé vysílačky v Gliwicích (31. 8.), to sdělil veřejnosti na zasedání říšského sněmu, svolaném na 10. hodinu; současně vyhlásil zákon o opětném spojení Gdaňsku s Německem.
V oficiálním komuniké se říkalo, že wehrmacht převzal "aktivní ochranu Říše" a nastoupil k "protiútoku". Francie a Velká Británie 2. září mobilizovaly, prozatím se však omezily na diplomatickou aktivitu. 3. září v 9 hodin ráno odevzdal britský velvyslanec v Berlíně ultimátum Velké Británie a Francie, požadující zastavení bojů do 11 hodin téhož dne. Když zůstalo ultimátum nenaplněno, byla obratem vydána vyhlášení války obou mocností Hitlerově Německu, čímž oficiálně začala druhá světová válka. Do 10. září zaujaly své stanovisko k přepadení Polska všechny důležité státy světa. Prohlášení o neutralitě přišla z USA, Lichtenštejnska, Portugalska, Nizozemska, Mexika, Španělska, Rumunska, Bulharska, Kolumbie, Panamy, Uruguaye, Ekvádoru, Guatemaly a Afghánistánu. Japonsko vyhlásilo své nevměšování (5. 9.) a Egypt přerušil styky s Německem (5. 9.). K vyhlášení války Velkou Británií a Francií Německu se připojily Austrálie a Maroko (5. 9.), Irák (6. 9.), Jihoafrická unie (8. 9.) a Kanada (10. 9.). Francie a Velká Británie utvořily zvláštní válečné kabinety a uvalily na Německo hospodářské sankce. Velká Británie začala 6. 9. námořní blokádu Německa, zatímco francouzské jednotky se soustředily na Maginotově linii. To už však byly boje v Polsku v plném proudu. Německý útok vedlo kolem 1,8 milionu vojáků, 3 tisíce tanků, a 2 tisíce letadel. Polsko proti tomu mohlo postavit 1 milion vojáků, 700 letadel a 400 tanků. Podle plánu Západ měly polské síly vázat jednotky útočníka na západ od Visly a zajistit tak Polsku kontrolu nad rozsáhlými hospodářsky důležitými územími. Jenže ani hrdinný odpor polských vojáků nemohl eliminovat obrovskou německou početní i materiální převahu. Již v prvních zářijových dnech prolomily německé jednotky linie polské obrany a obsadily Pomoří, část Velkopolska a Slezsko. Maršál Rydz-Śmigly proto vydal 6. 9. rozkaz, aby polská armáda ustoupila až na linii Visla-San. 7. 9. opustil prezident Mościcki spolu s vládou Varšavu, 8. 9. se před městem objevily první německé oddíly, zatímco polské velení se pokusilo soustředit u Varšavy maximum sil k rozhodující bitvě.
V noci z 9. na 10. září začala největší bitva krátké německo-polské války; polské oddíly se pokusily zastavit německé tankové divize na řece Bzuře, ale byl to beznadějný boj špatně vyzbrojených vojáků se zastaralou výzbrojí (jezdectvo) proti moderní vojenské technice. 14. září skončila bitva mezi polskou a německou armádou vítězstvím wehrmachtu, který se přiblížil ke Lvovu a dokončil obklíčení Varšavy. V té situaci vpadly Polákům do zad oddíly Rudé armády, jež 17. září překročily hranice a víceméně bez odporu postupovaly do vnitrozemí Polska. Téhož dne opustila polská vláda území Polska a emigrovala do Rumunska. Pak se již boje soustředily na dobývání několika míst posledního polského odporu - do 27. září vzdorovala obklíčená a těžce bombardovaná Varšava, 29. září padla pevnost Modlin, 2. října kapitulovaly poslední polské oddíly na poloostrově Hel. Nejdéle - do 7. října - se bránilo 180 vojáků polské posádky na poloostrově Westerplatte u Gdaňska. V průběhu bojů zahynulo 70 tisíc polských vojáků, 90 tisíc uprchlo a 550 tisíc padlo do německého a sovětského zajetí. V bojích padlo přes 10 tisíc německých vojáků. 28. září byla v Moskvě podepsána smlouva o nové hraniční linii mezi SSSR a Německem, jíž bylo dokončeno další dělení Polska.
Text převzat z:
Kronika 20. století, 1930-1939, Fortuna Libri ve spolupráci s Lidovými novinami (díl čtvrtý), Praha, 2007
Stalin Hitlerovi věřil.
Před napadením Polska podepsalo Německo se Sovětským svazem pakt o neútočení.
Obsahoval i tajný dovětek o rozdělení Polska. Dokument dostal jméno po ministrech zahraničí: pakt Ribbentrop - Molotov. Ani tuhle smlouvu Hitler nedodržel.
Vyhlásil válku.
Adolf Hitler se stává válečníkem. V den zahájení útoku na Polsko,
1. září 1939,
oznamuje říšskému sněmu, že zahájil bojové operace.
Porcování Polska.
Němci vtrhli do Polska 1. září 1939 nad ránem.
Na snímku prchají lidé před ohněm ve varšavských ulicích,
na které dopadaly německé bomby.
Od 17. září wehrmachtu vydatně pomáhala Rudá armáda,
která likvidovala polský odpor od východní hranice.
Polsko na válku nemělo.
Německá armáda praktikovala při útoku na Polsko taktiku tzv. bleskové války.
Využívala při ní i svou velkou technickou a materiální převahu.
Polsko mělo horší vybavení než tehdejší Československo.
Tady je taky Říše.
Po několika týdnech bojů Němci dobyli část země a stejně jako v Československu
začali likvidovat hraniční závory. Zbytek Polska obsadila sovětská armáda.
Gdaňsk padl.
Nad přístavem Gdaňsk zavlála hned 1. září 1939 vlajka s hákovým křížem.
Němci ho považovali za německé město.
Trofej.
Němečtí důstojníci si prohlížejí zástavu,
kterou ukořistili po porážce polské armády.
Invaze do Polska 1. září 1939 - grafika.
Grafiku zobrazíte kliknutím na obrázek.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|