Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Popularizace historie

Drastický svět diet
Autor: Lenka Bobíková
Převzato z týdeníku Právo z 26. července 2008

Diety, půsty, touha zhubnout provázely lidstvo odpradávna, bez ohledu na to, jaký ideál krásy zrovna panoval.

Drastický svět diet 1

Klystýry se staly jedním z nejčastějších prostředků k hubnutí.

Takzvanou zdravou životosprávou, spojenou s umírněným jídlem a pitím, se zabývali lékaři už kolem roku 400. Ve 12. století se pak dokonce zrodila báseň o životosprávě, tzv. Salernská pravidla zdraví (Regiment sanitatis Salernitanum). Metody hubnutí tehdy byly velmi drastické. Opíraly se především o pouštění žilou, klystýry, močopudné prostředky, dávicí prostředky a o přikládání baněk s pijavicemi.
Ještě horší kúry podstupovali bohatí lidé (chudáci na ně neměli ani finanční prostředky, ani konstituci) - například "umělé hnisání". Celá procedura spočívala v tom, že "žíňovka", provázek z vlasů nebo bavlny, se zaváděla do kanálku vyvrtaného pod ohybem kůže na šíji. Tekutý hnis, který odtud až měsíce odkapával, měl odvést špatné látky z těla, a tak bránit otylosti a nemocem vůbec. V některých případech se do ran vtíraly i žíravé látky. Takové sadistické způsoby mohly vést až ke smrti dotyčného.
Vybízení k dietám mělo své důvody. Někteří panovníci se totiž přejídali až neslýchaně. Ludvík XIV. (1638-1715) byl proslulý svým obžerstvím. Na posezení snědl čtyři talíře různých polévek, celého bažanta, jednu koroptev, talíř salátu, skopové ve vlastní šťávě s česnekem, dva pořádné kusy šunky, ovoce a kompoty. Jeho bratr Filip Orleánský nebyl o nic lepší - k večeři pozřel celou šunku, dvanáct pečených bekasin (pták z čeledi slukovitých), kastrol kaše, salát a mandle.
Osobní lékař Charles Bouvart jim sestavoval různé diety. Jenom v jediném roce předepsal Ludvíkovi celkem 212 klystýrů, 215 projímadel a 47 pouštění žilou. Ten od roku 1647 až do své smrti v roce 1715 dostal asi 2000 dávek projímadel, několik set klystýrů a prodělal 38 pouštění žilou. Pojídal také tzv. projímavý bujón z telecího masa s cikorkou, šťovíkem, hlávkovým salátem a citrónem.
V 18. století se počet hlasů nabádajících k dietám zvýšil. V roce 1796 vydal německý lékař Christoph Wilhelm Hufeland knihu o makrobiotice, ve které vybízel k držení diety, duševní pohodě a vyrovnanosti "vedoucí k dlouhověkosti". V 19. století se objevovaly nejrůznější diety. Některé účinné, jiné sporné. Všeobecnou diskusi mezi lékaři vyvolala tzv. Schrothova dieta. Ta měla napomoci nejen ke zhubnutí, ale i k léčení revmatismu, plicní a srdeční nemoci.
Sedlák Jan Schroth působil v Lindavě v rakouském Slezsku a svou dietu doplňoval přikládáním obkladů. Doporučený jídelníček byl svérázný - první dva dny směl léčený pojíst k snídani kakao a odpoledne tvrdé, nemaštěné housky. Třetí den kakao nahradila sklenice vína a následovaly zase housky doplněné špenátem, rýží, chlebem, výjimečně kouskem masa. To se mělo padesátkrát rozžvýkat. Ve čtyři odpoledne se s jídlem končilo, zato následovalo několik sklenic teplého vína. Víno si pacient platil sám, a proto si. ho mohl dopřát, kolik chtěl.
V další části léčení - asi po týdnu - konzumoval nemocný už jen housky a víno. Vodu ani jiné nápoje pít nesměl. Pacienti se už tak pohodově jako na začátku necítili.
Trpěli neustálou žízní, víno nemohli už ani vidět a tajně prosili personál o sklenku vody. Dieta ale byla úspěšná - někteří klienti zhubli až o dvacet kilo.
Mezi lékaři měl Schroth četné odpůrce - tvrdili, že vyrábí z lidí alkoholiky a ti mu ještě za to platí. Časopis Přírodní lékař v českých zemích mu nemohl přijít na jméno a dokonce vyslal do jeho léčebny coby zvěda redaktora Jakuba Trnku. Zdravý Trnka se tam málem zbláznil. Po návratu napsal, že "téměř zchátral, trpěl ukrutnou žízní, a to jej skoro připravilo o rozum".
Přes nejrůznější diety ale tlouštíků stále přibývalo. V roce 1898 založil Michel Hartigues v Paříži Spolek nejtlustších mužů. Vážil 224 kilogramů a už jenom chůze pro něj byla problém. Tlouštíci chtěli ve spolku zhubnout a společně držet dietu.
Hartiguesovi se zhubnout podařilo - v polovině roku 1899 vážil už "jen" 145 kilogramů. Prohlásil tehdy: "Jsem nejšťastnějším člověkem pod sluncem. Ani si nedovedete představit, jak trpí člověk, je-li přespříliš tlustý. Nehledě k tělesným neduhům, jest k nevydržení neustálá zvědavost a nepřetržitá pozornost ze strany pouličního obecenstva. Jsem nyní spokojen - hlava má nevězí více mezi rameny, nabyl jsem opět lidské podoby. Spodky mé, jež vrhají nyní široké záhyby, přiléhaly dříve k mým končetinám jako trikot. Mezi vestou a hrudí mají nyní místa 3-4 pecny chleba."
Hartigues zhubl zvláštní metodou - spánkem. Lékař mu dával uspávací prostředky a on ležel neustále v posteli a nejedl, pouze pil vodu. Celých čtrnáct dní. Ostatním ze spolku se tak nevedlo. Jednomu tentýž lékař předepsal jako lék štípání dříví a nebohý tlouštík v dobré kondici přibral tři kila. Další jezdil na kole ­ a zvýšil si váhu o celých deset kilo. Hartiguesovi se tělesná hmotnost nezvýšila - jedl ovšem jen zeleninu, brambory a pil víno.
Některé diety byly spojené s vegetariánstvím. V roce 1904 přijel do Prahy Rakušan Richard Janáš, aby "přesvědčoval lid k přísné dietě a vegetariánství". Chodil bos v bílém asketickém rouchu. Vedle přednášek nabízel i služby zahradnické, protože byl vyučeným zahradníkem a při svých cestách si chtěl přivydělat.
Pražští vegetariáni jím byli uneseni, ale v Čechách se dočkal i jiné odezvy. Se známým spiritistou Karlem Sezemským a jeho manželkou si vyšel 12. července 1904 v Krkonoších na vycházku z Hořeních Štěpanic směrem k Benecku. V půli cesty na Janáše vyskočil z křoví muž, popadl ho za krk, praštil do hlavy a nakonec mu strhl z řízy pásek, kterým hlasatele diet seřezal, přičemž mu neustále spílal a nadával. Sezemský, když se vzpamatoval, útočníka od Janáše odtrhl.
Ukázalo se, že jím byl kostelník ze Štěpanic Jan Rolčík, který se domníval, že Janáš, stejně jako Sezemský, šíří spiritismus. Spiritisty nesnášel a rozhodl se Janáše ztrestat.
V té době byly v oblibě nejrůznější diety. Lékaři a přírodní léčitelé doporučovali pravidelné vážení, přičemž za ideální váhu, například pro pětadvacetiletou ženu měřící 165 centimetrů, považovali 60 kilo. Stejně starý muž, 170 cm vysoký, měl vážit 70 kilogramů. K vypočítávání váhy používali tzv. Gaertnerovu tabulku. Otylým doporučovali otrubový nebo černý chléb, čerstvé ovoce a zeleninu.
Léčitelé v čele se Sebastianem Kneippem varovali před tabákem a kávou a vybízeli ke konzumaci sladové kávy, mléka, podmáslí a zelí. "Lidem krevnatým" zakazovali luštěniny a brambory. Kneipp neměl tlouštíky v lásce. Jednomu kulatému sládkovi, který si stěžoval na bolesti žaludku, bez obalu řekl: "Ja, ja, saufa wönt alle, aber sterba will koiner (ano, ano, chlastat chtí všichni, ale umřít nechce žádný)."
Spolek Český Kneipp upozorňoval také na diety "kefírové a jogurtové, kdy místo snídaně a večeře dáme si jogurt lehký, který zcela postačí". Časopis Přírodní lékař zase v roce 1915 oznamoval čtenářům, že se mohou zbavit "jedlictví", když obrátí pořadí jídel - začnou moučníkem a skončí polévkou.
Přísné diety přešly až k vegetariánství. K vegetariánům patřili i mnozí lékaři - například dr. Jan Šimsa, známý bojovník proti alkoholismu. Ten odmítal i polévky z masa, po nichž "člověk bledne a vyhlíží chudokrevně". Vegetariáni se živili polentou, kukuřičnými škubánky a knedlíky, syrovátkou, rýží a banány. Hitem pro ně se stala Kroftova rostlinná pečeně, "vepřovou předstihující". Podobné náhražky konzumovali lidé za první světové války, ovšem nikoli z dietních důvodů.
Lékař Josef Thomayer také otylé nesnášel. Doporučoval jim dietu bez soli a nestřídmost v jídle považoval za chorobnou vášeň a příčinu dny, revmatismu, onemocnění srdce a trávicího ústrojí. Jiný lékař, MUDr. Jaroslav Barth, v roce 1925 varoval před některými moderními dietami, jako bylo odtučňování elektrickými potními lázněmi, napařováním či přikládáním zahřívacích pásů, jež zbaví "tuku nakrátko". Tvrdil, že hubnout lze jen klasickou hladovkou.
Německý profesor Lahmann jeho mínění sdílel. Domníval se, že tloušťku způsobuje "zkažená krev" vyvolaná množstvím jídla. Člověk podle něj několik dní nemá jíst vůbec nic. Své doporučení opíral o případ výpravy do země Františka Josefa v roce 1871, jejíž loď byla rozdrcena. Podařilo se zachránit potraviny jen na tři měsíce a výprava s nimi vydržela bez nemocí měsíců deset.
Představy o dietách se změnily až v šedesátých letech 20. století. V roce 1963 se věda o výživě dostala na vysoké školy a za základní terapii při otylosti byla uznána dieta s omezením soli. Lékaři varovali před pokrmy obsahujícími tuky a cholesterol.
V sedmdesátých letech proběhla vlna tzv. redukčních diet, kdy se oblíbeným prostředkem pro hubnutí stala anorektika. Později se ukázalo, že na jejich užívání vznikne snadno závislost. V osmdesátých letech vedla převážně u dívek posedlost vychrtlým tělem až k nástupu mentální anorexie, s níž ani dnes není dobojováno.

Drastický svět diet 2

Kneipp se proslavil vodoléčbou, ale ani diety mu nebyly cizí.

Drastický svět diet 3

Christoph W. Hufeland napsal knihu o makrobiotice.

Drastický svět diet 4

Obézni ve slatinné koupeli.

Drastický svět diet 5

Karikatura Hufelandova požadavku střední cesty mezi askezi a obžerstvím.

Drastický svět diet 6

Salernská pravidla zdraví radila
v letních měsících v rámci dobré životosprávy pít vodu a vyhýbat se pivu a vínu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
13. prosince 1799 zemřel první americký prezident George Washington

Virtuální galerie
Více zde.
Kirchner Ernst Ludwig: Krajina v Graubündenu se slunečními paprsky, 1937, 119 x 90 cm (soukromý majetek)

Architektura
Více zde.
Římské stavitelství - Římský akvadukt Pont du Gard ve Francii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
18. únor 1929 - Den, kdy byly poprvé vyhlášeny ceny Oscar

Historie olympiád
Více zde.
Londýn 1948

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Atletika, 1997 - Fenomén Bubka


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!