Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Popularizace historie

V Táflrundě to kvasilo
Autor: Lenka Bobíková
Převzato z magazínu Právo ze 4. prosince 2010

Politický a kulturní život za první republiky v Praze kvasil v klubech a kavárnách. Básníci a literáti se scházeli v Unionce na rohu Perštýna, malíři zase tíhli k Hlavovce či Demínce, novináři k Bumbrlíčkům a Slavii. A pak existovala jedna prazvláštní stolní společnost, scházející se pravidelně od léta 1930 u kulatého stolu ve Společenském klubu Na Příkopech.

Ferdinand Peroutka byl vůdcem mariášníků

Ferdinand Peroutka byl vůdcem mariášníků.

Její členy spojovala láska k divadlu, literatuře, bohémská nevázanost a veselé světáctví. Táflrunda si hrdě říkali, předsedal jí známý pražský gynekolog Karel Steinbach a členila se v sekci pro pěstování tchánů (vedoucí Karel Poláček), v sekci Marcelka (vůdkyně Olga Scheinpflugová) a v nejdůležitější sekci mariášníků (řízenou Ferdinandem Peroutkou).
Byla to společnost přepestrá, protože se v ní mísila politika s literaturou a divadelnictvím. A členové? Publicista Ferdinand Peroutka, autor monumentálního díla Budování státu, jedné z nejpozoruhodnějších kronik své doby, spisovatel a novinář Karel Poláček, nakladatel a vydavatel Julius Firt, sochař Karel Dvořák, politik Jaroslav Stránský, herec Hugo Haas, syn Masarykova životopisce Jana Herbena Prokop Herben, zakladatel kabaretu Červená sedma Jiří Červený, spisovatel Jaromír John (vlastním jménem Markalous) a další známí kulturní činitelé z okolí Hradu. A mezi nimi jediná žena, herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová, od roku 1935 žena Karla Čapka.

Dobře řvals, lve
Táflrunda se pravidelně scházela dvakrát týdně. Jméno pro ni vymyslela Scheinpflugová a bylo to něco jako společné sezení u kulatého stolu. Její důležitost spočívala v tom, že členové pokaždé probírali cesty prohradní politiky, zvali pravidelně na svá sezení některé ministry, koncipovali články do Lidových novin, Přítomnosti a - hráli karty.
"Stovka červená, zelená sedma," křičel často vysoký, hašteřivý vůdce mariášníků Ferdinand Peroutka, a když vyhrávala Scheinpflugová, chválil ji slovy Shakespeara ze Snu noci svatojánské: "Dobře řvals, lve."
Tuhle pochvalu pro ni vymyslel Karel Čapek. Teprve po partičce, začínající zpravidla po deváté večerní a končící ke dvanácté (Scheinpflugová často večer hrála v divadle a přicházela proto pozdě), se začaly probírat povinnosti táflrundistů, tj. politické články, přednášky, vydávání knih. Svým způsobem byla Táflrunda pro T. G. Masaryka zpravodajcem, informátorem i vykonavatelem určitých myšlenek i záměrů. Zvlášť po nástupu Hitlera k moci v roce 1933. A také barometrem nálad české inteligence. Někdy dost nepříjemným.

Já nemám nic, ty nemáš taky nic
Druhého prosince 1933 navštívil Táflrundu předák sociálních demokratů Rudolf Bechyně. Přišel kolem jedenácté večer.
Posadil se ke stolu potaženému zeleným suknem, kde právě Poláček dokončoval jakousi soudničku, a poslouchal chmurné Peroutkovy úvahy o narůstající expanzívnosti fašismu i v ČSR. Aby náladu vylepšil, líčil poměry na statku svého syna, kde se údajně velmi dobře snášejí čeští i němečtí zaměstnanci.
Moc si ale nepomohl. V odpověď zapěl Peroutka strašlivým kohoutím hlasem: "No, oni si zpívají - Já nemám nic, ty nemáš taky nic!" Narážel tím na tehdy populární odrhovačku, která pokračovala: "Když to dáme spolu dohromady, vyjde nám snad štěstí vstříc." Rozpačitý Bechyně, jak vzpomínali Steinbach a Firt, vzápětí odešel.
O rok později pozval prezident Masaryk Olgu Scheinpflugovou na Pražský hrad, "aby si popovídali o její práci, ale i o tom, jak se v té společnosti díváte na naše společenské poměry". Olga byla polichocena, konečně ona stála u zrodu Táflrundy. Za všechno ale mohl Karel Čapek.

Vrtošivý spisovatel
Olgu Čapek znal už od roku 1918 a zamiloval se do ní. Začali spolu chodit a byla to láska jako trám. K ženění se ale spisovatel neměl. Navíc jeho rodina Olgu nemilovala. Čapkova matka dokonce prohlašovala, že si Karel může vzít, koho chce, jen ne "cikánku nebo herečku". Čapek se Olze vymlouval i na svůj zdravotní stav.
Nebyl odveden ani na vojnu kvůli dně u skoro všech obratlových kloubů v páteři. Měl nemocnou "dřevěnou páteř" a Olze tvrdil, že právě kvůli ní se nemůže oženit. Pravda byla složitější - v roce 1920 se zamiloval do Věry Hrůzové, studentky obchodní akademie v Praze.
Olga leccos tušila a rozhodla se, že si buď spisovatele vezme, nebo odejde. Uskutečnilo se to druhé, i když zůstali přáteli.

Některý jiný Karel
A tak si Olga hledala vlastní svět a našla jej v založení Táflrundy. A sblížila se v ní s gynekologem Steinbachem, zvaným Kadelík. A paradoxně - kvůli němu si ji Čapek vzal. Spisovatel totiž strašně žárlil.
Zvlášť poté, kdy jednou Olga omylem zaměnila dopis pro Čapka se Steinbachovým. Čapek jí uraženě napsal: Domnívám se silně, že tohle psaní nenáleží mně, nýbrž některému jinému z mnohých Karlů, nejspíš tomu porodníkovi. Byl bych mu to přímo poslal, ale živou mocí si nemohu vzpomenout na jeho jméno, mám špatnou paměť pro jména." To poslední nebyla pravda.
Tak či tak, v červnu 1935 si Čapek Olgu vzal. Požádal ji o ruku na dovolené v rakouských Alpách v malém hotelu Gnadenwald anglicky: "Do you wish to marry me?" (Chceš si mě vzít?)
Později to komentoval následovně: "Ptal jsem se anglicky hlavně proto, že české ,ne' zní mnohem tvrději než anglické ,no', a pak jsem doufal, že mi nebudeš rozumět. " Rozuměla a souhlasila.
Předtím jí volný čas pohlcovala Táflrunda a její atmosféra, i když se Karel Čapek stavoval v jejím bytě v Budečské ulici na Vinohradech na kafe skoro každý den.
Táflrunda jí napravila nabourané sebevědomí. Ona sama byla autorkou podmínky, že jedinou členkou spolku bude ona. Také partnerky členů byly z klubu vyloučeny, včetně Adiny Mandlové, která žila s Haasem. Členství bylo v roce 1935 odmítnuto i Karlu Čapkovi.

Otec zmučený hloupými syny
Táflrunda měla členy nejen chytré, ale i cynické a zlomyslné. Někdy méně, někdy více, a zejména vůči sobě. Tak z Prokopa Herbena si nepřestávali zvlášť před hosty střílet poté, co Julius Firt objevil v tzv. pamětní knize doučovacích kurzů právnické fakulty zápis jeho otce Jana Herbena: "Pane doktore, otec zmučený třemi hloupými syny Vám upřímně děkuje, že jste alespoň jednoho z nich dovedl k doktorátu. Doufám, že z toho republice žádná škoda nevzejde. Váš vděčný Jan Herben."
Nešťastný Masarykův životopisec měl skutečně tři syny, kteří nevalně prospívali, a nejlépe z nich dopadl zmíněný Prokop.
Přes nesporný vliv Olgy Scheinpflugové na Táflrundu zastiňoval ji v ní Ferdinand Peroutka. Vůdce mariášníků hlásil už ve dveřích vrchnímu: "Náčiní sem!" Nejčastějším partnerem mu byl bratr Prokopa Herbena Jan, přezdívaný Smolíček pacholíček. Za koho se totiž postavil, tomu nepadala karta.
V Marcelce zase kraloval Hugo Haas. K hlavě sekce Olze Scheinpflugové příliš milosrdný nebyl. Už v roce 1934 měla Olga potíže s levým lícním svalem a s ovládáním mrkání u levého oka (později jí tato choroba zvaná spasmus nervi facialis bude na jevišti křivit celý obličej). "Dobrosrdečný" Haas jí před ostatními před dveřmi WC přistrčil svoji tašku se slovy: "Víš co, Olinko, teď zase ty chvilku podržíš moji tašku a já ti za to podržím oko."
Táflrunda opravdu byla společnost nezkrotná a živelná, pro šosáka nepřijatelná.

Soumrak Táflrundy
Táflrundisté spolu trávili i Vánoce a Silvestra. Štědrý večer prožívali se svými partnery u Peroutků, Silvestra u Steinbacha. Steinbach si pochvaloval, jak se u Peroutků výborně vařilo: "Hlavně když se Peroutka podruhé oženil, Máňa číslo dvě, jak jí říkal Poláček, tu večeři chystala už týdny předem. To byla povinná rybí polévka a potom kapr, načerno nebo sulcovaný, a potom nějaký ten jablkový závin a pilo se dobré víno, které Peroutka většinou objednal ve Společenském klubu."
U Steinbacha se také dobře jedlo, i když Peroutka o Kadelíkovi schválně rozhlašoval, že na Silvestra "přelívá obyčejný Zierfandel do flašek od vzácných vín".
V roce 1935 začala Táflrunda upadat. V té době omezovala svou činnost i jiná společenství. Nebezpečí fašismu a ohrožení republiky nastolovalo jiné úkoly.
Vztahy v Táflrundě se uvolňovaly. Peroutka úplně ochladl a stal se zlomyslnějším. O Steinbachovi např. rozhlašoval, že vlastní dvě stranické legitimace sociálnědemokratickou a národněsocialistickou. Přitom Steinbach v žádné politické straně nebyl.
Nakonec se Táflrunda rozpadla úplně. Její členové měli jiné starosti. Po Mnichově začala perzekuce a v prosinci 1938 zemřel Karel Čapek. Doba byla jiná a pro Táflrundu už nebylo místo.

Olga Scheinpflugová s Karlem Čapkem – ten členem Táflrundy nebyl

Olga Scheinpflugová s Karlem Čapkem – ten členem Táflrundy nebyl.

Táflrundisté spolu trávili i prázdniny (třetí zleva Karel Steinbach, vedle něj Olga Scheinpflugová, první zprava Ferdinand Peroutka)

Táflrundisté spolu trávili i prázdniny (třetí zleva Karel Steinbach,
vedle něj Olga Scheinpflugová, první zprava Ferdinand Peroutka).

Peroutkova Máňa číslo dvě výborně vařila

Peroutkova Máňa číslo dvě výborně vařila.

Sídlo společenského klubu v paláci Sylva-Taroucca

Sídlo společenského klubu v paláci Sylva-Taroucca.

Neruda chodil k Ježíškovi
• Ve druhé polovině 19. století se v hostinci U Ježíška ve Spálené ulici scházela stolní společnost Jana Nerudy, která debatovala o umění, literatuře i politice.
• Patřili k ní např. J. V. Sládek, Eliška Krásnohorská, lékař Otakar Jedlička, Karel Sabina, Bedřich Smetana, herec Jindřich Mošna.
• Jan Neruda přicházel po deváté večer a odcházel v jednu v noci.
• Básník byl vášnivý kuřák a výborný hráč kulečníku. Občas si rád zahrál i karty a ruletu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. června nastoupila na britský trůn Viktorie z hannoverské dynastie a stala se tak britskou královnou

Virtuální galerie
Více zde.
Cézanne Paul: Malířův otec, 1866, 199 x 119 cm

Architektura
Více zde.
Orientální (maurský sloh) – Synagoga v Čáslavi

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
12. říjen 1492 - Den, kdy Kolumbus objevil Ameriku

Historie olympiád
Více zde.
Salt Lake City 2002

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Plavání, 1926 - První žena překonává La Manche


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!