Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Popularizace historie

Před 50 lety začala růst Berlínská zeď, symbol studené války
Zdroj: Internet - více zde

Je tomu 50 roků, co v Berlíně začala růst zeď, která na tři desetiletí rozdělila nejen město, ale v přeneseném smyslu i Evropu a svět. První bariéry byly v ulicích Berlína vztyčeny v noci na 13. srpna 1961. Měly zabránit úprku Němců z východní komunistické sféry na bohatší a svobodnější západ.

Stavba berlínské zdi

Stavba berlínské zdi.

Otázka budoucího statusu Německa vyvolávala spory mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi už během druhé světové války. Po jejím ukončení byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních sektorů, spravovaných USA, Francií, Británií a Sovětským svazem.
Neshody mezi někdejšími válečnými spojenci vyvrcholily v roce 1949 vznikem dvou německých států s odlišnými politickými a ekonomickými systémy. Na území sjednocených západních sektorů byla vyhlášena Německá spolková republika, zatímco na východě vznikla pod kuratelou Sovětského svazu Německá demokratická republika.
Berlín, ač zcela obklopen územím východního Německa, zůstal rozdělen mezi oba státy.

Brána do svobodnějšího světa
Pro obyvatele NDR představoval Berlín jedinečnou příležitost k nahlédnutí za železnou oponu, a to zejména poté, co byla vnitroněmecká hranice počátkem 50. let obehnána plotem a stala se prakticky neprostupnou. Dostat se do Západního Berlína bylo naproti tomu jednoduché. Stačilo nastoupit na nadzemní dráhu a za několik minut se člověk ocitl na druhé straně hranice. Řada obyvatel východní části Berlína tak například pravidelně dojížděla do západní části za prací. Ne všichni se vrátili zpět.
Desetitisíce uprchlíků, kteří každoročně o režimu Waltera Ulbrichta "hlasovali nohama", představovaly pro vedení NDR nejenom propagandistický, ale také hospodářský problém. Ze zhruba 2,7 miliónu osob, které v letech 1949 až 1961 uprchly, byla drtivá většina v produktivním věku, a navíc šlo obvykle o kvalifikované pracovníky.
Souhlas s výstavbou zdi získali východoněmečtí představitelé na poradě prvních tajemníků komunistických stran počátkem srpna 1961.
Jednotky východoněmecké policie, vojska a lidových milicí vyrazily do berlínských ulic v noci na 13. srpna a během několika hodin rozdělily spící město kotouči ostnatého drátu a kamennými náspy. Západ budování zdi, kterou východoněmecká propaganda označovala za protinacistickou, jen přihlížel.
Provizorní bariéry mezi západním a východním Berlínem byly zanedlouho nahrazeny bytelnějšími překážkami a nakonec získaly podobu skoro čtyři metry vysoké zdi z betonových panelů. Vedle vyrostlo průběžně zdokonalované opevnění, skládající se z příkopů, plotů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílů. Takzvané narušitele hranice pohraničníci stříleli. V průběhu let zabili 136 osob, které se pokusily hranici překonat.
Zeď rozdělovala Berlín 28 let. S uvolňováním poměrů v sovětských satelitních zemích se koncem jara 1989 zvedla emigrační vlna z Východního Německa. Vláda pak v reakci 10. listopadu otevřela hraniční přechody na západ. Lidé pak v euforii začali zeď rozebírat a Německo mohlo být sjednoceno.

Takto vypadala Berlínská zeď v srpnu 1961

Takto vypadala Berlínská zeď v srpnu 1961.

Domy v blízkosti Berlínské zdi byly vyprázdněny, některé ulice byly přetnuty vedví

Domy v blízkosti Berlínské zdi byly vyprázdněny, některé ulice byly přetnuty vedví.

Ostnatý drát na vrcholu Berlínské zdi

Ostnatý drát na vrcholu Berlínské zdi.

50. let od postavení Berlínské zdi

50. let od postavení Berlínské zdi.

Na fotografii z 18. srpna 1962 odnáší německý pohraničník tělo zastřeleného osmnáctiletého Petera Fechtera, který se pokusil překonat zeď a utéct do Západního Berlína

Na fotografii z 18. srpna 1962 odnáší německý pohraničník tělo zastřeleného
osmnáctiletého Petera Fechtera, který se pokusil překonat zeď a utéct do Západního Berlína.

Bourání berlínské zdi

Bourání berlínské zdi.

Berlínská zeď
• Byla dlouhá 155 kilometrů.
• Tvořily ji betonové díly se zakulaceným kluzkým završením a hrazeními z ostnatého drátu.
• Jejich průměrná výška byla 3,6 metru, tloušťka 1,2 metru.
• Zeď doplňoval systém náspů, příkopů a opevnění.
• V Berlíně dodnes pietně uchovávají několik úseků zdi.
• 83 procent lidí z bývalé NDR tvrdí, že "neviditelná zeď" dál východ a západ rozděluje.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. března 1393 zemřel Jan Nepomucký. K jeho prohlášení za svatého došlo 19. března 1729

Virtuální galerie
Více zde.
Klee Paul: Motiv z Hammametu, 1914, 20 x 15 (Basilej, Kupferstichkabinett)

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Křižácký hrad Malbork v Polsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. leden 1969 - Den, kdy Beatles odehráli poslední koncert

Historie olympiád
Více zde.
Chamonix 1924

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Plavání, 1926 - První žena překonává La Manche


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!