Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Popularizace historie

Pohnutý život Jana Masaryka
Autor: Martin Tyburec
Zdroj:
Internet - více zde

Jan Garrigue Masaryk byl veselým a všeobecně oblíbeným mužem, pro kterého Československo bylo nejen vlastí, ale i duchovním dítětem jeho otce. Pro svou zemi žil a celý život ve službách diplomacie tvrdě pracoval. O to více trpěl pokaždé, když svůj boj za svobodné a suverénní Československo prohrával. Jan Masaryk se narodil právě před 125 lety.

Jan Masaryk se narodil před 125 lety

Jan Masaryk se narodil před 125 lety.

Jako malý chtěl být Jan koncertním pianistou, který udivuje diváky perfektní hrou na klavír. Místo toho jej osud poslal na diplomatickou dráhu, v níž na sebe tento výjimečný muž strhával pozornost snad ještě úspěšněji. Jeho politickou a diplomatickou dráhu můžeme rozdělit do tří hlavních etap. Byl diplomatem v Británii, exilovým ministrem v Londýně a ministrem Národní rady v poválečném Československu.

Velvyslanec ve Velké Británii
Poté, co v roce 1918 vzniklo svobodné Československo a Janův otec Tomáš Garrigue Masaryk se stal jeho prvním prezidentem, hodlal se i Jan zapojit do budování nového svobodného státu. Během první světové války bojoval na polské frontě za císaře pána. Nyní chtěl prospět zemi, kterou opravdu miloval. Přihlásil se na volnou pozici na ministerstvu zahraničních věcí a po výběrovém řízení se 1. března 1919 stal tajemníkem.
Přes funkci chargé d´affaires ve Washingtonu se v roce 1925 stal československým velvyslancem ve Velké Británii, kde se od samého začátku snažil přimět Brity, aby nový stát s nebezpečnou hranicí s Německem brali vážně. Ti však uvažovali pragmaticky a vždy si nechávali otevřená zadní vrátka. Zájmy malé země pro ně v porovnání s celkovou geopolitickou strategií nebyly tak významné. Hlavním zájmem Britů byl mír, a pokud by to měl být mír na úkor Československa, je to ještě malá cena.
Když ve třicátých letech začal v Německu narůstat vliv nacistů, snažil se Jan Masaryk přesvědčit britskou vládu a jejího předsedu Nevilla Chamberlaina, že zájmy Československa jsou i zájmy Británie. Bohužel se mu to nikdy příliš nepovedlo. Hitler stále stupňoval svoje požadavky na připojení Sudet k Říši a Britové stále ustupovali. Nakonec byla podepsána známá Mnichovská dohoda a veškerá snaha Jana Masaryka i odkaz jeho otce přišly vniveč.

Ministr exilové vlády
Po roce 1938 bylo Masarykovi jasné, že domů se vrátit nemůže. Raději požádal v Londýně o politický azyl a věnoval se práci na zahájení činnosti Benešovy exilové vlády. Po jejím vzniku se stal ministrem zahraničí v exilu a jeho úkolem bylo vybojovat pro Benešovu vládu uznání od spojenců a následně i potvrzení, že po válce bude Československo obnoveno v předmnichovských hranicích. V obou posláních Masaryk uspěl.
Po válce 26. června 1945 podepsal za Československo v San Francisku Chartu OSN a následně vedl československou delegaci na Pařížské mírové konferenci, kde se pokusil zajistit podporu pro odsun Maďarů z československého území. Bez podpory mocností však ničeho nedosáhl.

Ministrem Národní fronty
V roce 1946 se stal nepolitickým ministrem zahraničí i v nové vládě Národní fronty, v níž měli osm členů komunisté. Většina ostatních se hlásila k socialistům. Tehdejší prezident Eduard Beneš věřil ve spojenectví se Sovětským svazem. Doufal, že se zde budou poměry demokratizovat a že se Československo stane mostem mezi východem a západem. Masaryk se na jeho ideu díval s pesimismem. Brzy se mělo ukázat, že se nemýlil.
Československo v té době již jasně patřilo do sféry vlivu Sovětského svazu a ten si nepřál, aby země byla součástí amerického Marshallova plánu, který měl materiálně pomáhat válkou zničeným evropským zemím. Masaryk bojoval za to, aby se Československo mohlo Marshallova plánu zúčastnit, protože by to mimo jiné oslabilo právě závislost na Sovětském svazu. Ovšem po cestě do Moskvy v roce 1947, kdy byl společně s Gottwaldem pozván přímo ke Stalinovi na kobereček, bylo jasné, že z československé účasti na Marshallově plánu nebude nic.
Pro Masaryka to byla velká rána a po návratu z Moskvy pronesl slavnou větu: "Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek".

Neodstoupím
Když v únoru 1948 podali nekomunističtí ministři vlády demisi, nebyl o ní Masaryk informován a později se rozhodl jako jediný demokrat zůstat s komunisty ve vládě. Tento krok mu mnoho jeho přátel vyčítalo a mnozí jej nemohli pochopit. Vláda měla 25 členů a třináct z nich podalo demisi, pokud by podal demisi i Masaryk, vláda by padla a komunisté by měli podstatně složitější cestu k ovládnutí celé země. Na druhou stranou hrozil v případě pádu vlády velký zmatek. Buď jak buď, Masaryk se rozhodl neodstoupit, a značně tak komunistům usnadnil roli.

Dodnes nevyjasněná smrt

Masaryk podle některých svých výroků komunistické vládě věřil a chtěl s ní vládnout. Po 28. únoru a totálním převzetí moci komunisty, ale nejspíš brzy procitl a zjistil, jakou udělal chybu. Mnozí se dodnes přou, jestli jeho smrt, která přišla již za 10 dní, byla vražda či sebevražda. Existují svědectví, že o plánu zabít se mluvil, existují i svědectví, že chtěl opět odejít do exilu. Každopádně ráno 10. března 1948 leželo jeho chladné tělo pod okny Černínského paláce.

Jan Masaryk (druhý zleva) s Eduardem Benešem (vpravo) po návratu z londýnského exilu

Jan Masaryk (druhý zleva) s Eduardem Benešem (vpravo) po návratu z londýnského exilu.

Jan Masaryk byl veselý a přívětivý člověk

Jan Masaryk byl veselý a přívětivý člověk.

Jan Masaryk již po smrti

Jan Masaryk již po smrti.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. srpna 1609 Rudolf II. Habsburský podepsal Majestát na svobodu náboženskou pro Slezsko

Virtuální galerie
Více zde.
Derain André: Most Charing Cross, 1906, 80 x 100 cm

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
31. srpen 1997 - Den, kdy zemřela princezna Diana

Historie olympiád
Více zde.
Chamonix 1924

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 2002 - Zlato za světový unikát


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!