Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Popularizace historie

"Stará" krize je ještě hodně daleko
Autor: Žaneta Motlová
Převzato z MF Dnes ze 27. dubna 2012

Topíme se v krizi, ekonomika se propadá, naopak nezaměstnanost roste. Srovnávat současnou recesi s hospodářskou krizí 30. let minulého století je však zrádné. Ta před osmdesáti lety byla mnohem horší.

Vezmu jakoukoliv práci

Vezmu jakoukoliv práci.
V březnu roku 1933 bylo v tehdejším Československu
bez práce až 1,3 milionu lidí.

Veselý Silvestr za málo peněz. Pokles silvestrovské tržby o čtyřicet procent. Stísněná nálada.
Novinové titulky prvního lednového vydání Českého slova, deníku, který vycházel za první republiky v Moravské Ostravě, v roce 1933 nebyly veselé. Vystihovaly atmosféru posledních několika let, kdy Ostravsko čelilo hluboké krizi.
Tisíce dělníků bez práce, zástupy chudých, sebevraždy. Osudům lidí, kterým hospodářská recese vzala všechno, co měli, se dnešní realitě ani zdaleka nepodobají. I když se současná krize často srovnává s tou před osmdesáti lety, situace ve 30. letech minulého století byla mnohem horší.
Třeba příběh pětadvacetiletého horníka Cyrila Turzy z Karviné. Otrávil se v jednom ostravském hostinci poté, co zavřeli důl Zvěřina ve Slezské Ostravě. O práci přišlo na 140 horníků. Turza vypil lysol, kterým se v domácnostech čistily záchody. "Náhle se skácel v bezvědomí k zemi," popsal deník České slovo. Jeho kolegové proti svému osudu bojovali veřejnými protesty i hladovkou. Bez úspěchu. Přímo na ulici našli lidé Pavla Javorka. Hledal v Ostravě práci, ale marně. "Po dvou dnech hladovění padl do závějí," líčí České slovo.
Nezaměstnanost prudce rostla. Jen v Moravské Ostravě bylo v roce 1933 téměř dvanáct tisíc lidí bez práce. "Z jedenácti tisíc lidí bylo v posledním měsíci nalezeno zaměstnání jen 14 lidem. Počet nezaměstnaných však stoupl o 583," komentuje České slovo.
Ostravsko se začalo vylidňovat. V roce 1932 se z Ostravy odstěhovaly čtyři tisíce rodin. "Podle úřadu to je asi deset tisíc osob. Je ale jisto, že by se z Ostravy stěhovalo daleko více rodin, kdyby měly peníze a na venkově zajištěné živobytí," všímá si tisk. Jen v Moravské Ostravě bylo kvůli odlivu lidí zrušeno dvacet školních tříd.
Ani venkovu se krize nevyhla. "Sta a sta zdejších lidí čekaly na práci. A doma hladové oči dětí. To byla krize! Kdo ještě nějakou práci měl, držel si ji rukama nohama, a to i za cenu otrockých mezd," píše bolatický kronikář Leo Engliš.
Konstatuje, že se rozmohlo pytláctví, pašeráctví, kradlo se obilí a lidé z Hlučínska jezdili za prací do Německa. "To ovšem působí neblaze na místní poměry. Rodiny berou děti z českých škol," komentuje Engliš příklon k němectví.
Ve Skřipově na Opavsku kronika popisuje případy exekučních prodejů domů a polností. Obec měla potíže i s ubytováním chudých. "Obecní místnost pro chudé byla neustále obsazena i několika bydlícími z více rodin. Nestačil narůstajícímu počtu potřebných."
I v Ostravě byli chudí závislí na milodarech. Měšťanské dívčí škole v Kunčičkách lidé darovali peníze, jídlo, uhlí i dřevo. V letech 1932 a 1933 za to škola uvařila pro své žákyně na deset tisíc porcí polévek. V Karviné zase vznikl útulek pro nezaměstnaný dorost. "Ministerstvo zajistilo již potřebný náklad pro období 1932 až 1933, obec Karviná dá otop a osvětlení," informoval tisk.

Bez práce bylo až 1,3 milionu lidí

"Bez práce bylo až 1,3 milionu lidí, takže když připočteme rodiny,
byla bez práce třetina Čechoslováků."

30. léta: saláty z pampelišek, kapavka a staré vraky na ulici
Byly to drsné časy. Na ulici se ocitly stovky lidí.
Někteří hledali záchranu i za cenu vlastního zdraví - úmyslně se snažili nakazit kapavkou, zajistila jim totiž čisté lůžko, maso, nudle a květákovou polévku v nemocnici. Ženy připravovaly saláty z pampelišek, po ulicích jezdily staré vraky, zkrachovalí podnikatelé dožívali v chudobincích. Neotřele život za hospodářské krize popisuje publicista a redaktor MF DNES Milan Vodička v knize Den, kdy došly prachy.
"V březnu 1933, kdy jsme narazili na dno, jel průmysl jen na šestapadesát procent v porovnání s rokem 1929. Bez práce bylo až 1,3 milionů lidí, takže když připočteme rodiny, byla bez práce třetina Čechoslováků," líčí Vodička.
Krize vrhla zemi o čtvrtstoletí zpátky, na některých místech až na úroveň 19. století. Když začala zuřit v Americe a v západní Evropě, Československo ji nevnímalo.
Zahraniční kapitál ve 20. letech dlouho váhal, zda v novém státě investovat a investice přišly až později. Poslední už na začátku krize a díky nim ji zpočátku republika nepocítila.
Pak ale krize začala zemi drtit. Ekonomika se nevzpamatovala ani v době, kdy už většina ostatních států opět nabrala dech.
"V ústavech pro duševně choré přijímali náhle mnohem více pacientů. Byly jich ročně desetitisíce, takže stejný počet musel být propuštěn bez vyléčení, aby bylo místo pro nové pacienty," uvádí další informace Milan Vodička.
V roce 1937 se republika stačila vzpamatovat jen na 91,7 procent předkrizové produkce. Německo už bylo na 127 procentech. A Francie na 88 procentech.
"Právě my a Francouzi jsme jako jediní v Evropě nedosáhli předkrizového výkonu," dodává Vodička. K Mnichovu jsme se tak blížili velmi oslabení.

Z dobového tisku

Z dobového tisku.
O kritické situaci obyvatel Ostravska denně informovaly dobové noviny.
Sledovaly charitativní akce, nezaměstnanost, referovaly o sebevrazích.

Hospodářská krize v Moravskoslezském kraji ve 30. letech
• Na Ostravsku přišly o práci tisíce dělníků, s problémy se potýkaly doly, železárny, válcovny plechu, rourovny, drátovny, slévárny i strojírny. Výroba oceli a železa klesla na pětinu.
• Na Frýdecko-Místecku krachovala textilní výroba. Na Opavsku krize postihla potravinářskou výrobu, menší výrobci čokolády či cukrovinek přišli o odbyt. Novojičínská továrna na klobouky propouštěla stovky dělníků.
• Během krize u nás zaniklo patnáct procent továren.
• Ostrava se začala vylidňovat, dělníci, kteří přišli o práci, i s rodinami odcházeli pryč.
Noviny zaplnily inzeráty na prodej nemovitostí  - rodinných domků a vilek. Téměř u každé bylo uvedeno, že se na ni váže hypotéka.
Přestalo se stavět. V roce 1935 se postavila jen polovina bytů v porovnání s rokem 1929.
Přeprava lidí, zboží a poštovních zásilek klesla o třetinu. Telegramů lidé poslali dokonce o polovinu méně.
Tisíce chudých byly odkázány na milodary. Přispívali na ně ostatní lidé, ale také obce a dokonce podniky. V některých obcích se starostové, náměstci a členové rady vzdávali ve prospěch chudých svých platů. Nejčastějším druhem pomoci bylo jídlo zdarma. V některých obcích tvořili chudí až deset procent obyvatel.
Rozvíjel se barterový obchod. "Nehladověli jsme, ale neměli jsme žádné peníze. Takže když jsem potřebovala sešit do školy, vzala maminka pár vajec a šla je někam prodat. Zpátky přinesla sešit," vzpomíná paní, která vyrůstala na malém hospodářství.
Prudce vzrostl počet sebevražd. Noviny popsaly například příběh živnostníka, který měl původně třicet zaměstnanců, ale kvůli krizi se zadlužil, protože mu nespláceli dlužníci. Snažil se je objet, ale nepochodil ani u jednoho. "Po celodenním trmácení neměl ani na zpáteční jízdenku. V zoufalství nad takovým životem se pověsil na klice dveří svého věřitele," psalo Večerní České slovo.
• Jen v Ostravě a blízkém okolí se podle novin Ostravský kraj o sebevraždu v roce 1931 pokusilo téměř čtyři sta lidí. Více než polovina úspěšně.
Narostla také kriminalita, především krádeže.
Zdroj: kniha Milana Vodičky Den, kdy došly prachy; regionální tisk

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. června nastoupila na britský trůn Viktorie z hannoverské dynastie a stala se tak britskou královnou

Virtuální galerie
Více zde.
Cézanne Paul: Malířův otec, 1866, 199 x 119 cm

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
27. září 1905 - Den, kdy byla zveřejněna nejslavnější rovnice světa

Historie olympiád
Více zde.
Atény 2004

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Atletika, 1960 - Armin Hary atletickou legendou


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!