Raoul Wallenberg – legendární Švéd, který doběhl Eichmanna

Autor: Vladimír Plesník Převzato z deníku Právo ze 4. srpna 2012

Diplomat zachránil v Budapešti před očima strůjce holocaustu desetitisíce Židů

Udělám vše, co budu moci, abyste nemohl zachránit ty vaše Židy
Adolf Eichmann Wallenbergovi

Raoul Gustav Wallenberg.

"Máte to spočítané - nacismus, Hitler i vy," vmetl pak hostitel hostu do tváře.
"I kdybyste měl pravdu, v žádném případě se nestaneme přáteli. Udělám vše, co budu moci, abyste nemohl zachránit ty vaše Židy. Dokonce i diplomata z neutrálního státu může potkat nehoda," odpověděl klidně host.
Tím hostem byl Adolf Eichmann, nacistický vykonavatel holocaustu číslo jedna, hostitelem mladý švédský diplomat Raoul Wallenberg a scéna se odehrála počátkem prosince 1944 v Budapešti.
O tři dny později to náklaďák wehrmachtu napálil do Wallenbergova auta. Diplomat v něm ale neseděl.

Běhal po nástupištích
Iver Olsen, atašé ambasády USA ve Stockholmu s vazbami na americký Výbor pro válečné uprchlíky a rezident tajné služby OSS; předchůdkyně CIA, věděl, jaký osud připravuje Eichmann 750 tisícům maďarských Židů.
Doporučil Švédům, aby pod jeho dohledem poslali do Budapešti nového tajemníka velvyslanectví. Potomek nejvlivnější švédské dynastie bankéřů a průmyslníků měl Eichmannovi udělat čáru přes rozpočet.
Raoul, který se narodil před sto lety, 4. srpna 1912, se s šílenou odvahou zakousl od července 1944 do svého poslání. Vydal tzv. ochranné pasy. Vyplývalo z nich, že držitel se chystá vycestovat do skandinávského království a on i jeho obydlí jsou pod ochranou švédské koruny. Maďarské úřady mu jich povolily vytisknout pět tisíc, on si jich pořídil nejméně trojnásobek. Pobíhal po nástupištích, lezl po střechách přeplněných vagónů a rozdával pasy do všech rukou, které k němu dosáhly.
Odváděl židovské rodiny do 32 tzv. chráněných domů. "Zakoupil nebo pronajal nemovitosti, změnil je třeba na švédskou školu nebo švédskou knihovnu a opatřil je vlajkou," připomíná švédská historička Ingrid Carlbergová.
V říjnu 1944 fanatici ze Šípových křížů svrhli pučem Miklose Hortyho a ochranné pasy označili za neplatné.
"Situace je dramatická a dobrodružná, moje pracovní přetížení takřka nelidské. Bandité se potulují po městě. Bijí, mučí a střílejí lidi. Celkem vzato jsme však v dobré náladě a těšíme se na další boje," napsal matce.
Se svým vozem značky Studebaker pronásledoval pochody smrti, a když nezabíraly pasy, podplácel eskorty Šípových křížů rumem a cigaretami.

Jak skončil?
V listopadu 1977 oznámil Simon Wiesenthal, lovec nacistů, senzační novinku: Wallenberg žije, svědek ho viděl v psychiatrické léčebně v Irkutsku.
Zakrátko sice vyšlo najevo, že svědek lhal, avšak Wiesenthalovi se podařilo upoutat pozornost k polozapomenutému zachránci Židů.
Jaký osud Wallenberga potkal, se stále neví. 17. ledna 1945 odjížděl v doprovodu sovětské eskorty navštívit do Debrecína maršála Rodiona Malinovského, velitele sovětských vojsk. Od té doby ho nikdo neviděl.
V 90. letech týdeník Der Spiegel napsal, že současně vyjednával o separátním míru mezi západními spojenci a Německem a sovětská tajná služba NKVD se to dozvěděla. Údajně ho popravili v roce 1947 v moskevské věznici Lubjanka.
Jen málokdo však pochybuje, že svět se o Švédovi dozvěděl úplně všechno.

Pomohl až stovce tisíc ohrožených Židů - Počátkem roku 1944 žilo v Budapešti 700 tisíc Židů, v Maďarsku celkem 750 tisíc. - Do Wallenbergova příjezdu přežilo už jen 230 tisíc. - Konce války se dožila jen polovina, přičemž až sto tisíc jich vděčí za život švédskému diplomatovi. - Rozdával jim pasy, vykupoval je z pochodů smrti a veliteli wehrmachtu pohrozil poválečným soudem, pokud nechá zničit budapešťské ghetto se 70 tisíci obyvateli. Zdroj: Der Spiegel

Raoul Wallenberg – legendární Švéd, který doběhl Eichmanna (Formát MP3)

Nacistický vůdce Adolf Hitler a admirál Miklós Horthy (druhý zleva),
který v Maďarsku vládl do října 1944. Pak se moci chopili Šípové kříže.

Po obsazení Maďarska německými vojsky se k moci dostali antisemité z hnutí Šípové kříže.
Na snímku shromáždění Šípových křížů v roce 1939 v Budapešti.

Jaro 1945. Příjezd maďarských židů do Osvětimi.

Pomník nedaleko maďarského parlamentu v Budapešti připomíná Židy,
které nacisté zastřelili na břehu Dunaje.

Pomník Raoula Wallenberga v Budapešti.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 10. října 1813 se narodil italský hudební skladatel Giuseppe Verdi

Virtuální galerie Barnett Newman: Žlutý obraz, 1949, 171 x 133 cm

Architektura Gotický sloh – Katedrála sv. Víta v Praze

Slavné a významné dny v historii 11. říjen 1963 - Den, kdy zemřela Edith Piaf

Historie olympiád Turín 2006

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1968 - Revoluční skok do výšky