Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Popularizace historie

Dánský astronom Tycho Brahe
Autor: Václav Lang
Převzato z internetového portálu Novinky.cz - více zde

Známý středověký alchymista a astronom Tycho Brahe přišel svého času s množstvím významných objevů. Přes dvacet let pracoval na dvoře dánského krále, odkud byl povolán k Rudolfovi II. do Prahy. Ta se během jeho působení proměnila v přední vědecké středisko. Brahe však brzy zemřel a jeho smrt dosud nebyla stoprocentně objasněna.

Tycho Brahe byl a je dodnes považován za geniálního astronoma

Tycho Brahe byl a je dodnes považován za geniálního astronoma.

Jeden z nejvýznamnějších středověkých badatelů se narodil do šlechtické rodiny 14. prosince 1549 ve švédském Knudstrupu, který tehdy ležel na území ovládaném Dánskem. Proto Tyge Brahemu, jak znělo jeho původní jméno, zůstala dánská národnost. A to i přesto, že větší část svého života strávil v cizině.
Nedlouho po svém narození putoval na zámek Tostrup k bezdětnému strýci Jorgenovi, který potřeboval mužského nástupce. Jorgen se těšil značnému bohatství, a tak svému dědici dopřával nejvyšší možnou péči. Včetně vzdělání. Tychona poslal na univerzitu v Kodani, kde se učil filosofii a rétorice. Navíc v této době získal zálibu v pozorování oblohy. Později studoval ještě na univerzitách v Lipsku a Augsburgu. Věnoval se medicíně, právům a především astronomii.

Nejlepší své doby
Po smrti strýce zdědil značné jmění a mohl se tak naplno věnovat svým koníčkům - astronomii a alchymii. Když potom v roce 1571 zemřel i jeho otec, vrátil se zpátky do Dánska.
Rok nato učinil významný objev, když v knize De nova stella (O nové hvězdě) popsal výbuch supernovy v souhvězdí Kassiopeia. Od té doby vstoupil do povědomí učené veřejnosti jako přední odborník. Dnes je dokonce označován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy do vynálezu dalekohledu.
Pro jeho kvality jej oslovil dánský král Fridrich II., jenž mu přislíbil zřízení nových observatoří a finanční podporu. Na panovníkovu nabídku Brahe přistoupil a v observatořích Stjerneborg a Uranienborg strávil více jak dvacet let. Pozoroval například dráhy vesmírných těles a měřil jejich odchylky. Jeho poznatky vyšly v několika knihách.

Na dvoře císaře Rudolfa II.
Po smrti Fridricha II. v roce 1599 přijal astronom pozvánku do Prahy od habsburského císaře Rudolfa II., známého obdivovatele vědy a umění. Tycho Brahe se ujal funkce císařova astronoma a nechal vybudovat observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu asistenta dělal Němec Johannes Kepler. Právě ten po Brahově smrti dál rozvíjel jeho vědecké teorie.
K nejznámějším z nich patřila například hybridní kosmologická teorie na pomezí heliocentrismu a geocentrismu. Brahe razil názor, že středem vesmíru je Země, okolo které obíhá Slunce a Měsíc. Ostatní planety pak ale obíhají kolem Slunce. Ačkoli se mýlil, přispěl tím k rozbití zakořeněných středověkých dogmat a podnítil nové vědecké diskuse. Právě důvěra ve vlastní pozorování a nikoli v zaběhlé a často chybné teorie byla jeho hlavní předností.

Nevysvětlené úmrtí
Brahe zemřel 24. října 1601 a jeho tělo bylo pochováno v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Příčiny smrti jsou však opředeny nejasnostmi. Podle romantičtější verze zemřel na protržení močového měchýře, a to buď když své oči nedokázal odlepit od noční oblohy, a nebo když se neodvážil vstát od stolu dříve než císař. Lékaři však tuto pověst vyvrací s odůvodněním, že měchýř prasknout nemůže.
Novější verze, podložená vzorky Braheho ostatků, odhalila nadměrný výskyt rtuti. Tato skutečnost utvrdila vědce v názoru, že smrt způsobilo selhání ledvin jako následek otravy rtutí. Jak se ale látka dostala do alchymistova těla, není známo. V roce 2010 došlo k další exhumaci těla za účelem objasnění vědcova úmrtí.

Dánský astronom Tycho Brahe

Dánský astronom Tycho Brahe.

Vědcův hrob je v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí

Vědcův hrob je v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.

Náhrobek, pod nímž je umístěna cínová rakev. Do té byly ostatky uloženy v roce 1901

Náhrobek, pod nímž je umístěna cínová rakev.
Do té byly ostatky uloženy v roce 1901.

Otevírání hrobu Tycha Braha

Otevírání hrobu Tycha Braha.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. června nastoupila na britský trůn Viktorie z hannoverské dynastie a stala se tak britskou královnou

Virtuální galerie
Více zde.
Cézanne Paul: Malířův otec, 1866, 199 x 119 cm

Architektura
Více zde.
Orientální (maurský sloh) – Synagoga v Čáslavi

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
12. říjen 1492 - Den, kdy Kolumbus objevil Ameriku

Historie olympiád
Více zde.
Salt Lake City 2002

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Plavání, 1926 - První žena překonává La Manche


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!