Pravěk

Pravěk

V pravěku došlo nejen ke vzniku člověka, ale je zde třeba hledat i počátky všech našich dovedností a znalostí. Od začátku bylo základní potřebou získání potravy.
Kresebná rekonstrukce představuje tlupu lidí druhu Homo erectus na lovu.

Pravěk

Nález hrobu vyvolává vždy velmi zvláštní pocit. Před archeologem leží pozůstatky člověka pohřbeného před mnoha tisíci lety. Na fotografii vidíme, že v tomto hrobě byli pohřbeni dokonce dva lidé současně. Všimneme si také milodaru - hliněné nádoby ležící ve středu hrobové jámy.

Pravěk

Poznání nejstaršího období lidských dějin umožňuje archeologický výzkum.

Pravěk

Srovnání vzhledu lebky některých zástupců vývojové linie od prvních hominidů k modernímu člověku.
1 "taungské dítě", náležející ke druhu Australopithecus africanus,
2 lebka "člověka 1470", objevená v Keni roku 1972,
3 lebka rodu Homo erectus,
4 proti/lebky archaického Homo sapiens (velký nadočnicový val, nízké čelo, zakulacený týl),
5 lebka neandertálské ženy z jeskyně Tabún na hoře Karmel (Izrael),
6 Homo sapiens sapiens, lebka muže z Předmostí u Přerova

Pravěk

Vývoj člověka od druhu člověka zručného k člověku dnešního typu (podle E. Vlčka):
a - člověk zručný,
b - člověk vzpřímený,
c - člověk rozumný,
d - člověk dnešního typu ze starší doby kamenné,
e - současný člověk dnešního typu.
Člověk se měnil velmi pomalu. Jeho vývoj od druhu člověka zručného k člověku dnešního typu trval téměř 3 miliony let. V průběhu tohoto procesu se zvětšovala obličejová část lebky a mozek. Původně výrazné čelisti a nadočnicové valy se naopak zmenšovaly. Postupně se vytvářel bradový hrbol. Tělo se napřimovalo a zdokonalovala se chůze. Ruka se uvolňovala k pracovní činnosti.

Starší a střední doba kamenná (paleolit a mezolit)

Pěstní klín je považován za univerzální nástroj starého a středního paleolitu.
Mohl být použit k řezání, sekání i jako zbraň.

Starší a střední doba kamenná (paleolit a mezolit)

Jeskyně Lascaux (Francie).
Kolem roku 15 000 př. n. l. zde pravěký lovec vytvořil nádherné malby znázorňující zvířata, která mohl pozorovat v okolní přírodě. Na jihu Francie a severu Španělska bylo malbami a rytinami vyzdobeno kolem 200 jeskyní. Lidé pronikali hluboko do podzemních prostor, kde vznikaly dnes tolik obdivované "jeskynní galerie". Kromě maleb zvířat nalezneme i mnohé abstraktní značky, otisky lidských končetin a stopy po obřadech. Tyto prostory sloužily zřejmě jako posvátná místa.

Mladší doba kamenná (neolit)

Obilí se drtilo mezi dvěma kameny.
Byla to namáhavá práce a do vzniklé hrubé mouky se z povrchu kamene dostával jemný písek. Proto se lidem obrušovaly zuby.
Kazily se jim však méně než dnes, protože nesladili cukrem, ale medem.

Pozdní doba kamenná (eneolit)

Ve Švýcarsku byla nalezena tato nádoba, na níž jsou znázorněna ženská ňadra.
Nádoba sloužila s největší pravděpodobností ke kultovním obřadům (kult plodnosti).

Pozdní doba kamenná (eneolit)

Megality.
Na sklonku doby kamenné začaly hlavně v západní Evropě vznikat podivuhodné stavby z obrovských kamenů.
Protože velký se řecky řekne megas a kámen lithos,
nazývají se tyto stavby odborně megalitické.
Jádro kruhové megalitické stavby ve Stonehenge (Anglie) tvoří 30 pískovcových kamenů,
z nichž někdy dva vedle sebe stojící jsou na vrcholu spojeny naplocho položeným třetím kamenem. Podobně byla postavena i vnitřní soustava kamenů, která je uspořádána do podkovitého tvaru v čele s takzvaným oltářním kamenem.

Doba bronzová

Bronzové předměty.
Zbraně, nástroje, hřivny a šperky se často objevují v takzvaných depotech.
Toto slovo znamená hromadný nález určitého druhu předmětů.
Jedná se o poklady bohatých lidí, sklady řemeslníků a obchodníků,
oběti bohům či znehodnocené předměty k přetavení.

Doba bronzová

Měděný poklad z Černomoří starý 5500 let.

Doba železná

Moravský lékař J. Wankel, který se zabýval také archeologií a antropologií,
objevil v roce 1870 v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu cenné nálezy.
Pochází odtud i soška bronzového býčka s železnou trojúhelníkovou destičkou
vsazenou do čela (výška plastiky je 11, 4 cm , délka 10 cm).

Doba římská, stěhování národů

Se stříbrnými ostruhami byl pohřben germánský válečník.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 10. října 1813 se narodil italský hudební skladatel Giuseppe Verdi

Virtuální galerie Barnett Newman: Žlutý obraz, 1949, 171 x 133 cm

Architektura Gotický sloh – Katedrála sv. Víta v Praze

Slavné a významné dny v historii 11. říjen 1963 - Den, kdy zemřela Edith Piaf

Historie olympiád Turín 2006

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1968 - Revoluční skok do výšky