Architektura 19. a 20. století - Einsteinova věž v Postupimi v Německu

Sedmipatrová Einsteinturm je první významnou stavbou podle projektu slavného architekta Ericha Mendelsohna. Byla postavena v letech 1917 až 1921 a do roku 1924 byla vybavována technickými přístroji. Navzdory prvnímu dojmu není z betonu, ale cihel, které byly následně omítnuty. Mendelsohn vysvětlil použití materiálu problémy s dodavateli, opravdovým důvodem však nejspíš byly konstrukční problémy s betonem. Věž je často vnímána jako čistý příklad architektonického expresionismu. Její celková koncepce je velmi dynamická a vizionářská. Neobvyklé jsou i další parametry budovy – Einsteinova věž je funkční budovou, sluneční observatoří a až do druhé světové války byla nejvýznamnější výzkumnou institucí tohoto druhu v Evropě. Věž je tedy příkladem jedinečného spojení vědy a umění. Mendelsohnův zájem o Einsteinovy teorie se a převratný vývoj v moderní fyzice se jistě odrazil v celkové koncepci a podobě budovy. Dnes je Einsteinova věž součástí Astrofyzikálního institutu se sídlem v Postupimi. Tato observatoř leží na pozemku Telegrafenbergu a je využívána ke zkoumání klimatu a polárního výzkumu. Einsteinova věž byla nově zrekonstruována v období od listopadu 1997 do července 1999. Je možné navštívit část vnitřku budovy, přízemí a hlavní místnosti, ovšem pouze v průběhu organizovaných prohlídek.

Použitá literatura:
Moderní dějiny - Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky, Berlín - Manuál pro přípravu exkurze, 2012

Einsteinova věž v Postupimi v Německu.

Erich Mendelsohn (21. března 1887 – 15. září 1953)
byl jedním z nejvýznamnějších architektů 20. století. Jeho stavby měly v době svého vzniku značný vliv, patřily mezi hojně publikovaná a živě diskutovaná díla. Jeho budovy lze nalézt v Německu, Polsku, Rusku, Norsku, Velké Británii, Izraeli a ve Spojených státech; jedna jeho realizace, obchodní dům Bachner, se nalézá v Ostravě. Své představy o nové, moderní architektuře rozvíjel na základě důkladné analýzy stávajících podmínek. Svým komplexním, tvůrčím přístupem, který stavby v jejich vnějším i vnitřním vyjádření podřizoval urbanistickému umístění a formě ovlivněné kulturní geografií, se jeho tvorba elementárně liší od ostatních proudů moderní architektury. Vzhledem k tomu, že nezaložil žádnou školu, upadl tento přístup i on sám po předčasné smrti v zapomnění. Opětovného docenění se mu dostalo opět až v posledních letech.

Použitá literatura:
Moderní dějiny - Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky, Berlín - Manuál pro přípravu exkurze, 2012

Erich Mendelsohn.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák