27. červenec 1794

27. července 1794 byl popraven gilotinou francouzský advokát, poslanec Národního shromáždění, významný jakobín a představitel jakobínského revolučního a politického teroru Maximilien Robespierre.

Robespierre Maximilien, 1758-1794, vůdčí osobnost Velké francouzské revoluce, iniciátor svolání Konventu. Po potlačení girondistů stál v čele jakobínské diktatury. Po thermidovském převratu popraven.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Maximilien Robespierre (anonymní portrét, přibližně rok 1793).

Maximilien de Robespierre
Maximilien de Robespierre se narodil roku 1758 v městě Arrasu v severní Francii. Vyrůstal v rodině právníka. Na přímluvu místního biskupa vystudoval práva. Nejdříve pracoval jako právník v rodném městě. V roce 1789 byl zvolen poslancem třetího stavu. V Paříži vstoupil do klubu jakobínů. Roku 1792 se stal poslancem Národního konventu a jako zásadový a neúplatný poslanec, vůdce radikální "hory", se vyslovil pro popravu krále. V červnu 1793 přivodil pád girondinů. V červenci 1793 se stal členem Výboru pro veřejné blaho a nakonec jeho hlavní postavou, zosobněním revolučního teroru proti nepřátelům revoluce. V Konventu předložil zákon o zavedení kultu Nejvyšší bytosti, který se snažil zrušit křesťanství a prosadit nové revoluční náboženství. Během období bezuzdného teroru likvidoval své odpůrce z řad takzvaných zběsilých, ale i přívrženců Georgese Dantona a Camilla Desmoulinse (tedy dantonistů), čímž ale velmi zúžil sociální základnu jakobínské moci. Nabídku některých jakobínů, aby se stal diktátorem, odmítl. Poté, co napadl některé své politické souputníky za to, že se terorem obohatili, připravili proti němu v Konventu spiknutí, které ho na sklonku července 1794 svrhlo. Byl zatčen a druhého dne spolu s bratrem Augustinem a jednadvaceti druhy revolučním tribunálem poslán pod gilotinu na náměstí Revoluce. Robespierrova poprava bývá mnoha historiky vnímána jako konec revoluce ve Francii.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005

Maximilien de Robespierre v roce 1790.
Obraz namaloval Labille Adelaide-Guiard.

V pařížském chrámu Notre Dame Robespierre slavnostně zavedl uctívání Nejvyšší bytosti;
tento kult měl nahradit křesťanství. Fabre d´Églatine vytvořil nový kalendář i letopočet.
Rok se dělil na 12 měsíců, ale nově nazvaných (měsíc pučení, horký měsíc apod.),
každý měsíc měl 3 dekády po deseti dnech. Zbývajících 5 dnů v roce byly lidové slavnosti.
Letopočet začínal vznikem republiky 22. září 1792 (rok 1).
Revoluci přetrvaly jen nové jednotky délky (metr), váhy (kilogram) a nová měna (frank).
Robespierre se obával, aby se ve Francii neuchopila moci předrevoluční reakce.
To však nemůže ospravedlnit jeho hrůzovládu.

Zatčení Maximiliena de Robespierra.

Zatčení Maximiliena de Robespierra a jeho druhů.

Poprava Maximiliena de Robespierra.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák