Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Hlavní strana

 

PRAVĚK

Věstonická venuše. Všechny sošky venuší mají zdůrazněny ženské tělesné znaky. Představovaly ženu jako matku a udržovatelku rodiny a domácího krbu. Proslavená Věstonická venuše byla objevena v roce 1929 archeologem Karlem Absolonem. Z Brna pochází soška, která zcela výjimečně představuje muže. Říká se jí loutka, protože je sestavena z jednotlivých částí vyřezaných ze slonoviny.

 

STAROVĚK A ANTIKA

Sókratova smrt: filozof pije pohár jedu – malba v Palazzo Pitti ve Florencii.

Předhistorická doba započala vynálezem písma a upevněním pozic takzvaných rozvinutých kultur. V oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris bylo kolem 3 100 př. n. l. vynalezeno klínové písmo, o něco později následoval vynález hieroglyfického písma v Egyptě. Egypt proslavily dynastie faraonů, které vládly - celkem dva a půl tisíce let. První vyspělé kultury na evropském kontinentu se objevily na Krétě a v Mykénách ve 2. tisíciletí př. n. l. Na Dálném Východě nastala v 6. století př. n. l. doba velkých zakladatelů nových náboženství. Buddha v Indii a Konfucius v Číně položili základní kameny vlivných duchovních nauk.
V Athénách vznikla kolem roku 500 př. n. l. první demokracie světových dějin, jejíž bohatý kulturní život v tzv. řecké klasice je dodnes považován za pravzor.
Sokrates a Aristotelés dovedli západní filozofii k rozkvětu. Univerzální génius Aristotelés vyučoval také Alexandra, později nazývaného "Veliký", který zahájil novou epochu světových dějin. Ústředním znakem jeho vlády byl boj proti Peršanům. Dědictví helénismu přejala římská antika. Zatímco vnitropolitickou situaci římské republiky v 5. a 4. století př. n. l. charakterizovalo mohutné napětí, ve 3. století př. n. l. zahájil Řím cestu k dobytí pozice světové velmoci. Po dosažení této pozice se v Římě šířily strach a nejistota, což nakonec vedlo k zásadní velmocenské krizi. Vynikající státník Caesar ustavil samovládu, ale sám se stal oběti atentátu.
Po rozpadu republiky utvářeli poslední fázi antiky římští císaři. V době vlády prvního římského císaře Augusta se narodil Ježíš z Nazaretu, ústřední postava křesťanství.

 

STŘEDOVĚK

Johannes Gutenberg při tisku žaltáře.
Dřevoryt podle kresby pruského malíře Adolpha von Menzela.

"Temný středověk", "primitivní doba úpadku", "doba temna": podle negativního hodnocení humanistů, kteří středověk poměřovali kulturním ideám antiky, se zdá být období mezi rokem 500 až 1500 věkem agonie. Jenže právě tato doba položila základy pro následující epochy. Například Karel Veliký vytvořil duchovní a politickou jednotu Západu a dodnes je považován za "otce Evropy". V dohasínajícím středověku zahájil Gutenberg revoluci písemné komunikace vynálezem knihtisku. Jedním z nejdůležitějších rysů oné epochy byla hluboká religiozita. V této době vzniklo mnoho křesťanských řádů, některé z nich založil například Benedikt z Nursie. V 7. století stál Muhammad u zrodu islámského náboženství.
Lidé ve středověku považovali život za "pozemské slzavé údolí" a své naděje upínali k životu po smrti. Z toho také pramenil narůstající mocenský vliv křesťanské církve, která se střetávala se světskými vládci ve stále ostřejších konfliktech. Nakonec došlo k rozbití představy o rovnoprávnosti světské a církevní moci. V dobách křížových výprav nicméně vedli mnozí světští "velikáni", mezi nimi císař Friedrich I. Barbarossa, svá vojska do Svaté země.
Místem kulturního života podporovaného panovníky byly zejména kláštery a panské dvory. Centrem evropského duchovního života se ve 12. století staly Itálie a Francie. V Boloni a Paříži, kde vyučoval Tomáš Akvinský, zakladatel vědecké scholastiky, vznikly první univerzity.
Roku 1492 vstoupil Kryštof Kolumbus na americkou půdu při hledání námořní cesty do Indie, jejíž bohatství se na starém kontinentu těšilo legendárnímu věhlasu. Jiné mořeplavce hnala zvědavost, jak daleko je možné plout na zemské desce, která měla představovat svět, aniž by se z ní loď zřítila.

 

16. A 17. STOLETÍ

Známá Michelangelova freska v Sixtinské kapli: Zrození Adama.

Šestnácté a sedmnácté století jsou obdobím mohutného rozvoje. Dosavadní jednota víry a rozumu se rozpadla. Znovuobjevením antiky, ke které se přihlásily humanismus i renesance, lidé rozvinuli nový vztah k Bohu, přírodě a duchu. Reformace zničila jednotu církve. Mezníkem světových dějin se mělo stát "objevení" Ameriky Kryštofem Kolumbem. Věk objevů dalekých světů a moří přesunul těžiště dějin. Angličané, Španělé a Portugalci si konkurovali zejména na světových mořích a soupeřili o nadvládu. Niccolo Macchiavelli vytvořil svou knihou Vladař nadčasově aktuální dílo o mocenské politice.
První staletí raného novověku představovala období svatých válek. Lutherova reformace vyvolala protireformaci. Jelikož augšpurský náboženský smír z roku 1555 neuspokojil žádnou ze znepřátelených stran, vybila se náboženská napětí až ve třicetileté válce, která zcela nově uspořádala mocenské poměry v Evropě.
Po takzvaném "španělském" období nadešlo období "francouzské", politicky charakterizované absolutismem Ludvíka XIV. V Anglii sváděla monarchie lité boje s Parlamentem, dokud v průběhu "Glorious Revolution" neuzavřela koruna s Parlamentem smlouvu, která mu zajišťovala důležitá práva. 17. století ale nebylo jen krvavé. Mnohem spíše se o něm dá hovořit jako o věku přírodních věd a umění. Galileo Galilei založil moderní, o zkušenost a experiment se opírající heliocentrický systém světa. S René Descartem započala novověká filozofie. Životní pocity renesančního člověka nalezly svůj výmluvný výraz v italském výtvarném umění, zejména v dílech Leonarda da Vinciho a Michelangela. V Anglii formoval alžbětinské divadlo William Shakespeare.

 

18. STOLETÍ

Revoluce ve Francii – útok na Bastilu 14. července 1789. Starý režim padl.

Osmnácté století bývá označováno za století rozumu. Člověk se určující měrou upsal vědeckému poznání světa a rozhodl se uspořádat jej geometricky. Umění fugy Johanna Sebastiana Bacha dokonale představuje tento základní rys doby, ono strojené zkrocení vášní. Politicky se ještě nacházíme ve věku evropského absolutismu, jehož zámky a zahrady jsou prodchnuty matematickou racionalitou a je na nich patrná snaha o ovládnutí přírody. V Prusku absolutismus Fridricha Velikého pozvolna směřoval k reformám. Kromě toho političtí filozofové uvažovali o lepším systému vlády. Například Montesquieu rozvinul kolem roku 1750 princip dělby moci a stvořil tak teoretický základ pro moderní právní (ústavní) státy. V Americe, kde došlo roku 1776 k vyhlášení nezávislosti na Velké Británii, se podařilo řadu z těchto myšlenek uskutečnit a ustavením základních lidských práv povzbudit emancipační snahy v Evropě. Ve Francii, tedy v jakési "vzorové zemi", absolutismus padl roku 1789. Revoluce hlásala volnost, rovnost, bratrství a smetla zkostnatělá pravidla stavovského, společnost hierarchicky pořádajícího systému "Ancien Régime".
Ve Francii bratři Montgolfierové převedli fyzikální teorie poprvé do praxe: 21. listopadu 1783 vystoupal do výšky horkovzdušný balon s osádkou. Tím byly položeny základy dobývání vzduchu. Zřejmě nejznámější anglický mořeplavec James Cook objevil ostrovní ráj Tahiti a probádal pobřeží Nového Zélandu a Austrálie. V hudbě pozdního 18. století uvolnila takzvaná vídeňská klasika v čele s Mozartem tuhý korzet baroka a dosáhla individuálního výrazu. Literatuře vdechl nové impulzy především Goethe, básník, státník a přírodovědec, který je pokládán za univerzálního génia.

 

19. STOLETÍ

Korunovace Napoleona I. francouzským císařem – obraz Jaquese Luise Davida (1808).

Devatenácté století, na jehož počátku otřásly světem americká a Francouzská revoluce, bylo dobou mnoha zlomů a zklamaných nadějí. Ve Francii vyhlásil Napoleon, ústřední postava počátku 19. století, konec revoluce a roku 1804 se nechal korunovat na císaře. Zklamal tím v Evropě mnoho lidí, kteří v něm viděli zvěstovatele svobody a demokracie, kromě jiných i Ludwiga van Beethovena, který chtěl původně třetí symfonii, pozdější Eroiku, věnovat právě Napoleonovi. V roce Napoleonovy korunovace zemřel v Královci nepochybně největší filozof osvícenství Immanuel Kant. Jeho spisy, věnované zejména morální filozofii, jsou významné dodnes.
Ve druhé polovině 19. století prožily Německo a Itálie vznik národního státu, byť na evropské poměry poněkud "opožděně". V 19. století se rozvíjí industrializace, badatelé vyvolávají svými objevy vzrušení a urychlují hospodářský vývoj. Siemens postavil první elektrickou lokomotivu, Nobel vynalezl dynamit, Edison žárovku a Röntgen objevil záření, které po něm dostalo jméno. Industrializace a integrace nové vrstvy pracujících vyvolávala sociální otázky. Filozof a revolucionář Karl Marx záhy poznal jejich výbušnou sílu a roku 1848 uveřejnil – opíraje se přitom mimo jiné i o Hegelovu filozofii – Komunistický manifest.
V umění se v 19. století objevil romantický kult génia, který vycházel od Beethovena. V závěru 19. století nastoupil věk kapitalismu. Protože byla Evropa po vzniku velkých národních států mocenskopoliticky "rozdělena", zaměřovaly se touhy zejména Anglie a Francie na kolonie v dalekých zemích.

 

20. STOLETÍ

Obyvatelé Berlína stojí na Berlínské zdi,
která začne být v následujících dnech bourána (listopad 1989).

Dvacáté století bylo věkem extrémů a ustavičných změn. Myšlenky 19. století se v následujícím století radikalizovaly a zvrhly, srážely se a vybíjely v brutálních válkách. Hitler a Stalin formovali věk totalitarismu, v němž mělo být všechno absolutní: mocenský nárok diktátorů, prosazování jejich cílů a utiskování mas. Zbraně umlkly až po dvou válkách vedených s nevídanou brutalitou a s miliony obětí, po civilizačním zlomu jménem holocaust. Štěpení jádra umožnilo vývoj atomové bomby a do podvědomí lidstva vepsalo trvale atomové ohrožení. Poválečné období utvářeli schopní političtí vůdci jako John F. Kennedy, Charles de Gaulle a Konrad Adenauer. Ve druhé polovině 20. století šlo především o konkurenci systémů ve studené válce, která poháněla vědeckotechnický pokrok. V souboji o dobytí kosmu nejprve triumfovali Sověti, kteří jako prvního člověka vystřelili na oběžnou dráhu Jurije Gagarina. Dalších osm let trvalo, než americký astronaut Neil Armstrong vstoupil v roce 1969 jak první člověk na Měsíc. Technický pokrok také zkrátil vzdálenosti mezi světadíly a usnadnil cestování a obchod, což nakonec umožnilo globalizaci a světově propojené hospodářství.
Na konci 20. století začal věk demokratizace nejen pádem železné opony, pokojnými revolucemi ve východní Evropě, které v jistém smyslu umožnil šéf Kremlu Michail Gorbačov, ale také zrušením apartheidu v Jihoafrické republice. V globálním měřítku se ovšem vyostřily rozdíly mezi Severem a Jihem. Masmédia jako rozhlas, televize a globálně propojený internet nakonec umožnila vznik dnešní informační společnosti.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
10. října 1813 se narodil italský hudební skladatel Giuseppe Verdi

Virtuální galerie
Více zde.
Barnett Newman: Žlutý obraz, 1949, 171 x 133 cm

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Katedrála sv. Víta v Praze

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
11. říjen 1963 - Den, kdy zemřela Edith Piaf

Historie olympiád
Více zde.
Turín 2006

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Atletika, 1968 - Revoluční skok do výšky


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!