Architektura 19. a 20. století - Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Ostrovem tvůrčího myšlení v architektonickém marasmu 60. a 70. let 20. století se stal liberecký ateliér SIAL architekta Karla Hubáčka. Dík uvolnění poměrů došlo k realizaci řady staveb, z nichž nejznámější (a zřejmě nejpozoruhodnější stavbou tohoto období) je věž na Ještědu. Architektonické kvality stavby z let 1963 – 71 vyniknou už v porovnání s ostatními soutěžními návrhy. Její silueta elegantní křivkou plynule navazuje na siluetu hory a zmírňuje tak nevyhnutelný konflikt architektury s přírodou. Přitom však stavba nejenom nezastírá svůj technologický charakter, ale naopak z něj činí svůj hlavní triumf. Ostatně i konstrukce sama (Zdeněk Patman a Zdeněk Zachař) je technickým "bonbónkem": Ocelový skelet potažený sítí laminátových prvků je zavěšen na železobetonovém dříku. Stavba získala mezinárodní Perretovu cenu a nakrátko tak vrátila českou architekturu na světovou scénu.

Použitá literatura:
Dvořáček, P.: To nejzajímavější z české architektury, Rubico Olomouc, 2005

Jen jediný ze soutěžních návrhů hotelu a vysílače na Ještědu nebyl formován dobovými tlaky, módou omezeným rozhledem či invencí. Naštěstí ten, který byl realizován.
Důsledná konstrukční estetika přinesla své ovoce:
Tato stavba byla krásná v době svého vzniku, je krásná dnes a bude krásná i za sto let.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák