Rembrandt Harmenszoon van Rijn, 1606-1669, holandský malíř a grafik. Autor psychologicky propracovaných portrétů a řady autoportrétů, netradičních skupinových podobizen pojatých jako záznam určitého okamžiku (Anatomie dr. Tulpa, Noční hlídka) a náboženských výjevů podaných v osobitém temnosvitu. Ceněno je zejména pozdní dílo, kdy se kolorit redukoval na několik základních barev s bohatstvím valérů a maximálně uvolněným rukopisem.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Rembrandt Harmenszoon van Rijn: Židovská nevěsta, 1665-1667, 122 x 168 cm.
Něžný svazek - snad nejvýznamnějším a nejhlubším Rembrandtovým dílem je tajemně
nazvaný obraz Židovská nevěsta. Název však pochází až z 19. století, protože Rembrandt toto
své dílo nechal bez označení; je to nicméně název výstižný, protože z biblického oděvu obou postav nedýchá pouze posvátnost, ale i zjištění, že je to židovský pár. O koho šlo, se zřejmě
už nikdy nedozvíme; zjevně jsou to však manželé, kteří už mají mládí za sebou. Manžel však
svoji ženu něžně objímá. Jednu ruku jí položil na ramena a druhou na zlatý řetěz - dar z lásky, který jí visí na prsou. Zlato je znakem zamilovanosti, řetěz připomenutím vzájemného pouta:
je těžký, jako by vlastní vahou připomínal závažnost vztahu. Uvědomuje si to i žena,
potěžkávající tento řetěz a zároveň zodpovědnost vzájemné lásky, při níž se jeden druhému
dává a na oplátku dostává. Není náhodné, že druhou ruku si položila na lůno - vždyť hlavním smyslem a vyústěním manželské lásky jsou přece děti. Láska je to nejdůležitější,
co lze v životě poznat. Rembrandt to dobře ví a jeho Židovská nevěsta je proto tak nezapomenutelná, že se malíř o toto poznání s námi dělí.

Baroko, vůdčí sloh evropského umění 17. a 18. století. Základním znakem je pohyb forem pod tlakem pomyslných sil, patetický výraz vzrušení, překypující bohatost a velkolepost výzdoby. V malířství se baroko zaměřilo na dramatické výrazy napětí a duševních stavů. V baroku se spojily všechny prostředky umění v jediné monumentální dílo (Gesamtkunstwerk) s cílem dosáhnout nejpůsobivějšího účinku.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák