Nolde Emil, 1867-1956, vlastním jménem Emil Hansen, německý malíř a grafik. Představitel expresionismu. Autor krajinářských a náboženských výjevů podaných spontánním malířským rukopisem v zářivých barvách (triptych Maria Aegyptica, Kristus a děti).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Nolde Emil: Mák a kosatce, 47,7 x 34,5 cm (Vídeň, Albertina).
V prvních desetiletích 20. století v Německu zaznamenala technika akvarelu velký rozkvět. Vyhovovala především expresionistům, kteří usilovali o autonomii barvy.
Emil Nolde dokázal z akvarelu vytěžit maximální koloristické účinky.

Expresionismus, avantgardní umělecký směr, konstituující se v německé jazykové oblasti kolem 1910 jako reakce na naturalismus a impresionismus. Odmítal umění věrně zobrazující skutečnost nebo ji prostředkující senzualisticky pomocí dojmů; chápal je především jako přímý, až drásavě naléhavý výraz citových reakcí tvůrce na vlastní prožitek skutečnosti, k jejíž podstatě je schopen pronikat intuicí. Výraz chápaný jako tlumočení prožitků jedince v jejich dynamice a bez ohledu na existující umělecké a společenské konvence se stal základní estetickou kategorií, jež také určila charakteristické znaky expresionismu: exaltovanost, eruptivnost, tendenci k ironii, grotesce, hyperbole, fragmentárnosti. Ve výtvarném umění stupňuje výraz až k deformaci. Stylizuje tvary, volí jednoduché prostředky, nelomené barvy, protiklady světla stínů, hledá novou zákonitost výstavby díla. Za otce expresionismu pokládán E. Munch. Tendence expresionismu se uplatnily ve francouzském fauvismu, vlivným hnutím byl hlavně v Německu (skupiny Die Brücke, Der Blaue Reiter).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák