Leonardo da Vinci, 1452-1519, italský malíř, sochař, architekt, inženýr, hudebník, básník a vědec; univerzální osobnost renesanční vědy a umění. Jeho studijní kresby z přírodovědných oborů daly základ vědecké a technické ilustraci, v jeho malířské tvorbě vyvrcholil renesanční realismus (Madona ve skalách, Mona Lisa, Poslední večeře). Postavy jeho obrazů, vystupující v měkkém sfumatu z tmavého pozadí a zahalené oparem tajemnosti, ovlivnily další vývoj evropského malířství.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Leonardo da Vinci: Mona Lisa, okolo 1503, 77 x 53 cm (Paříž, Louvre).
Výraz kosmické usmířenosti a laskavosti vyřazuje z tváře snad pozemské bytosti.
Snad měl Leonardo v této inkunábuli novověkého portrétu,
podobně jako sv. Lukáš,
před očima samu Pannu Marii.
Renesance (francouzsky renaissance, it. rinascimento), obnovení, obrození, nový rozkvět. Epocha evropského kulturního a duchovního rozvoje (14. a 16. století) souběžného s náboženskou reformací a navazujícího na antiku, zejména platónské dědictví. Zdůrazňuje světský charakter, racionalismus, individualismus, panteistické tendence a humanismus. Typickými prvky renesančního uměleckého projevu byly harmonie, vyváženost a úsilí o všestrannou dokonalost. Studium antiky v malířství a sochařství bylo doplněno zesíleným zájmem o realitu (anatomie, perspektivní konstrukce, reálná příroda, městský a intimní interiér). Nauka o proporcích dospěla k souboru zákonů ovládajících umělecké dílo. Z Itálie (Leonardo da Vinci, Tizian, Rafael, Michelangelo), kde se renesance před polovinou 16. století obrátila v manýrismus, se rozšířila dále do Evropy – do Německa (A. Dürer, L. Cranach) a Nizozemí (J. van Eyck, R. van der Weyden).
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|