Picasso Pablo, 1881-1973, vlastním jménem P. Ruiz, španělský malíř, grafik, sochař a keramik. Spolu s  G. Braquem tvůrce kubismu; zakladatelská osobnost moderního umění, jehož vývoj svým dílem rozhodujícím způsobem ovlivnil (Avignonské slečny, Guernica).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Picasso Pablo: Dora Maarová, 1941 (Mnichov, Staatsgalerie moderner Kunst).
Téma sedící ženy se opakuje v Picassově tvorbě nesčetněkrát: na perleťovém pozadí
se několikanásobně lomí modrá, z posunutých očí vyzařuje magická zeleň.

Kubismus (francouzsky cube, krychle), umělecký směr, vznikl 1907 až 1914 ve Francii zejména malbou P. Cézanna. Znamenal převratnou změnu v prostorové koncepci výtvarného díla; idea spočívá v pohledu na předmět z mnoha stran. Dělí se na fázi analytickou (zátiší, polofigury) a syntetickou (1913-1914). Představitelé P. Picasso, G. Braque, F. Léger. V českém prostředí poznamenal celou předválečnou avantgardu (Osma, Tvrdošíjní, Skupina výtvarných umělců, E. Filla, v teorii V. Kramář, B. Kubišta).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

1973: Ve Francii zemřel Pablo Picasso
Oběd s přáteli 8. dubna roku 1973 v Mougins ve Francii byl pro španělského malíře a sochaře Pabla Picassa poslední. Jeho poslední slova byla: "Připijte na mé zdraví, víte, že já už pít nemohu." Picasso je jednou z nejslavnějších osobností umění všech dob a mnozí kunsthistorici tvrdí, že je přímo zodpovědný za celý vývoj výtvarného umění 20. století.
Pablo Picasso se narodil 25. října 1881 v Málaze ve Španělsku, byl prvním dítětem malíře José Ruize y Blasco a Maríe Picasso y López. Studoval na Akademii umění v Madridu, ale po roce studií nechal a vyrazil do Paříže, centra umění v Evropě, kde se protloukal všelijak. Prožil si chudobu i hlad, někdy dokonce pálil svá díla kvůli teplu. V Paříži poznal osobnosti, jakými byli Max Jakob, André Breton nebo Guillaume Apollinaire, a postupně se stal hvězdou avantgardy. Klíčem k  jeho úspěchu nebyl jen fenomenální talent, vytříbená citlivost, ale i fanatická pracovitost. Picasso byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti se třemi ženami. Kromě manželek se věnoval i obrovskému množství milenek.
Picassovo dílo se řadí do několika období. První dva úseky jeho tvůrčího života, ve kterých přivedl svou malbu k formální dokonalosti, se obvykle označují jako Modré období, které se neslo ve znamení melancholie, a Růžové období, které bylo už rozvernější a jasnější. Následují Africké období, kdy se Picasso inspiroval primitivním uměním, a Období analytického kubismu, ve kterém maluje běžné předměty naráz z různých úhlů, a kubismu syntetického. Jeho nejslavnějšími obrazy jsou Avignonské slečny a Guernica. Picasso je společně s Georgesem Braquem považován za zakladatele kubismu. Bez Picassa ale není možné si představit ani fauvismus, abstraktní malbu nebo surrealismus.
Jeho obrazy nebyly ve své době širokou veřejností dobře přijímány, teprve později byl Picasso rozeznán jako inteligentní umělec a vizionář. K uznání mu pomohla retrospektivní výstava v Muzeu moderního umění v New Yorku, která se konala v letech 1939 - 40 a konečně přivedla historiky umění k pochopení Picassova epochálního významu.

Zdroj:
Internet - více zde

Pablo Picasso.

Pablo Picasso při práci.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák