Raffael, 1483-1520, vlastním jménem Raffaelo Santi, italský malíř a architekt. Neobjevoval nové umělecké formy, ale spojil podněty z díla svých učitelů a současníků v obrazy klasické dokonalosti, jimiž vrcholí ideální krásná forma italské renesance. Autor nástěnných maleb (výzdoba Stanzí ve Vatikánu), obrazů madon (Sixtinská madona) a portrétů, kde zachytil výraz určitého okamžiku (Lev X.). Důležité místo v jeho tvorbě měla kresba.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Raffael: Kladení Krista do hrobu, 1507, 184 x 176 cm (Řím, Galleria Borghese).
Dílo, jež vniklo za Rafaelova pobytu ve Florencii,
vykazuje Michelangelův vliv ve zvýšené dynamičností pohybů a forem.
Renesance (francouzsky renaissance, it. rinascimento), obnovení, obrození, nový rozkvět. Epocha evropského kulturního a duchovního rozvoje (14. a 16. století) souběžného s náboženskou reformací a navazujícího na antiku, zejména platónské dědictví. Zdůrazňuje světský charakter, racionalismus, individualismus, panteistické tendence a humanismus. Typickými prvky renesančního uměleckého projevu byly harmonie, vyváženost a úsilí o všestrannou dokonalost. Studium antiky v malířství a sochařství bylo doplněno zesíleným zájmem o realitu (anatomie, perspektivní konstrukce, reálná příroda, městský a intimní interiér). Nauka o proporcích dospěla k souboru zákonů ovládajících umělecké dílo. Z Itálie (Leonardo da Vinci, Tizian, Raffael, Michelangelo), kde se renesance před polovinou 16. století obrátila v manýrismus, se rozšířila dále do Evropy – do Německa (A. Dürer, L. Cranach) a Nizozemí (J. van Eyck, R. van der Weyden).
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|