Giorgione, 1477 nebo 1478-1510, italský malíř vrcholné renesance. Jeho dílo ztělesňuje renesanční ideál harmonické jednoty člověka a přírody, vyniká bohatou barevností, tlumeným světlem a měkkou modelací tvarů (Bouře, Spící Venuše, Tři filozofové).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Giorgione: Bouře, 1505-1510, 83 x 73 cm.
Bouře patří k nejdiskutovanějším obrazům v dějinách malířství. V kontextu benátské tvorby
upoutá tím, že na něm – jakoby bezdůvodně – převládá krajina. Autorem tohoto díla je nepochybně Giorgione; ale kdo je onen nehybný voják, zadumaně stojící uprostřed bouře,
a kdo je ta nahá kráska kojící dítě a nevnímající, co se děje v okolí? Pokusy vykládat tento
obraz jako novou interpretaci Útěku do Egypta většinou ztroskotávají na ženině nevysvětlitelné nahotě. Co chvíli se nicméně objevuje nový výklad – v něčem pravdivý a v něčem zcela mylný.
Příliš nepomohl ani vědecký rozbor, který zjistil, že na první verzi obrazu byla ještě další nahá žena, koupající se v potoce. A nemohl by smysl tohoto díla být v tom, že nám pravý smysl jeho díla uniká? Rozhodně se s Giorgionovou Bouří ocitáme ve světě, který rázem prozářil blesk
na obloze, a zjevují se nám tajemství, jež jindy zůstávají skryta v temnotách.

Renesance (francouzsky renaissance, it. rinascimento), obnovení, obrození, nový rozkvět. Epocha evropského kulturního a duchovního rozvoje (14. a 16. století) souběžného s náboženskou reformací a navazujícího na antiku, zejména platónské dědictví. Zdůrazňuje světský charakter, racionalismus, individualismus, panteistické tendence a humanismus. Typickými prvky renesančního uměleckého projevu byly harmonie, vyváženost a úsilí o všestrannou dokonalost. Studium antiky v malířství a sochařství bylo doplněno zesíleným zájmem o realitu (anatomie, perspektivní konstrukce, reálná příroda, městský a intimní interiér). Nauka o proporcích dospěla k souboru zákonů ovládajících umělecké dílo. Z Itálie (Leonardo da Vinci, Tizian, Rafael, Michelangelo), kde se renesance před polovinou 16. století obrátila v manýrismus, se rozšířila dále do Evropy – do Německa (A. Dürer, L. Cranach) a Nizozemí (J. van Eyck, R. van der Weyden).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci lidského srdce

Virtuální galerie El Greco: Kristus v domě Šimonově, kolem 1608

Architektura Romantická architektura - Zámek Konopiště

Slavné a významné dny v historii 22. červen 1941 - Den, kdy Hitler napadl Sovětský svaz

Historie olympiád Paříž 1900

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1908 - Srdceryvný maraton