12. říjen 1492
12. října 1492 janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus objevil při hledání cesty do Indie Ameriku.
Kolumbus Kryštof, italsky Colombo Christoforo, španělsky Colón – 1451-1506, italský (janovský) mořeplavec ve španělských službách; objevitel Ameriky. 1476-84 žil v Portugalsku a inspirován mapou florentského astronoma a geografa P. Toscanelliho (1397-1482) došel k názoru, že z Kanárských ostrovů je přes Atlantský oceán do Cipangu jen 4500 - 5000 km. O výhodnosti plavby tímto směrem se snažil přesvědčit portugalského krále Jana II.; po přesídlení do Španělska získal pro svůj záměr královnu Isabelu I. Katolickou. Na první cestu vyplul se třemi loděmi 3. 8. 1492 z přístavu Palos a 12. 10. přistál poblíž ostrova Watling, domnívaje se, že doplul do jihovýchodní Asie. 28. 10. přistál na Kubě, kterou považoval za asijskou pevninu. Do Španělska se vrátil 1493. Podnikl ještě tři výpravy (1493-96, 1498, 1502-04); zemřel zapomenut ve Valladolidu. Objev Nového světa (Ameriky) patří k nejvýznamnějším událostem v historii a považuje se za začátek novověku.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Kryštof Kolumbus.
Kryštof Kolumbus byl výborný navigátor,
určoval polohu své lodi podle hvězd a využíval oceánské proudy.
Z Kolumbova lodního deníku
Čtvrtek 11. října - Plul na západojihozápad. Moře bylo tak vzdemuto, jako ještě nikdy za celou dobu plavby. Spatřili pardélas a zelený rákos u samé lodi. Lodníci z karavely Pinty uviděli kus třtiny a kůl; pak vylovili hůlku, opracovanu podle všeho železem, další kus třtiny a jinou trávu, jež roste na zemi, a prkénko. Námořníci z karavely Niňi zase spatřili jiná znamení, svědčící o blízkosti země, mezi nimi šípkovou větévku plnou plodů. Při těchto znameních si všichni oddychli a rozveselili se.
Pátek 12. října - V pátek dospěli k jednomu ostrůvku v souostroví Lucayském (Bahamském), který Indiáni ve svém jazyce nazývali Guanahaní. Brzy spatřili nahé lidi a admirál spolu s Martínem Alonsem Pinzónem a jeho bratrem Vicentem Yanezem, kapitánem Niňi, se v doprovodu ozbrojenců vydali na člunu k pobřeží. Admirál vzal s sebou královskou vlajku a oba kapitáni každý praporec se zeleným křížem, který měl admirál jako znak na všech svých lodích; na praporcích byla písmena F (Ferdinand) a Y (Ysabella), každé po jedné straně kříže, a nad nimi admirálova korunka. Když vystoupili na břeh, spatřili svěže zelené stromy, mnoho vodních toků a ovoce rozličného druhu.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004
Příprava Kolumbovy výpravy vyžadovala peníze.
Po dlouhém úsilí Kolumbus získal podporu královny jedné ze španělských zemí,
Isabely Kastilské. Dohoda, kterou s ní uzavřel, mu garantovala titul námořního admirála, místokrále objevených zemí a podíl na zisku. Isabela nedodržela všechny sliby.
Velký mořeplavec zemřel v zapomnění dva roky po návratu z poslední výpravy.
Symbolické a schematické znázornění Kolumbova přistání u západoindických
(tj. amerických) ostrovů, dnešních Antil, v Karibském moři (dřevořez z tisku Kolumbova listu
o objevení Západní Indie z přelomu 15. a 16. století). Dvě z Kolumbových lodí byly karavely, vlajková loď Santa Maria pak baskický koráb, resp. koga (druh severské plachetnice).
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|