13. říjen 1781

13. října 1781 císař Josef II. vydal tzv. Toleranční patent, na základě kterého vyhlásil náboženskou svobodu v Rakousku-Uhersku.

Josef II. z habsbursko-lotrinské dynastie, 1741-1790, od 1780 český a uherský král, od 1765 císař Svaté říše římské a spoluvládce matky; syn Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského, bratr Leopolda II. Nadšený stoupenec osvícenství, autor mnoha reforem; některé byly natolik radikální, že je společnost nepřijala.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Císař Josef II.

Toleranční patent, právní předpis Josefa II. z roku 1781; v habsburských zemích (včetně českých zemí) připouštěl augšpurské (luterské), helvetské (kalvínské) a pravoslavné vyznání. Ačkoli katolicismu ponechával privilegované postavení v oblasti školství a církevní správy, občansky zrovnoprávňoval evangelíky s katolíky.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Toleranční patent z roku 1781.

Toleranční patent císaře Josefa II.
Jedním z prvních činů císaře Josefa II. bylo vydání tzv. tolerančního patentu (13. října 1781), na jehož podkladě byly vedle panujícího římskokatolického náboženství trpěny (tolerovány) i oba hlavní směry protestantismu - luterský (augšpurský) a kalvínský (helvetský), jakož i vyznání pravoslavné. Občansky byli evangelíci zrovnoprávněni s katolíky.

Její císařsko-královská apoštolská milost, naše nejmilostivější dědico-zemské kníže a pán, pán, přesvědčený z jednej strany z škodlivosti všeho přinucení svědomí a z druhej strany toho povážlivého užitku, jenž pro náboženství a pro země z opravdivej křesťanské tolerance povstává, dlé nejvyššího pod dátum 13. a receptum /přijatého, došlého/ 26. dne měsíce října roku plynujícího prošlého reškryptu /panovníkova výnosu/ se nejmilostivěji pohnuta vynalezla, příbuzným augustánského a helvetského náboženství, jako i také nevzjednocenýmu řeckýmu národu /řeckokatolickému vyznání/ privátní s jejím náboženstvím se srovnávající provozování všudy podovoliti, bez ohledu zdaliž takové kdy obyčejno a uvedeno neb neuvedeno bylo.
Jedině katolickému náboženství má přednost veřejného nábožného provozování pozůstati, obojímu protestantskému náboženství ale tak, jako již uvedenému nevzjednocenýmu řeckýmu ve všech místech, kdyby se to vedle počtu lidu dole znamenaného a dle fakultatův /přání/ obyvatelův dělati dalo a nekatoličtí by již v držení veřejného nábožného provozování postaveni nebyli, privátní exercicium /bohoslužba/ provozování dovoleno býti. Obzvláště ale dovoluje nadopáčená /výše zmíněná/ její císařsko-královská apoštolská milost předně:
Nekatolickým poddaným, kdežto se 100 familiích vychází, krásně že by oni v místě domu k modlení neb duchovního otce svého příbytku neměli, nýbrž někteří z nich i na několik hodin vzdáleni byli, vlastní dům k modlení pomimo škole vystavěti...
Za příčinou domu modlení jest řetedlné /zřetelné/ nejvyšší poručení, kterak kde by to jináče juž nebylo, on žádných zvonův, věží a žádného veřejného vstoupení z ulice, jenž by se kostelu vyrovnávati mohlo, míti nemá...
Za druhé, nekatolickým obyvatelům zamezeno není, své vlastní školmistrové, jenž od obcech se vychovávati mají, ustanoviti, na kterýž ale školdyrekcí /školské správy/ tejto zemi, co se způsobu učení a pořádku dotejká, dohlídnouti míti má...
Za třetí, nekatolickým obyvatelům jednoho místa, jestliže oni své pastory dotyrují /finančně podporují/ a vychovávají, by sobě takové vyvoliti mohli se povoluje...
Za čtvrté, práva štole /odměny za církevní úkon/ zůstanou tak, jak v Slezsku, obyčejnému farářovi pozůstavena...
Za sedmé, mohou nekatoličtí k zakoupení domův a statkův, k právu měštěnínskému a mistrovskému, k akademickým důstojnostem a k službám civilním budoucně prostředkem dišpenzací /prominutí/ se připustiti...
Za osmé, má i také, bez ohledu na rozdíl náboženství při všech volenostech a služeb zadávání, tak jako to při císařsko-královském vojanstvu každodenně bez nejmenšího pozastavení a s mnohým oužitkem se děje, jedině na náležitost a schopnost kompetentův /uchazeče, žadatele/, pak na jejich křesťanský, mravné a ctnostné živobytí skrovně se pozorovati...

Dán v Brně 27. dne měsíce října roku 1781

Kryštof hrabě z Blumegau, Franz Dominik Hilzeberg

(Doskočil, K. Listy a listiny z dějin československých (869-1938). Praha: Státní nakladatelství, 1938.)

Josef II. na dobovém obrazu.

Koruna Josefa II. je uložena ve Schatzkammer ve Vídni.
Je z pozlaceného stříbra a byla vyrobena roku 1764 ve Vídni.

Toleranční modlitebna ve Vysoké. Je otočena k ulici apsidou,
protože toleranční modlitebny nesměly mít vchod z ulice.

Toleranční pomník v Komorní Lhotce u Frýdku-Místku.
Pomník byl postaven na místě, kde se tajně scházeli evangelíci
v době náboženského útisku před vydáním Tolerančního patentu Josefa II.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák