15. říjen 1894

15. října 1894 propukla Dreyfusova aféra. Týkala se francouzského dělostřeleckého důstojníka židovského původu Alfreda Dreyfuse, který byl neprávem uvězněn kvůli obvinění z vlastizrady.

Dreyfusova aféra, 1894 zinscenovaný soudní proces ve Francii na základě podvržených falešných důkazů o špionáži důstojníka Alfreda Dreyfuse (1859-1935). Jeho odsouzení k doživotí vyvolalo protižidovskou kampaň s útoky proti republikánskému zřízení. Demokraté (E. Zola, A. France) vyvolali revizi procesu a 1906 byl Alfred Dreyfus rehabilitován.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Degradace (zbavení hodnosti) Alfreda Dreyfuse.

Ve Francii vypukla aféra kolem špionáže Alfreda Dreyfuse
Nenápadně začala 15. října 1894 největší francouzská politická aféra konce 19. století. Mladý důstojník generálního štábu Alfred Dreyfus, který byl židovského původu, byl tehdy obviněn z vlastizrady, kdy údajně předal německému vyslanectví kopie pěti tajných dokladů o činnosti generálního štábu. Kapitán Dreyfus sice od začátku vinu popíral a důkazy proti němu byly falešné a zmanipulované, přesto byl už v prosinci téhož roku odsouzen na galeje a k doživotnímu vyhnanství na Ďábelských ostrovech. Procesem s Dreyfusem, který tehdy ve Francii vyvolal silné protižidovské nálady, se ale aféra teprve rozbíhala. V březnu 1896 se objevily důkazy o Dreyfusově nevině, vedení armády ale nechtělo připustit své pochybení a skutečný pachatel byl začátkem ledna 1898 zproštěn obvinění. Nedlouho poté se ale do případu vložil spisovatel Emile Zola. Ve slavném článku J'accuse (Žaluji), který vyšel v pařížském časopisu L'Aurore, se vášnivě zastal Dreyfuse a rozsudek označil za "hanbu Francie".

Po Dreyfusovi byl zatčen i spisovatel Émile Zola
Článek vyvolal skandál a Zola byl kvůli němu odsouzen na rok vězení a pokutě (raději se uchýlil do londýnského exilu), přinesl ale naději Dreyfusovi. V novém procesu byl ale kapitán znovu odsouzen na deset let, tentokrát mu nicméně udělil prezident milost. Zcela rehabilitován byl Dreyfus až v červenci 1906 a zemřel v hodnosti plukovníka v polovině 30. let. Zola se už jeho očištění nedočkal, zemřel v září 1902.

Společenské důsledky Dreyfusovy aféry
Důsledkem Dreyfusovy aféry bylo značné omezení vlivu armády, která se tak dostala pod větší kontrolu veřejnosti a církve. Následně vše vyústilo až v konec římskokatolického náboženství jako státního náboženství ve Francii v roce 1905. Aféra také významně změnila klima ve francouzské společnosti popularizací republikánských demokratických hodnot. Díky aféře došlo ovšem také k nárůstu příznivců nedemokratické pravice, která však ve Francii, na rozdíl od Německa nebo Itálie, nikdy nezískala dominantní podporu veřejnosti.

Zdroj:
Internet - více zde

Alfred Dreyfus (1859-1935).

Alfred Dreyfus s rodinou v roce 1900.

Francouzský spisovatel Émile Zola byl za obhajování
Dreyfuse donucen odejít do ročního londýnského exilu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák