Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

17. říjen 1979  

17. října 1979 obdržela Matka Tereza Nobelovu cenu míru.

Matka Tereza
*27.8.1910 (Skopje) – †5.9.1997 (Kalkata), vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu, albánská katolická misionářka, zakladatelka Řádu milosrdenství. V osmnácti letech vstoupila do řádu loretánských sester a přijala na počest francouzské svaté Thérese de Lisieux jméno Tereza. Později 17 let vyučovala v indické Kalkatě na střední dívčí škole. V roce 1947 vystoupila z řádu a začala se věnovat pomoci chudým. O dva roky později ji papež Pius XII. povolil založit nový řád – Řád milosrdenství. Jeho prvořadým úkolem bylo starat se o chudé a opuštěné a k tomu účelu byl v prvních letech jeho činnosti přebudován starý kostel v Kalkatě. I přes odpor hinduistického okolí se brzy stal hospicem, kde se nemocní a umírající dočkali ošetření a lásky. Roku 1962 získala Matka Tereza cenu Padma Shri za obětavou pomoc potřebným, 1979 potom Nobelovu cenu za mír. Koncem 90. let 20. století se začal její zdravotní stav prudce zhoršovat, a  Matka Tereza začala uvažovat o své nástupkyni. Rezignovat na svou funkci však mohla až v dubnu 1997, neboť sestry nechtěly do čela řádu nikoho jiného. Dne 19.10.2003 byla Matka Tereza blahořečena papežem Janem Pavlem II.

Zdroj:
Internet

Matka Tereza

Matka Tereza.

Nobelova cena, Nc – prestižní mezinárodní cena udílená k výročí Nobelova úmrtí (10.12.) od 1901 z prostředků Nobelovy nadace za nejvýznamnější objevy ve fyzice, chemii, lékařství (fyziologii), za literaturu (udílí švédská akademie). Nc za mír udílí norský parlament a Nc za ekonomii (od 1969) Švédská národní banka.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Matka Tereza

Matka Tereza.

Jedna žena mi na dlouho vnesla pořádný neklid do duše. Ona mě ani nezná, ale pořád se mi motá do věcí. Máme velmi málo společného. Je to stará žena. Albánka, která vyrostla v Jugoslávii; je římsko­katolická jeptiška; která v bídě žije v Indii. Nesouhlasím s ní v základních otázkách kolem kontroly porodnosti, místa žen ve světě a v církvi a štvou mě její naivní prohlášení o tom, "co chce Bůh". Ta žena stojí mezi rozpornými názory a silami, které utvářejí osud lidstva. Dohání mě k šílenství. Rozruším se, kdykoliv zaslechnu její jméno, přečtu si její slova nebo spatřím její tvář. Já o ní ani nechci mluvit.
V ateliéru, kde pracuji, je umyvadlo. Nad umyvadlem je zrcadlo. Každý den se na tomhle místě několikrát zastavím, abych se dal do pořádku a podíval se na sebe do zrcadla. Vedle zrcadla je fotografie té zneklidňující ženy. Vždycky, když se do zrcadla podívám na sebe, dívám se také do její tváře. V té jsem toho spatřil víc, než dokážu vypovědět: a díky tomu, co vidím, chápu víc, než můžu vypovědět.
Fotografie je z desátého prosince 1979 z Osla v Norsku. Stalo se tam tohle: Malá shrbená žena ve vybledlém modrém sárí a sešlapaných sandálech převzala cenu. Z rukou krále. Cenu financovanou z odkazu muže, který vynalezl dynamit. Ve velkém honosném sále, plném sametu, zlata a křišťálu. Obklopená vznešenými a slavnými lidmi ve slavnostních černých oblecích a elegantních róbách. Přihlížejí bohatí, mocní, vynikající a talentovaní lidé tohoto světa. A tam uprostřed veškerého dění je drobná žena v sárí a sandálech. Matka Tereza z Indie. Služebnice chudých, nemocných a umírajících. To ona přebírá Nobelovu cenu míru.
Žádný šáh ani prezident, král, generál, vědec či papež; žádný bankéř, žádný kartel ani obchodní či ropná společnost, ani ajatolláh nemají v ruce klíč k takové moci jako ona. A nikdo není tak bohatý. Protože ona má nepřemožitelnou zbraň proti zlu na této zemi - laskavé srdce. A také má nepřeberné bohatství tohoto života - bohatství soucitné duše.
Prosekat se příkrovem nenapravitelného cynismu a mít na to jediný nástroj - neústupnou lásku; ukázat cestu, jak léčit rány lidstva; převést příběh milosrdného samaritána do reality; a žít tak pravdivým životem a zářit z postranních uliček Kalkaty - to vše vyžaduje odvahu a víru, jež si v sobě nepřiznáme, ale bez nichž nemůžeme.
Neumím její jazyk. A přesto ke mně promlouvá její život velice jasně. Mám pocit, že mě kárá a zároveň mi žehná. Nevěřím, že jeden člověk na tomto světě hodně dokáže. A přece tam v Oslu stála a působila na okolní svět. Nevěřím v jejího Boha. Ale zahanbuje mne síla její víry. A věřím v Matku Terezu.
Prosinec V Oslu. Poselství světu v době Vánoc je poselství pokoje. Ne pokoje dítěte, které kdysi dávno spalo v jesličkách. A už vůbec ne pokoje, který si spojujeme s vydatnou večeří a šlofíkem u krbu pětadvacátého prosince. Ale pokoje nezlomného, vitálního a životodárného, který vychází z pozoruhodného gesta, jež jedna prostá žena ve vybledlém sárí a odřených sandálech toho večera udělala. Pokoj duše. který pochází z pořádného kusu práce.
O několik let později na velké konferenci kvantových fyziků a mystiků různých náboženských směrů, v hotelu Oberol Towers v Bombaji, jsem tu tvář spatřil znovu. Stál jsem u bočních dveří v hotelové hale a najednou jsem ucítil, že někdo je vedle mne. Stála tam ona. Sama. Přišla promluvit na konferenci jako host. Podívala se na mě a usmála se. Ještě dnes vidím její obličej.
Vyšla na tribunu a posunula pořad jednání z intelektuálního bádání k morální aktivitě. Zkoprnělému publiku pevným hlasem sdělila: "Nemůžeme dělat velké věci, pouze malé věci s velkou láskou."
Rozpory mezi životem a vírou jsou u ní na rozdíl ode mne zanedbatelné. A zatímco já se potýkám s pocitem marnosti nad bezmocností jedince, ona rovnou začne svět měnit. Zatímco já toužím, abych měl více prostředků a větší možnosti, ona využívá to, co má, a dělá, co v daný okamžik může.
Zneklidňuje mne, vyvádí z rovnováhy, zahanbuje. Co to je - co ona má a já ne?
Jestli kdy bude skutečný pokoj na této zemi, ráj pro lidstvo, bude to zásluhou žen, jako je Matka Tereza. Pokoj není něco, po čem toužíte, ale něco, co vytváříte, na čem pracujete, co jste a co rozdáváte.

(Robert Fulghum: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.)

Myslím na děti na této planetě, které se na svět dívají přes ostnatý drát a žijí na ošklivé hromadě odpadků, za kterou nemohou a kterou nikdy nemohou zlikvidovat. Nemyjí si před jídlem ruce. Není tam nikde voda. Ani mýdlo. A některé ty děti nemají ruce, které by si mohly umýt. Netuší nic o teplých koláčcích a studeném mléce, znají jen okoralé zbytky a hlad. Nemají peřinky, do které by se mohly zachumlat, a po obědě si nezdřímnou, protože zavřít oči je moc nebezpečné.
Neznají školku, kde se maluje prstem a zpívají se písničky. Jenom mizernou školu kruté každodennosti. Jejich učitelkami nejsou příjemné, starostlivé ženy. ale lhostejně je vyučují Bolest, Bázeň a Bída. Jako děti všude na světě, povídají si tyhle děti o strašidlech. Jenže ta jejich jsou opravdová - viděly je na vlastní oči. Za bílého dne. A my nechceme vědět, co se naučily.
Ale stejně to víme.

(Robert Fulghum)

V roce 1985 obdržela Matka Tereza Medaili svobody od amerického prezidenta Ronalda Reagana

V roce 1985 obdržela Matka Tereza Medaili svobody
od amerického prezidenta Ronalda Reagana.
U předání medaile byla i Reganova manželka Nancy.

Matka Tereza v roce 1989

Matka Tereza v roce 1989.

Socha Matky Terezy před univerzitou v Tiraně v Albánii

Socha Matky Terezy před univerzitou v Tiraně v Albánii.

Pamětní kámen v rodišti Matky Terezy

Pamětní kámen v rodišti Matky Terezy.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
29. března 1372 došlo k slavnostnímu zasvěcení Emauzského kláštera v Praze

Virtuální galerie
Více zde.
Zurbarán Francisco de: Svatá Casilda, 184 x 90 cm (Madrid, Prado)

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
4. duben 1968 - Den vraždy Martina Luthera Kinga

Historie olympiád
Více zde.
Chamonix 1924

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1986 - Maradonova "Ruka Boží"


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!