18. říjen 1865
18. října 1865 francouzský král Ludvík XIV. zrušil edikt nantský, který chránil protestanty.
Edikt nantský, 1598 výnos francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského zaručující náboženskou svobodu a občanskou rovnost hugenotům. 1685 zrušen Ludvíkem XIV.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Jindřich IV. vydává edikt nantský
Roku 1598 vydal Jindřich IV. Navarrský edikt nantský. Ten hugenotům dával svobodu konat na vlastních panstvích bohoslužby, umožňoval jim vykonávat veřejné funkce a zaručoval jim rovnoprávné postavení před zákonem. Jindřich úzkostlivě dbal na to, aby úřady rozděloval nestranně. Tak si udržel věrnost obou stran a svou vůli proměnil v zákon. Roku 1599 zahrnul výčitkami svárlivé toulouské měšťany a vybídl je: "Je nejvyšší čas, abychom my všichni, kdo jsme zpiti válkou, opět vystřízlivěli!" A oni ho – stejně jako konečně sjednocená celá Francie – skutečně poslechli.
Text převzat z:
Kdy, Kde, Proč & Jak se to stalo, Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o. Praha, 1997
Edikt nantský.
Jindřich IV. triumfálně vjíždí do Paříže v březnu 1594, tři týdny poté,
co byl v katedrále v Chartres korunován francouzským králem. Jindřich přestoupil zpět ke
katolictví a o čtyři roky později podepsal edikt nantský (vlevo); ten protestantům uděloval
značnou míru náboženských svobod, včetně práva konat ve stanovených
oblastech veřejné bohoslužby. Přestože katolická církev proti ediktu vystupovala,
zůstal v platnosti až do října 1685, kdy ho zrušil Ludvík XIV.
Jindřich IV. Navarrský.
Jindřich IV. Navarrský, 1553-1610 (zavražděn), od 1562 navarrský a od 1589 francouzský král. Od 1569 vůdce hugenotů; při svatbě s Markétou z Valois došlo k vraždění hugenotů (bartolomějská noc). Přestoupil ke katolicismu, poté opět k hugenotům. Od 1554 dědic francouzského trůnu, s čímž nesouhlasili Guisové (katolická liga) a Španělé; po porážce katolické ligy opět přestoupil ke katolicismu a 1594 korunován. 1598 vydal edikt nantský. 1609 konflikt s Habsburky.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Francouzský král Ludvík XIV. roku 1701 na obraze Hyacintha Rigauda.
Běžnou součástí módy společensky vyšších vrstev se stala paruka.
Ludvík XIV. byl nazýván "král Slunce".
Proslul i prohlášením: "Stát jsem já!"
Ludvík XIV. z dynastie Bourbonů, 1638-1715, od 1643 francouzský král. Dovršil královský absolutismus, těžil z vedoucího postavení Francie po třicetileté válce. Během své expanze vyvolal 1667-68 devoluční válku, 1672 až 1678 válku o Nizozemí a 1701-14 vedl válku o dědictví španělské. Ve vnitřní politice podporoval rozkvět kultury (barokní klasicismus); 1685 zrušil edikt nantský.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|