Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

2. říjen 1944

2. světová válka – Východní fronta, Varšavské povstání, Polsko
Po hořké dvouměsíční bitvě poslední Poláci ve Varšavě kapitulovali. Němci evakuovali zbývající obyvatelstvo a začali systematicky srovnávat se zemí to, co ještě z Varšavy zbývalo. Ztráty Poláků dosáhly 150 000, německý velitel generál SS Erich von dem Bach-Zelewski nahlásil ztrátu 26 000 mužů.

Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004

Povstání začíná - hlídka poručíka Jankowského vyráží do akce

1. srpen 17:00.
Povstání začíná - hlídka poručíka Jankowského vyráží do akce.

Varšavské povstání
Už několik dnů čekala celá Varšava na chvíli, kdy konečně nadejde hodina označená kryptonymem W. Stalo  se tak 1. srpna v 17 hodin. V tu chvíli začalo v celé Varšavě povstání, jehož cílem byla likvidace německé posádky a obsazení města polskými vlasteneckými silami. Výbuch povstání byl spojen s faktem, že se k Varšavě blížily silné oddíly Rudé armády. Kdyby město osvobodily, podpořilo by to pozici polských komunistů; kdyby naopak premiér Mikolajczyk s polskou exilovou vládou mohl přivítat Rudou Armádu v osvobozeném hlavním městě, posílilo by to jeho pozici při očekávaném vyjednávání se Stalinem. Konečné rozhodnutí padlo na velitelství Armii Krajowé 31. července, kdy se na předměstí Varšavy objevilo několik tanků 1. běloruského frontu maršála Rokossovského. Ve Varšavě bylo v té době asi 20 000 německých vojáků a asi 40 tisíc vojáků  Armii Krajowé, kteří však byli daleko hůře vyzbrojeni než Němci. Jednotky AK na počátku povstání dobyly řadu strategických bodů ve městě. Do 4. srpna se jim podařilo obsadit značnou část Varšavy, ne však mosty přes Vislu a varšavské letiště. V tu chvíli se ale sovětská ofenzíva zastavila; názory na důvody tohoto kroku se rozcházejí. Sověti tvrdili, že vyčerpaná armáda potřebovala před překročením Visly odpočinek, Poláci a značná část západních odborníků se domnívají, že Stalin nařídil zastavení postupu Rudé armády záměrně, protože mu potlačení povstání německými silami vyhovovalo. Nacistické oddíly přešly do protiútoku a začaly postupně dobývat jednu varšavskou čtvrť za druhou; přitom se dopouštěly ukrutností vůči civilnímu obyvatelstvu. Obergruppenführer SS Erich von dem Bach-Zelewski dostal rozkaz potlačit povstání nasazením zvláštních jednotek SS a ty si počínaly nevídaně brutálně. Jen do 12. srpna, kdy dokončily německé jednotky obklíčení Starého Města, zahynulo při hromadných popravách 40 000 Poláků. Obrovská převaha vojáků i zbraní rozhodla o tom, že velitel obklíčené jednotky plukovník Ziemski vydal rozkaz, aby se zbytek bojovníků pokusil probít na vlastní pěst složitým systémem kanálů ze středu města.
Varšavské povstání, jemuž ze strany Rudé armády byla odepřena jakákoliv pomoc, zásobovala jen letadla pilotovaná polskými, americkými a britskými letci (shozeno bylo 230 t zbraní a munice, sestřeleno 41 letadel); bylo proto odsouzeno k porážce. Poslední dny září byly i posledními dny povstání. Jeho bilance byla krutá: 150 000 obyvatel Varšavy zahynulo a dalších 150 000 bylo vyvezeno na nucené práce do Německa. 40 000 obránců Varšavy bylo deportováno do koncentračních táborů.

Text převzat z:
Kronika 20. století, 1940-1949, Fortuna Libri ve spolupráci s Lidovými novinami (díl pátý), Praha, 2007

Vlajka Zemské armády: polské národní barvy a kotwica, symbol Bojujícího Polska

Vlajka Zemské armády: polské národní barvy a kotwica, symbol Bojujícího Polska.

Razie proti civilnímu obyvatelstvu (během židosvkého povstání)

Razie proti civilnímu obyvatelstvu (během židosvkého povstání).

Židovští bojovníci

Židovští bojovníci ve varšavském ghettu zesilují opevnění
na začátku jejich povstání proti Němcům.

Boje v ulicích

Boje v ulicích.

Mladý polský povstalec, s ještě mladším "pomocníkem"

Mladý polský povstalec, s ještě mladším "pomocníkem".

Povstalci používali de facto pouze zbraně, munici a pomocné vybavení sebrané Němcům

Povstalci používali de facto pouze zbraně, munici a pomocné vybavení sebrané Němcům.

Židovský bojovník se vzdává ve varšavském ghettu

Židovský bojovník se vzdává ve varšavském ghettu poté,
co jednotky SS začaly čistit ulici za ulici.

Zničená Varšava v lednu 1945

Zničená Varšava v lednu 1945.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
25. června 1950 začala útokem severokorejské armády Korejská válka

Virtuální galerie
Více zde.
Monet Claude: Katedrála v Rouenu, západní průčelí za úsvitu, 1894, 100 x 66 cm

Architektura
Více zde.
Neoklasicismus - Bazilika svatého Štěpána v Budapešti v Maďarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
7. březen 1876 - Den, kdy byl patentován telefon

Historie olympiád
Více zde.
Saint Louis 1904

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1980 - Zázrak na ledě


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!