Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

29. říjen 1946

Vyhnání sudetských Němců z Československa po 2. světové válce.
29. října 1946 byl vypraven poslední transport osob německé národnosti z Československa.

Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válce

Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válce.

Zrod myšlenky na vystěhování Němců
Myšlenka na odsun Němců z Československa nebyla nová. Většina Čechů byla přesvědčena, že zánik republiky na podzim 1938 a na jaře 1939 je důsledkem podvratné činnosti sudetských Němců, kteří odmítli demokratické ideály, jimiž se Československo po celou dobu své existence řídilo, a že dali i v posledních svobodných volbách, k nimž v Československu došlo, přednost "německému světovému názoru", tedy nacistické totalitě, k níž se hlásila Henleinova Sudetoněmecká strana, a připojení sudetoněmeckého území k Hitlerově diktátorské Třetí říši. Toto zklamání se postupem času, úměrně tomu, jak se projevovala německá brutalita v Protektorátu Čechy a Morava, měnilo v hlubokou nenávist. Zatýkání českých vlastenců, masové popravy, vyhlazení Lidic a Ležáků, zavření českých vysokých škol, rušení kulturních a vědeckých organizací a nakonec i pověsti o tom, že se Němci chystají český národ zlikvidovat, poněmčit a vysídlit, které se po skončení války potvrdily, vedly ke stále sílícímu přesvědčení, že s Němci již v jednom státě žít nechtějí a že Němce jakožto původce všeho zla je třeba z republiky vystěhovat.
"Nenávist k Němcům je strašná," sdělili představitelé domácího protiněmeckého odboje na jaře 1944 prezidentu Benešovi do Londýna, "protože není skoro rodiny ve městech i na venkově, která by nebyla někoho ztratila popravou nebo nebyla postižena uvězněním některého příslušníka v koncentračním táboře. Nože si chystá buržoazie stejně jako dělnictvo. "Exilová vláda ani dr. Beneš nebyli zpočátku nadšeni myšlenkou na odsun sudetských Němců, prezident hledal jiná možná řešení a netajil se jimi. Když v létě 1944 hovořil v rozhlasovém projevu o možnosti nového zapojení německých spoluobčanů do života v osvobozené demokratické republice, odpověděl mu domácí odboj 10. července 1944 rozhořčeně: "Po poslední řeči dr. Beneše bylo v Čechách zklamání, protože chce loajální Němce nechat u nás. Není loajálních Němců, všichni jsou stejní a v nejlepším případě z dětí loajálních Němců vyrostou zase pangermáni. Nesmějí zůstat, ani kdyby se jim daly pouze české školy, protože budou soukromě v dětech udržovat německého ducha..."
Nakonec se s myšlenkou na vystěhování Němců z Československa ztotožnila i exilová vláda v Londýně a za své ji přijalo i moskevské vedení KSČ. Ostatně, československý postoj nebyl ojedinělý, obdobně se k likvidaci své německé menšiny stavěly i Polsko, Jugoslávie či Sovětský svaz, ale také Holandsko, stejně jako Dánsko. S odsunem německého obyvatelstva ze zemí střední a východní Evropy, ale také z těch částí Německa, které připadly po válce Polsku a Sovětskému svazu, vyslovila nakonec souhlas i konference vedoucích představitelů vítězných mocností, bojujících proti hitlerovskému Německu, konaná ve dnech 17. července až 2. srpna 1945 v Postupimi u Berlína.

Použitá literatura:
Kocian, J.; Pernes, J.; Tůma, O. a kol: České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály
a aféry z českých dějin let 1848-1989, nakladatelsví Barrister & Principal Brno, 2004

Revoluční gardy vyhánějí Němce

Revoluční gardy vyhánějí v rámci "divokého odsunu" Němce ze slezského Frýdku.

Němci nastupují do vlaků

Němci nastupují do vlaků.

Odsun Němců
Přesné údaje o počtu Němců na území Československa roku 1945 nebyly: podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 1930 zde žilo 3 232 000 obyvatel německé národnosti, tedy 21,9 % vší populace. Většina z nich měla nyní odejít - zůstat mohli jen ti, kdož se aktivně zapojili do boje proti nacismu. Podle rozhodnutí vítězných mocností měl jejich odsun proběhnout "spořádaným a humánním způsobem" a měla jej zajistit a zorganizovat československá vláda. Směrnice o provedení odsunu však byla schválena až 14. prosince 1945 a vlastní odsun oficiálně započal 25. ledna 1946. Jeho ukončení oznámil na schůzi československého parlamentu 24. října 1947 ministr vnitra Václav Nosek. V rámci tzv. řádného odsunu vysídlily podle jeho slov československé orgány 2 165 135 Němců, z toho 1 415 135 do americké okupační zóny Německa a 750 000 osob do sovětské zóny. Na území republiky podle jeho slov zůstalo ještě asi 300 000 lidí německé národnosti. Rozdíl v početním stavu německého obyvatelstva v Československu před válkou a v době skončeného odsunu vysvětloval Nosek tím, že jej tvoří osoby, které bud' padly za války, utekly, samy odešly za hranice nebo se na naše území po skončení války nevrátily, protože třeba padly do spojeneckého zajetí.
Nehovořil však o těch, kteří se stali obětí vyřizování účtů bezprostředně po skončení války, ani o těch, kteří byli z republiky vysídleni v rámci tzv. "divokého odsunu". Avšak ten - jak vzpomíná prof. Černý - existoval a docházelo k němu již v prvních hodinách a dnech po zhroucení nacistické moci na různých místech Československa. Zejména v jeho průběhu se odehrávalo nejhorší porušování práva a zásad humanity. A právě to byl ten největší český průšvih, k jakému v této době a v této souvislosti došlo: dlouho potlačovaná nenávist vůči německým okupantům vyústila v lynčování, krutosti a zvěrstva, jichž se Češi často dopouštěli na Němcích - většinou vinných nejhoršími zločiny a kompromitovaných aktivní podporou nelidského nacistického učení - nyní však bezbranných a bezmocných. Ne odsun sám, který nepochybně byl výrazem historické spravedlnosti, ale nelidské excesy, k nimž v jeho průběhu docházelo. Místo upalování zaživa, topení v Labi či rány z revolveru do týla měli být vydáni spravedlnosti a postaveni před řádný soud. Tímto oběť klesla na úroveň viníka a její mravní převaha vzala za své.
"Tehdy se rodilo špatné svědomí našeho národa. Objevilo se, že obraz, jejž jsme si po celé století právem budovali o myšlenkové a mravní podstatě českého národa, nám naše luza obratem několika měsíců proměnila v mýtus lživě lichotivý, v prázdnou iluzi. Zač lepšího než naši protivníci se od května 1945 chceme vydávat? " ptá se ve svých Pamětech profesor Václav Černý za nás za všechny.

Použitá literatura:
Kocian, J.; Pernes, J.; Tůma, O. a kol: České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály
a aféry z českých dějin let 1848-1989, nakladatelsví Barrister & Principal Brno, 2004

Sběrné středisko pro Němce

Jedno ze sběrných středisek,
kde byli Němci soustředěni před transferem.

Obrázek z Dikobrazu z roku 1945: "Jak přimašírovali…"

Obrázek z Dikobrazu z roku 1945: "Jak přimašírovali…"

"Jak odmašírovali…"

"Jak odmašírovali…"

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
25. června 1950 začala útokem severokorejské armády Korejská válka

Virtuální galerie
Více zde.
Monet Claude: Katedrála v Rouenu, západní průčelí za úsvitu, 1894, 100 x 66 cm

Architektura
Více zde.
Neoklasicismus - Bazilika svatého Štěpána v Budapešti v Maďarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
7. březen 1876 - Den, kdy byl patentován telefon

Historie olympiád
Více zde.
Saint Louis 1904

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1980 - Zázrak na ledě


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!