Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

4. říjen 1582

4. října 1582 papež Řehoř XIII. zavedl v Itálii, Francii, Portugalsku a Španělsku gregoriánský kalendář. Po 4. říjnu hned následoval 15. říjen.

Řehoř XIII.

Řehoř XIII.

Řehoř XIII. a gregoriánský kalendář
Řehoř XIII. (vlastním jménem Ugo Buoncompagni) žil v letech 1502-1585, papežem byl v letech 1572-1585. Narodil se 7. ledna 1502 v Bologni, zemřel 10. dubna 1585 v Římě. Studoval právní vědy na univerzitě v Bologni, kde graduoval již v mladém věku jako doktor církevního kánonu a civilního práva. Později na této univerzitě sám vyučoval právní vědy. Během svého pontifikátu uskutečnil řadu kroků, z nichž mnohé bychom dnes mohli prohlásit za kladné a jiné záporné. Mezi ty kladné bezesporu patří to, že stanovil jeden den v týdnu pro veřejné audience, během kterých měl k němu přístup kdokoliv. S otazníkem je třeba přijímat jeho jmenování komise kardinálů, jejímž úkolem bylo sestavit "Index zakázaných knih".
Nejznámější je v dějinách svým počinem z roku 1582, kdy rozhodl o reformě juliánského kalendáře. Ve své bulle Inter gravissimas popsal nutnost korekce dosavadního kalendáře. Od té doby známe tento reformovaný kalendář jako gregoriánský kalendář.
Ovšem vydat bulu a prosadit její obsah jsou dvě různé věci. Řehoř - ačkoliv formální hlava křesťanského světa - si nedělal žádné iluze ohledně své schopnosti bulu prosadit. Už jen fakt, že fiskální rok bude o 10 dní kratší: jak tedy s vybíráním daní nebo úplatami za dny, kdy měli poddaní robotovat na panském? Jak třeba s úroky? Především nechal papež text buly vyvěsit na vrata všech kostelů, což ještě bylo v jeho kompetenci. Podpořil dále její váhu rozesíláním vysvětlujících listů (již v roce 1577!) nejvýznamnějším panovníkům v Evropě, významným univerzitám atd. Co se týče financí, např. všichni věřitelé měli nařízeno prodloužit dlužní úpisy o 10 dní. Aby se předešlo nedorozuměním, byl tisk nových kalendářů povolen jen úředně schváleným tiskařům.
Gregoriánský kalendář přesto nebyl všude přijat ihned. Tam, kde měla katolická církev pevné pozice (Francie, Španělsko, Portugalsko, část Itálie) se setkal s nejmenšími problémy. Flandry, Švýcarsko a Nizozemí ho přijali k 1.1.1583, Polsko roku 1586 atd.
V Českém království to bylo zajímavé. Rudolf II. nařídil mandátem skok z 6.1.1584 na 17.1.1584. Čeští stavové to ukázněně akceptovali. Moravští stavové se však urazili a žádnou změnu neprovedli s odůvodněním, že císařovo nařízení přišlo dřív než sněmovní usnesení. Ach ti Moravané! Dali si říci až 8.července téhož roku a nařídili, že skok má být proveden z 4.10. na 15.10. 1584. Následovali tedy Řehoře s přesně dvouletým opožděním. V Čechách se proto v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. Na Slovensku se kalendář změnil až r. 1587.
Německé státy a ostatní protestantské země přijali úpravu až kolem roku 1700. V Anglii přijali příslušný zákon až v roce 1752 a přeskočili jím už 11 dní. V relativně demokratické Anglii vůbec vyvolala změna kalendáře bouře i mezi lidem obecným, a zas to bylo o penězích: úprava mezd, činží a dalších plateb - ale i to, že někdo měl mít narozeniny a neměl je a nedostal tedy dárky!
V Řecku přijali změny dokonce až v r. 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy. V Rusku platil juliánský kalendář až do r. 1918 (tj. včetně revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu).

Zdroj:
Z historie kalendáře - více zde

Detail na hrobce Řehoře XIII. ukazuje zavádění gregoriánského kalendáře

Detail na hrobce Řehoře XIII. ukazuje zavádění gregoriánského kalendáře.

Busta Řehoře XIII.

Busta Řehoře XIII.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
27. června 1950 byla popravena Milada Horáková. Stala se obětí justiční vraždy komunistického režimu 50. let v Československu

Virtuální galerie
Více zde.
Gentileschi Orazio: Hráčka na loutnu, kolem 1610, 144 x 129 cm

Architektura
Více zde.
Římská architektura - Koloseum je amfiteátr v centru města Říma v Itálii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. červen 1908 - Den tunguzské katastrofy

Historie olympiád
Více zde.
Stockholm 1912

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Baseball, 1960 - Nejslavnější odpal v dějinách baseballu


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!