Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

9. říjen 1636

9. října 1636 zemřel Karel starší ze Žerotína, moravský šlechtic a politik. Narodil se 15. září 1564.

Karel starší ze Žerotína, 1564-1636, moravský šlechtic, člen jednoty bratrské, představitel moravských nekatolických stavů; 1608-15 moravský hejtman. Nepřipojil se k českému stavovskému povstání 1618-20. Autor pozoruhodné korespondence, již vedl s významnými českými i zahraničními osobnostmi.

Žerotínové, moravský šlechtický rod, známý od 14. století. V 15. století pronikli do panského stavu a dosáhli majetku i politického vlivu. Vymřeli v 1. polovině 20. století.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Karel starší ze Žerotína

Karel starší ze Žerotína.

Karel Starší ze Žerotína moravský šlechtic a politik
Žerotínové jsou starou vladyckou moravskou rodinou, povýšenou roku 1478 do panského a v 18. století do hraběcího stavu. Jméno má podle vsi Žerotín na Olomoucku. Karel Starší byl nejvýznamnější postavou rodu. Majetek měl zejména na Moravě (Rosice, Třebíč, Přerov), ale i v Čechách (Brandýs nad Orlicí). Na jeho náměšťském panství, v Kralicích nad Oslavou, byla v bratrské tiskárně vytištěna Bible kralická (1596). Karel byl od dětství vychováván v českobratrské víře. V dospělosti se stal ochráncem a světskou hlavou Jednoty bratrské na Moravě (to mu později vyneslo přezdívku "kacířský baron"). Na svých studijních cestách v letech 1578 – 87, zejména za pobytů v Německu, Francii a Švýcarsku, získal nejen rozsáhlé znalosti právnické, teologické a jazykové, ale i mimořádnou orientaci v evropské politice a kontakty s jejími předními osobnostmi, které udržoval i po návratu do vlasti. Ve Francii se netajil názorovou spřízněností s hugenoty, krále Jindřicha IV. podporoval i finančně.
Doma se krátce věnoval vojenské kariéře (např. roku 1594 velel moravské jízdě ve válce proti Turkům), více jej však přitahovala politika. Veřejnou činnost zahájil jako člen moravského zemského soudu. Podporoval ho jeho strýc Fridrich, zemský hejtman, pod jehož vedením získal Karel Starší zkušenosti a uznání, takže se po Fridrichově smrti (1598) stal prvním mužem stavovské obce a evangelické jednoty a prakticky vůdčí osobností protestantské stavovské opozice. Žerotínův rostoucí vliv vyvolal nevraživost v katolických kruzích a vedl dokonce k inscenovanému procesu, v němž byl obviněn ze zlehčování císařského majestátu, velezrádného spojení s Francií a falckým kurfiřtem. Žerotín se sice obhájil, ale byl zbaven úřadu a stáhl se do ústraní. Jeho stoupenci, zejména pan Jiřík z Hodic, mu apatii vytýkali. Karel Starší reagoval proslulou Apologií, dopisem, ve kterém podrobil ostré kritice současnou situaci v zemi, poměry u dvora, nejednotu, sobectví a neschopnost představitelů stavů. V této písemné obraně se plně projevil Žerotínův rozhled, myšlenkové bohatství i formální vybroušenost stylu a jazyka. Nepříliš optimistické politické úvahy a předpovědi Karla Staršího se v budoucnu většinou potvrdily. Do politického života se vrátil v době mocenského rozkolu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Toho měla podpořit rakousko-uhersko -moravská konfederace, pro kterou se Žerotín snažil získat i české stavy. Ti však stáli na straně Rudolfa II., s nímž jednali o splnění svých požadavků (1609, Majestát - dokument o náboženských svobodách). Čechy a Morava se dokonce dočasně rozdělily. Na základě tzv. libeňské smlouvy z června 1608 se vlády na Moravě ujal Matyáš. Karel Starší se stal zemským hejtmanem. Byla mu svěřena péče o stavovské peníze, především se však snažil zmírňovat rozpory ve společnosti. Se znepokojením sledoval narůstající vliv katolických radikálů i vnitřní rozklad stavovské politiky. Znechucen tímto vývojem požádal v únoru 1615 o zproštění funkce zemského hejtmana. O tři roky později, po vypuknutí stavovského povstání, však stál znovu v čele moravské politiky. Matyáš i čeští stavové od něj čekali podporu, realista Žerotín však považoval stavovskou vzpouru za neuváženou a nevěřil v její úspěch. Jako stoupenec Chelčického byl přesvědčeným odpůrcem řešení konfliktů násilím. Proti snahám moravských radikálů prosadil neutralitu Moravy a snažil se zprostředkovat smírné narovnání sporu, aby nepřerostl ve válku. Byl takřka jediným čelným představitelem Jednoty bratrské, jehož autoritu respektoval i vídeňský dvůr, kde se také zúčastnil jednání, byl svědkem Matyášovy smrti i nekompromisního postupu Ferdinanda II. Po vítězství opozice na Moravě v roce 1619 sice na Žerotína nikdo nevztáhl ruku, byl však držen v domácím vězení. Po Bílé hoře ho naopak rozporné, ale jedinečné postavení mezi vítězi a poraženými uchránilo před perzekucí osobní i majetkovou. Žerotín své pozice využil k tomu, aby zaštítil alespoň duchovní špičky Jednoty. Poskytl na svém panství v Brandýse nad Orlicí azyl třem desítkám pronásledovaných bratrských kněží i s jejich rodinami. V letech 1622-25 tam pobýval i Jan Amos Komenský, kterého Karel Starší uznával a podporoval už dlouho předtím. Po staroměstské exekuci podporoval i rodinu popraveného Václava Budovce z Budova, s nímž se v době povstání názorově rozešel. Podařilo se mu také přemístit bratrskou tiskárnu do Lešna a knihovnu do Vratislavi. Ačkoliv mu jako jedinému evangelickému šlechtici Habsburkové nabídli možnost zůstat na svém panství (přestoupí-li na katolickou víru), Karel Starší protekce nevyužil. Dobrovolně odešel do vratislavského exilu. Občas do Čech i na Moravu zajížděl. Od roku 1633 žil v Přerově, kde vážně onemocněl a po třech letech zemřel.
Karel Starší ze Žerotína byl mimořádnou politickou a kulturní osobností českých zemí v době předbělohorské a zároveň nejvýznamnějším představitelem moravské zemské politiky a vlastenectví. Vzdělaností a všeobecným rozhledem vynikal nad ostatní aristokraty své doby, stejně jako zásadovostí a charakterem.

Zdroj:
Internet - více zde

Karel starší ze Žerotína

Karel starší ze Žerotína.

Busta Karla staršího ze Žerotína na nádvoří brněnské Nové radnice

Busta Karla staršího ze Žerotína na nádvoří brněnské Nové radnice.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. září 1633 byl Galileo Galilei souzen Inkvizicí, že Země obíhá kolem Slunce

Virtuální galerie
Více zde.
Morisotová Berthe: Přístav v Lorientu, 1869, 44 x 73 cm

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Tančící dům v Praze

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
28. červen 1914 - Den, kdy byl spáchán atentát v Sarajevu

Historie olympiád
Více zde.
Los Angeles 1984

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Box, 1997 - Mike Tyson kouše ucho


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!