10. listopad 1982

10. listopadu 1982 zemřel Leonid Iljič Brežněv - sovětský komunistický politik, který stojí za sovětskou vojenskou intervencí do Československa v roce 1968.

Brežněv Leonid Iljič, 1906-1982, sovětský politik. V 50. letech předák komunistických organizací v Moldavsku a Kazachstánu, od 1957 člen nejužšího sovětského vedení, blízký spolupracovník Nikity Sergejeviče Chruščova, od 1964 generální tajemník komunistické strany, postupně upevňoval svoji mocenskou pozici, od 1977 předseda Nejvyššího sovětu. S jeho érou spjaty sovětské vojenské intervence v ČSSR (1968) a Afghánistánu (1979) a prohlubující se sociálně ekonomická krize v SSSR.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Brežněvova doktrína, neoficiální označení politické linie sovětského vedení vůči státům východního bloku v polovině 60. let až polovině 80. let. Omezovala suverenitu satelitních zemí a umožňovala sovětský mocenský zásah včetně vojenské intervence v případě ohrožení pozice prosovětského komunistického vedení. V nejvýraznější podobě Brežněvova doktrína uplatněna 1968 při okupaci Československa.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Brežněv na 7. sjezdu komunistické strany NDR (1967).

Zemřel nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv
Jméno bývalého komunistického vůdce Leonida Brežněva je nejvíce spojováno s obdobím stagnace sovětské společnosti, s rostoucí silou SSSR na mezinárodní scéně a s takzvanou Brežněvovou doktrínou omezené svrchovanosti socialistických zemí. Pod jeho vedením tak SSSR vpadl do Afghánistánu a pro Čechy a Slováky je jméno Brežněva navždy spojeno s invazí vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Leonid Iljič Brežněv se narodil 19. prosince 1906 v ukrajinském průmyslovém městečku Kamenskoje. V 15 letech začal pracovat, v 17 letech vstoupil do komsomolu a v roce 1931 se stal členem komunistické strany. Jeho stranická kariéra začala stoupat až po službě v Rudé armádě (1935-1936). Strmá byla Brežněvova kariéra politického komisaře během druhé světové války, jejíhož konce se dočkal jako náčelník politického oddělení 18. armády v Poličce na Vysočině. Z války odešel jako generálmajor, v roce 1976 se stal maršálem SSSR.
Brežněv se chopil moci v říjnu 1964 a v čele SSSR stál 18 let. Nikdo jiný s výjimkou Josifa Stalina nebyl tak dlouho sovětským vůdcem. V posledních letech života ho však stáří, nemoci, léky i alkohol zbavily možnosti pracovat a jeho neutěšený stav byl veřejným tajemstvím. Málokterý státník se stal terčem posměchu jako on. Hruď pokrytá vyznamenáními, polibky se spřízněnými soudruhy a husté obočí, tak se také vzpomíná na tohoto muže, na jehož vládnutí část Rusů stále vzpomíná s nostalgií.
Za jeho vlády začalo stagnovat sovětské hospodářství a SSSR pokračoval ve zbrojení. Patří k ní také tzv. Brežněvova doktrína, která přisuzovala Moskvě právo zasahovat v jiných státech východního bloku při "obraně socialismu". Výsledkem byl rok 1968 v Československu a vpád Sovětů do Afghánistánu v roce 1979. Na druhou stranu se sešel s několika prezidenty USA a se svými americkými protějšky podepsal několik odzbrojovacích smluv (SALT 1 a 2). Byl také jedním ze strůjců politiky uvolnění. Vývoz surovin zajistil v zemi relativně slušnou životní úroveň. V roce 1980 se v Moskvě konala letní olympiáda, která byla poznamenána bojkotem některých zemí kvůli Afghánistánu.
S manželkou Viktorií měl Brežněv dceru Galinu a syna Jurije. Patřila k němu i touha po vyznamenáních, okázalých poctách a drahých autech. Jeho vášní byly údajně i ženy a lov. V roce 1969 přežil pokus o atentát.

Zdroj:
Internet - více zde

Bývalý sovětský komunistický vůdce Leonid Iljič Brežněv.

Brežněv v roce 1973 diskutující s Nixonem.

Jimmy Carter & Leonid Brežněv při ratifikaci SALT-2 (1979, Vídeň).

Leonid Iljič Brežněv.
Osoba, která stála v čele Sovětského svazu bezmála dvacet let,
byla po všech stránkách slabá.
Brežněv neměl Leninův intelekt, ani Stalinovu sílu a chorobnou ješitnost,
neměl ani Chruščovovy reformátorské schopnosti a nesmírnou pracovitost.
Co do povahy a intelektu byl průměrný politik, ale velký mistr aparátnického intrikaření.

Leonid Iljič Brežněv.

Sedmdesátá léta 20. století.
Východoněmecký státní a stranický lídr Erich Honecker v objetí s Leonidem Brežněvem.

Nejvyšší představitelé SSSR (Brežněv) a NDR (Honecker) na poštovní známce.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák