Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

16. listopad 1940

16. listopadu 1940 započalo konečné řešení židovské otázky ve Varšavě.  Nacisté začali ve Varšavě vytvářet židovské ghetto, kde byli Židé drženi za naprosto nelidských podmínek.

Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004

Chlapec z varšavského ghetta

Chlapec z varšavského ghetta.

Varšavské ghetto
Před druhou světovou válkou byla Varšava se svými 375 tisíci židovskými obyvateli druhým největším židovským centrem na světě (po New Yorku). Židé ve Varšavě tvořili 29, 1% obyvatelstva. Po přepadení Polska německou armádou musela Varšava 28. září 1939 kapitulovat a následujícího dne do města vstoupily německé jednotky. Židé byli od té chvíle vystaveni diskriminaci, byli přepadáváni na ulicích i ve svých bytech či obchodech a byli odvlékáni na nucené práce. Snadným cílem terorizování se nezřídka stávali pobožní Židé, odlišní svým oděvem a vzezřením. Od listopadu 1939 začaly vycházet protižidovské výnosy, které nařizovaly označení Židů a jejich obchodů, zamezovaly dispozici s jejich majetkem a diskriminovaly je v mnoha dalších ohledech.
Z rozkazu okupantů nesměli varšavští Židé obnovit své předválečné instituce. Počátkem října 1939 byla vytvořena tzv. židovská rada (Judenrat), do jejíhož čela byl dosazen Adam Czerniaków. 12. října 1940, na Den smíření (Jom kippur), byli varšavští Židé informováni o zřízení ghetta. To se nacházelo na severu města v centru bývalé židovské čtvrti. Od okolního světa bylo odděleno v polovině listopadu a byla kolem něj postavena vysoká zeď. Všichni varšavští Židé se nyní museli stísnit na pouhých 2,4% rozlohy města. Oddělení ghetta od okolí narušilo ekonomické vztahy většiny Židů a znemožnilo jim přístup k majetku, který jim ještě zbýval. Do ghetta bylo nahnáno i zhruba 2000 Židů, kteří dříve konvertovali ke křesťanství a na které se též vztahovaly nacistické rasové zákony. V ghettu směli používat jeden kostel a měli vlastního kněze neárijského původu.
Přeplněnost ghetta, špatné sanitární podmínky a nedostatek potravin a paliva vedly k velké úmrtnosti. Již v listopadu 1940 bylo v ghettu hlášeno 445 úmrtí, v lednu 1941 však již 898, v dubnu 2061, v červnu 4290 a v srpnu 5560. Velká část obyvatel ghetta byla naprosto bez prostředků a část z nich doslova umírala hlady. Potravinové příděly v ghettu obnášely zhruba 8% přídělů německého a 25% polského obyvatelstva. 22. července 1942 byly zahájeny deportace Židů z varšavského ghetta do vyhlazovacích táborů. Následujícího dne spáchal Czerniaków sebevraždu, neboť odmítal příkaz nacistů denně k deportacím shromáždit 7 tisíc Židů, včetně dětí. Shromažďování Židů k deportaci probíhalo velmi brutálním způsobem. Na počátku se na deportacích podílela židovská policie, později však SS a jejich ukrajinští pomocníci Židy při raziích v ghettu shromažďovali sami. Na konci roku 1942 zbylo v ghettu pouze zhruba 60 tisíc osob. Původní ghetto bylo rozděleno do tří samostatných částí a proměnilo se spíše v pracovní tábor.
Po začátku deportací vytvořilo několik odbojových skupin v ghettu společnou ilegální odbojovou organizaci: Żidowska organizacja bojowa. Ta se snažila informovat zbylé obyvatele ghetta o osudu dříve deportovaných Židů ve vyhlazovacích táborech, shromažďovala zbraně a připravovala se na ozbrojený odpor. Když byly 18. ledna 1943 znovu zahájeny deportace, odmítali se Židé shromažďovat k transportu a vypukl ozbrojený odpor. Nacisté deportační akci po několika dnech, během nichž bylo deportováno pouze 5000 - 6000 Židů, zastavili. V ghettu poté vypukla horečnatá příprava na odpor proti jeho konečné likvidaci, která se dala očekávat. Byly doplňovány zbraně, připravován plán obrany a budovány podzemní bunkry. Odbojoví bojovníci však nedoufali v záchranu svých životů. Povstání mělo být posledním znamením protestu Židů, znamením pro celý svobodný svět. Z toho důvodu také nepřipravovali žádné únikové cesty z ghetta.
Když 19. dubna 1943 německé jednotky zahájily likvidaci ghetta, narazily na nečekaně silný ozbrojený odpor. V ghettu propukly pouliční boje. Ghetto bylo dům po domu vypalováno a likvidováno. Odbojáři a zbylí Židé se ukrývali v podzemních bunkrech, které musely být ze strany nacistů jeden po druhém likvidovány. I přes nedostatek zbraní a potravin dokázali německé přesile vzdorovat řadu dní. Teprve 16. května 1943 prohlásil německý velitel likvidace ghetta Jürgen Stroop akci za ukončenou a na znamení vyhlazení varšavských Židů nechal strhnout velkou varšavskou synagogu, která stála mimo ghetto. Ve skutečnosti se ještě dlouho na troskách ghetta odehrávaly ozbrojené boje. Dokonce ještě v době varšavského povstání v srpnu 1944 byli v labyrintu podzemních bunkrů nacházeni ukrytí Židé. Dopadení Židé byli z velké části na místě zastřeleni, zčásti deportováni do vyhlazovacích táborů.

Text převzat z:
Varšavské ghetto - více zde

Mladý židovský žebrák na ulici varšavského ghetta

Mladý židovský žebrák na ulici varšavského ghetta.
Fotografie z léta 1941 pořízená soukromě německým vojákem Willy Georgem.

Utrpení dětí ve varšavském ghettu

Utrpení dětí ve varšavském ghettu.

Utrpení dětí ve varšavském ghettu

Utrpení dětí ve varšavském ghettu.

Utrpení dětí ve varšavském ghettu

Utrpení dětí ve varšavském ghettu.

Utrpení dětí ve varšavském ghettu

Utrpení dětí ve varšavském ghettu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
28. března 1592 se narodil pedagog a filozof Jan Amos Komenský

Virtuální galerie
Více zde.
Michelangelo Buonarroti: Libyjská Sibyla, 1508-1512, nástropní freska v Sixtinské kapli

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Katedrála Notre-Dame v Remeši ve Francii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
6. červen 1944 - Den D

Historie olympiád
Více zde.
Antverpy 1920

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Golf, 2005 - Nejlepší golfový úder


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!