Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

17. listopad 1989

17. listopadu 1989 proběhl brutální zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze. Touto demonstrací odstartovala v Československu Sametová revoluce.

17. listopad 1989

17. listopad 1989.

Sametová revoluce
aneb "Jedenáct dní, které otřásly Československem"

Ještě ráno 17. listopadu 1989 nebyl tento den ničím výjimečný. Pro normálního člověka normální listopadový pátek. Většinu obyvatelstva čekaly odpoledne nezbytné fronty, spojené s nákupem na víkend. Někteří plánovali odjezd na chatu či chalupu. Bude již třeba zazimovat.
Večer se ve zpravodajství Československé televize lidé dozvěděli, že na Národní třídě v Praze musela Veřejná Bezpečnost rozehnat další z demonstrací a obnovit zde pořádek.
V Československu se po roce 1968 demonstrovalo pouze tehdy, když šlo při různých oficiálních příležitostech o demonstraci jednoty lidu s komunistickou stranou. V průběhu 80. let se však v Praze konaly demonstrace komunistickou stranou neorganizované a tudíž nelegální. Většinou u příležitosti výročí 21. srpna 1968 nebo výročí vzniku republiky 28. října 1918. O většině z nich se občané z oficiálních sdělovacích prostředků nedozvěděli. Později maximálně zmínka o ztroskotancích, kteří narušili veřejný pořádek. Problémy existují, ale ty komunistická strana řeší.
Ti, kteří poslouchali západní rozhlasové stanice, věděli víc. Věděli, že demonstrace 17.11.1989 byla jiná. Nešlo jen o zásah vodními děly a průběžné zatýkání. Nyní byla použita hrubá síla proti mladým lidem. A snad také jeden z nich zemřel. Informace se rychle rozšířila mezi lidmi.
Večer již nebyl 17. listopad 1989 obyčejným dnem. Ve veřejnosti se cosi hnulo. Snad poslední kapka přetekla a události dostaly rychlý spád. Na konci byly svobodné volby a změna společenského řádu.

Text převzat z:
Totalita.cz - více zde

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989.

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989.

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989.

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989

Národní třída v Praze 17. listopadu 1989.

Pamětní deska k 17. listopadu 1989

Pamětní deska k 17. listopadu 1989.

Listopad 1989 byl vyvrcholením sílících aktivit opozice koncem 80. Let
Událostem, které v listopadu 1989 v tehdejším Československu svrhly totalitní režim komunistické strany, předcházelo sílící napětí ve společnosti a nárůst opozičních aktivit. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska se však komunisté v Československu neodvážili otevřít prostor pro dialog a snažili se udržet své pozice silou. Právě demonstrace síly, kterou komunistický režim předvedl 17. listopadu na pražské Národní třídě, odstartovala tzv. sametovou revoluci.
Koncem 80. let vznikaly v Československu nové nezávislé iniciativy. Kromě Charty 77 v čele s Václavem Havlem se angažovaly například Hnutí za občanskou svobodu, Klub za socialistickou přestavbu - Obroda, České děti, Nezávislé mírové sdružení nebo Mírový klub Johna Lennona.
Vývoj v Československu se zvýšeným zájmem sledovalo také zahraničí. V prosinci 1988 uspořádal francouzský prezident François Mitterrand na velvyslanectví v Praze snídani, na kterou pozval osm předních disidentů. V roce 1989 psali umělci i četné politické instituce z řady zemí petice za propuštění Havla a dalších nespravedlivě vězněných.
Listopadu 1989 předcházela vlna protirežimních demonstrací. Odstartovalo ji 21. srpna 1988 shromáždění k výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Bouřlivé byly také oslavy 70. výročí vzniku republiky v říjnu 1988. V závěru roku 1988 svitla naděje, že režim ustoupil od politiky tvrdé perzekuce.
Díky návštěvě prezidenta Mitterranda bylo 10. prosince nezávislým hnutím poprvé od začátku normalizace umožněno uspořádat při příležitosti Dne lidských práv veřejné shromáždění na pražském Škroupově náměstí. První týdny roku 1989 však ukázaly, že šlo jen o ojedinělé gesto směrem k zahraničí. Demonstrace v souvislosti s 20. výročím smrti studenta Jana Palacha - tzv. Palachův týden - rozháněla policie a Lidové milice. Mezi zadrženými byl i Václav Havel, který ve vězení zůstal až do května 1989.
Havlovým zatčením a odsouzením však vládnoucí režim strhl další vlnu protestů, na kterou navázal květnový manifest Několik vět, který obsahoval konkrétní politické požadavky adresované vládnoucímu režimu.
Další demonstrací roku 1989 byla srpnová vzpomínka na rok 1968, kterou policie násilně rozehnala. Centrum hlavního města se znovu zaplnilo odpůrci režimu 28. října 1989. Po zásahu policie bylo zadrženo 359 československých občanů a 18 cizinců. Potom již následoval 17. listopad a začátek konce komunistického režimu v Československu.
Sametovou revoluci odstartovali 17. listopadu studenti vysokých škol, kteří se sešli na Albertově, aby si připomněli nacistickou zvůli roku 1939. Po pietním aktu se dav neplánovaně vydal do centra, cestu mu však na Národní třídě přehradili ozbrojení policisté a studenty zbili. Komunistickému režimu se začal odpočítávat jeho konec.
Pád totalitní moci předznamenalo Prohlášení studentů pražských vysokých škol z 20. listopadu 1989 o vyhlášení stávky. "Pod vlivem událostí z pátku 17. listopadu 1989, kdy byla v centru Prahy opět brutálně potlačena poklidná demonstrace studentů, nevidíme již jiné cesty, jak vyjádřit svůj nesouhlas a zděšení nad současnou vnitropolitickou situací v naší zemi, a proto vstupujeme do týdenní stávky...," psalo se v úvodu prohlášení.
Idea stávky se však zrodila již večer 17. listopadu, kdy příslušníci SNB a "červené barety" na Národní třídě zmasakrovali účastníky do té doby poklidné demonstrace. Vzápětí, po skončení tohoto "posledního dějství", přišli ztlučení studenti Divadelní akademie múzických umění (DAMU) do bývalého Realistického divadla, aby přítomné informovali o svých zážitcích. Mezi divadelníky a vysokoškoláky se začalo mluvit o vyhlášení protestní stávky.
Rozhodnutí o vstupu herců a posluchačů DAMU do stávky oznámil 18. listopadu u sochy sv. Václava na Václavském náměstí student loutkoherecké fakulty Martin Mejstřík. Poslední kapkou byla neúspěšně dementovaná zpráva o údajném ubití studenta Matematicko-fyzikální fakulty UK Martina Šmída.
Zástupci studentů vystoupili 21. listopadu na demonstraci na Václavském náměstí. Z balkónu budovy Melantrichu tehdy poprvé promluvil i nejznámější představitel opozice Václav Havel, který přítomných asi 200 tisíc lidí seznámil se smyslem a cíli nově vzniklého Občanského fóra (OF). OF bylo založeno 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu, kde se sešly tři stovky lidí z neoficiálních i oficiálních struktur. Zhruba o týden později začala vznikat i Občanská fóra v regionech.
Zlom nastal v pátek 24. listopadu. Vlna odporu již donutila k reakci i vedení KSČ. Postoje zastánců tvrdé linie reprezentoval ministr národní obrany Milán Václavík, který prohlásil, že armáda je připravena řešit politickou krizi pomocí síly a čeká pouze na rozkaz politického vedení. Večer Miloš Jakeš oznámil, že on i celé předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ dávají své funkce k dispozici. Novým generálním tajemníkem se stal Karel Urbánek. Občanské fórum reagovalo výzvou ke stupňování tlaku na vládnoucí kruhy a k účasti na generální stávce v pondělí 27. listopadu, kdy se v červenomodrobílý tábor lidu proměnila náměstí téměř všech československých měst.
K ukončení stávky přimělo studenty až jednomyslné zvolení Václava Havla do funkce prezidenta.

Zdroj:
Internet - více zde

Snídaně disidentů Petra Uhla, Václava Havla a Jiřího Dienstbiera s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem v prosinci 1988

Snídaně disidentů Petra Uhla, Václava Havla a Jiřího Dienstbiera s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem v prosinci 1988.

Albertov 1989

Albertov 1989.

Albertov 1989

Albertov 1989.

Listopadová revoluce 1989

Listopadová revoluce 1989.

Revoluce v listopadu 1989

Revoluce v listopadu 1989.

Václav Havel na Letenské pláni v Praze v roce 1989

Václav Havel na Letenské pláni v Praze v roce 1989.

Demonstrace na Letné v listopadu 1989

Demonstrace na Letné v listopadu 1989.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
Východní fronta, SSSR/2. sv. válka. 19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov sovětský protiútok u Stalingradu

Virtuální galerie
Více zde.
Rembrandt: Vlastní podobizna v červené čapce, kolem 1660

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. duben 1945 - Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!