Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
19. listopad 1942
Východní fronta, Sovětský svaz/2. světová válka
19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov s deseti armádami, 900 tanky a 1100 letouny na frontě široké 416 km sovětský protiútok u Stalingradu. Sovětské síly jižně a severně od Stalingradu odřízly obchvatnými údery Němce. Útok probíhal za mrazu, což zvyšovalo mobilitu tanků. Navíc tento útok časově souvisel se spojeneckým vyloděním v severní Africe, jež přitáhlo německou pozornost. Sovětské jednotky se při svém postupu opíraly o spojenecké zásoby a válečný materiál. Německá fronta pukla.
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Dva němečtí vojáci ve "stalingradské škole pouličních bojů".
Boje v městském prostředí se výrazně lišily od bojů na otevřeném poli,
v nichž Wehrmacht exceloval.
6. německá armáda obklíčena ve Stalingradu
Německá letní ofenziva nepřinesla očekávanou porážku Rudé armády. Postup na frontách se zastavil. Němci se sice ve Stalingradu zmocnili devíti desetin města, kterému Adolf Hitler přikládal zvláštní hospodářský a strategický význam, Rudá armáda se však nedala přes silné německé útoky vytlačit ze západního břehu Volhy. U Stalingradu vytvořila německá fronta výběžek, proti němuž byla zaměřena intenzivně připravená sovětská protiofenziva, k níž došlo 19. listopadu. Špatně vyzbrojení Rumuni, Italové a Maďaři na křídlech německé 6. armády se nemohli proti nastupujícím sovětským jednotkám udržet. Obkličovací manévr byl zakončen 22. listopadu, kdy se hroty sovětského útoku setkaly u Kalače na Donu. V kotli zůstalo 250 000 německých vojáků. Hitler se domníval - opíraje se o přehnaná ujištění Hermanna Goringa -, že zásobování těchto jednotek bude možné zajistit vzduchem, tak jako tomu bylo při zásobování mnohem menších kotlů u Děmjanska a Cholmu. Zamítl proto žádost generálplukovníka Friedricha Pauluse o povolení pokusu prolomit obklíčení a ustoupit na čáru Don-Čir a telegrafoval mu: "Velitel armády se odebere se svým štábem do Stalingradu. 6. armáda se semkne a bude očekávat další rozkazy." Generál Paulus měl zformovat obranná postavení do podoby ježka a čekat na vyprošťovací operaci. Jenže 24. listopadu podnikla Rudá armáda útok na "ježka", z něhož zbyla stěží polovina. Hitler sice nechal vytvořit skupinu armád Don, která měla pod velením polního maršála Ericha von Manstein zastavit Sověty a získat zpět ztracená postavení, jenže ta se k obklíčenému Paulusovi vůbec neprobojovala. Stále citelněji se projevoval nedostatek pohonných hmot a munice. Operace Wintergewitter, jež měla vést k prolomení obklíčení, a Donnerschlag (ústup z "ježka") rovněž zkrachovaly. Osud Paulusovy armády se začal naplňovat.
Text převzat z:
Kronika 20. století, 1940-1949, Fortuna Libri ve spolupráci s Lidovými novinami (díl pátý), Praha, 2007
Mapa ukazuje situaci u Stalingradu 19. a 20. listopadu 1942;
zakresleny jsou jak pozice a směry útoků sovětských, tak i německých vojsk.
Hořící Stalingrad.
Luftwaffe se v srpnu 1942 pokoušela demoralizovat sovětskou obranu pomocí těžkého bombardování. Stalin byl ovšem rozhodnut město nesoucí
jeho jméno bránit do posledního muže.
Němečtí vojáci v akci během prudkého střetnutí se Sověty u Stalingradu.
Německý transportní letoun Junkers Ju 52 doplňuje palivo. Je součástí leteckého mostu,
jež je pokusem zásobovat německou Šestou armádu obleženou u Stalingradu.
Žukovova ofenzíva dokončila 23. listopadu 1942 obklíčení německé 6. armády,
která tak mohla být zásobována pouze ze vzduchu.
Polní maršál Friedrich Paulus,
jehož 6. armáda přišla v bojích u Stalingradu o 200 000 mužů.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
